Generation P

Vynikající správně ztřeštěný film, podle neméně dobře zpracované knihy. Tohle jsou ta zákoutí ruské kultury, která západnímu světu chybí, aby se nenechali strhnout jednoznačnou vlnou čiré nenávisti vůči nim. Reklama se tolik neliší od propagandy a reklama formuje každého z nás. To proto se dnes lidé tolik ohání otázkami o svobodném myšlení, protože si uvědomujeme, že naše jednaní z větší míry vůbec nepramení z nás. Vláda, pokud bude chtít, může vlastně celkem snadno ovládat naše choutky. Já během čtení knihy onlajn uviděl po přečtení každé stránky nové reklamy, automaticky si zavádím youtube premium a během koukání na film jsem se zaměřil na plechovku svého Birella a uvědomil jsem si, že vlastně nejspíše piji tekutiny z plechovek právě proto, že mně její otevření a následné zmačkání asociuje nějaké potěšení ze světa reklam. Ono v politice dobrý slogan udělá polovinu práce, stejně tak jako slovo denacifikace alternovala chování miliónů lidí a udělala z Ukrajinců vlastně to, co udělal Hitler se Židami za WWII. Poklona smekám - jsem generace pizděc také. (27.05.2022)

Generace P je nezfilmovatelna predloha, ale tvurci se snazili a nastesti nenatocili jen pozersky "cool filmecek". Nektere pasaze velmi kopiruji knihu (voiceover a k nemu nejake ty obrazky), reziserova invence je tezce ve vleku napaditosti Pelevinovy (vse zajimave bylo uz v knize), genialni pasaz s duchem Che Guevary diktujicim ze zahrobi esej o reklame by bylo lepsi vynechat nez ji zkouset takto zmrzacenou prekoktat, ale celkove to dopadlo nadprumerne. A tedy mozna by nebylo od veci zminit, ze Tatarskij je v predloze neuspesny basnik, to jeho prerodu v copywritera dava srozumitelnejsi kontext. (12.07.2011)

Očekával jsem film nesmyslný, nekoherentní, halucinogenní.. a nakonec byl mile překvapen. Přese všechny halucinace a sny má příběh srozumitelný vývoj, spád a hlavně notnou dávku absurdního humoru. Třešničkou pak byly vymyšlené reklamy. PS docela mě překvapil soundtrack, poměrně orchestrální a místy epický. (12.07.2011)

Dokud začátek vypadal jako jistá obdoba ruských Básníků, rozčarovaných novou dobou a nucených se přizpůsobit, docela mne film bavil - ano, nelze přehlédnout všechny ty odkazy, skutečnost, že politika je jen kulisou v televizi na pozadí, protože realita je jiná apod. Jenže pak se objeví zcela nečekaně Babylón, halucinogenní látky, a najednou je z toho vlastně obyčejný příběh o vzestupu a pádu reklamního textaře, jen tak nějak okořeněný trochou mystična a halucinací. Slušná kamera i herci, ale přišlo mi v určité fázi, že film nejenom že klouže po povrchu (podobně jako když u nás mapují současnost čeští filmaři s Hřebejkem v čele), ale dokonce zbytečně některé věci přehání (taky jsem v reklamce dělal, a zas ne všichni jsou tam magoři). Atmosféru má film dobrou, ale prostě na tu dlouhou stopáž neudržel mou pozornost a zájem. (11.11.2016)

Režisér videoklipů Victor Ginzburg natočil svůj celovečerní videoklip. Vytvořil filmovou ilustraci věrnou knižní předloze, s atraktivními ale bezobsažnými obrazy. Režisérova invence se projevuje v krátkých fragmentech, které stejně jako videoklip udrží pozornost jen po dobu několik sekund. Navzdory inteligentní předloze velmi povrchní snímek. (05.07.2011)