La casa de al lado

Potenciál v podobě kvalitního příběhu tvůrci promarnili především kvůli velkému množství epizod a poněkud nezvládnutému vývoji děje, v němž některá "mystéria" odhalili dřív než měli, zatímco s těmi "jinými" naopak otáleli - některých dějových zvratů se pak mohli vyvarovat, s těmi ostatními naopak překvapili. "La Casa de al Lado" v sobě kombinuje prvky klasické telenovely a mysteriózního thrilleru, což u studia "Telemunda" se sídlem v na Floridě a jejich snahou přizpůsobit se image USA sice není neobvyklé, ale v porovnání s produkcemi jako "Alguien te mira" či "Donde esta Elisa" mi toto díky překonbinovanému dějí přijde zkrátka až moc pitomé, těžko uvěřit že všechny tři počiny tvořili stejní tvůrci. Oceňuji základní linii příběhu: Gonzalo po svatbě zjišťuje, že jeho manželka již vdaná byla, avšak muž spáchal sebevraždu a "haciendu" obývá jeho ochrnuté dvojče - po tajemných vraždách se Gonzalo rozhodne odhalit veškerá tajemství a rovněž podlehne okouzlující sousedce Pilar. To, že ochrnutý nebožák ochrnutý vlastně není je jasně již zpočátku - nicméně tvůrci hráli s diváky fér hru a toto tajemství odhalili již okolo dvacáté části, což chválím - bohužel rozuzlení této záhady a jeden vcelku nečekaný zvrat poté přišli sotva v polovině a onen zbytek byl pak zkrátka umorný. Rozhodnutí udělat z Gonzala antagonistu (sadistu a vraha) bylo odvážné, ostatně právě díky tomuto nemá telenovela klasický "happy end" a tak velké finále (v němž Pilar skončí sama s myšlenkami na vraha, zatímco Gonzalo v kriminále a znásilněn několika černochy) alespoň lehce vynahradí množství záporů - V prvé řadě mne iritovala absence chemie mezi postavami (vyjma Miguela a Catherine, ale Ti jsou manželé i v reálu), dále služebníctvo a jejich rádoby "komediální" vsuvky (kazilo to atmosféru) , stejně tak Emíliovo oslepnutí (ehm, a zázračné vyléčení) či zápletka v podobě zlého dvojčete Pilar (opravdu fail, jednak už seriál jedna "dvojčata" měl a jednak se mrcha Raquel objevila skoro v závěru) - navíc mi vadil laciný televizní look, který byl hnus i na telenovelu. Naopak pochválit ještě mohu vyobrazení domácího násilí a psychického teroru (např. Diego a jeho sebepoškozování, násilník Javier mi pak připomíná otce), v souvislosti s tím i charaktery některých postav - Gonzalo a Raquel alespoň mají důvod být zlí, Carola zase projde uvěřitelným vývojem a řada hrdinů pak má alespoň jak kladné, tak i záporné vlastnosti, což je posouvá na hranici věrohodnosti. Herecké výkony takřka bezchybné - Maritza Rodriguez coby oběť násilí působila věrohodně, její herectví se navíc zlepšuje a projev není tak afektovaný jako kdysi, Ximena Duque rovněž k zulíbání a její  problematická Carola byla skvělá, z mužských herců excelovali zejména Miguel Varoni jako násilník Javier a David Chocarro v roli dvojčat. Z dalších aspektů mohu vyzdvihnout velké množství vražd a krvavých scén (např. bodnutí nožem na holou kůži, nikoliv přes oblečení), stejně tak skvěle zvolený soundtrack (mix epických chorálů a rocku) - tudíž navzdory negativům v podobě délky mohu doporučit alespoň pro učení španělštiny, není to nudné zvěrstvo jako "Esmeralda" a pokud Vám nevadí pozvolné řešení zápletky, není co řešit :) Nicméně kopii v podobě "Santa Diabla" mohu asi doporučit víc. (09.01.2016) (méně) (více)