Režie:
David VondráčekScénář:
David VondráčekKamera:
Jan KadeřábekHudba:
Stefan ValdobrevObsahy(1)
Film Láska v hrobě je sběrným dokumentem, v němž se líčí příběh milenecké dvojice bezdomovců Jana a Jany, kteří se poznali na starém německém hřbitově ve Strašnicích. Příběh s rozměry antické tragédie přináší každodenní obraz života lidí bez domova se všemi průvodními jevy – příležitostnou hygienou v provizorních podmínkách, starostí o „domov“ v hrobce, sháněním obživy vybíráním kontejnerů… Širší rozměr získává příběh nenásilným pokusem nalézt minulost našich hrdinů a pokusit se o jakousi introspekci jejich životů, které poznamenalo nefunkční rodinné zázemí a osobní tragédie. I když vyhlídka společného života a domova vybudovaného na hřbitově přináší nevšednímu páru naději, ve skutečnosti nedokáže uhnout z cesty k sebedestrukci. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (161)
75%. Dokument, který je spíš takovým oknem do reality po vzoru Třeštíkové a ukazuje životy, které všichni vídáme kolem sebe, ale většinou si je ani neuvědomujeme a škatulkujeme, odsuzujeme, aniž bychom věděli, co za tím stojí. Nikdo nikdy neví, co člověka může potkat, bezdomovectví je problém, kterému je třeba pomáhat, ne jej prohlubovat tradičními předsudky. Absolutně svobodný život, který ale nese vysokou daň. Oproti Katce silně poučné a pocitově alarmující. ()
Depka jak hovado. Na mě možná až příliš. Ne, že by to nebylo svým způsobem zajímavě natočený, ale od vyššího hodnocení mě odrazuje fakt, že jednak jsou mi hrdinové (hlavně ta věčně pochcaná, posraná ženská) fyzicky odporní a další věc je fakt, že až takhle mrazivě zobrazenou rekonstrukci cesty k úplnému sebezničení ani vidět nepotřebuju. Hlavní heslo? Svoboda především! I kdyby měl člověk chcípnout, tak musí zůstat svobodnej!!! Ehm tak tuhle filosofii jsem trochu nepochopil. Teda já neříkám, že nepatřím mezi lidi kteří nevedou svůj život k postupné sebedestrukci, ale tohle už je extrém i na mě. Silný 3* a nic co bych musel vidět znova.65% ()
Když se na něco dlouho těším, většinou bývám zklamaná. Tenhle dokument ale předčil všechna má očekávání. Od idylické letní pohody, směle konkurující některým slavným obrazům (Janino koupání) až po tu nejrealističtější realitu (pro nás výhoda bez čichových vjemů)....Asi ještě nějakou dobu mi bude ležet v hlavě tahle nešťastně šťastná láska až za hrob - i díky našemu kamarádovi Tondovi, bezdomovci, který nás toho tolik naučil...taky nás už sleduje "shora". Tondo, Jano, Honzo, snad jste opravdu byli občas svobodnější než my ostatní.... ()
1. Život dnešních lovců-sběračů v městských "savanách a džunglích" na sever od subtropů je podobně vyčerpávající a krátký jako život pravěkých předků. 2. Kromě pudu sebezáchovy člověka drží při životě zvyk a připoutanost k jiným lidem, byť třeba ve vzpomínkách. Po rezignaci život jde střemhlav dolů. Přesto je lidské tělo často až příliš odolné, což oddaluje konec. Moderní medicína nedělá vlastně nic jiného než oddaluje konec. 3. Socialismus prohrál konkurenční boj s kapitalismem, protože nestrašil lidi nezaměstnaností, nepotřebností a ztrátou jistot, nikoliv proto, že se lidé nemohli realizovat, jelikož kdo moc chtěl, ten si našel nějaké cesty, stejně jako dnes. To jest za socialismu si lidé necenili ani to maximum, kdežto dnes se lidé drží i svého minima, a to včetně těch bohatých a úspěšných, kteří své "minimum" ještě navíc neustále zvyšují. 4. Kdyby dnešní náboráři lidských zdrojů ukazovali tento dokument uchazečům o zaměstnání, mohli by klidně nabízet o 15–20 % nižší mzdu. Točit a šířit podobné dokumenty je tudíž v zájmu společnosti založené na konkurenci a zisku. ()
"Mám Ťa rád a Ty máš rada mňa/ Vieme o tom dávno obaja" spievala začiatkom 90. rokov Slobodná Európa. V prípade nepodmienenej lásky to platí stále. Na akejkoľvek úrovni. Aj keby to malo trvať iba chvíľu. Jeden z takýchto príbehov je aj láska v objatí schátralého evanjelického cintorína. Opustené náhrobky, kríže a nemecké nápisy na kameňoch dokonale súznia s postupne sa rozkladajúcimi telami a mozgami dvoch bezdomovcov. Opustili samých seba, aby sa paradoxne v samoopustenosti našli. Ani vzťah nezabránil v pokračovaní načatej cesty rastúceho zmaru a rozloženia sa. Intimita a presvedčivosť nevyplýva len z dĺžky nakrúcania. Je predovšetkým dôsledkom toho, že ľuďom na dne je to v podstate jedno a za pár vľúdnych slov a nejaké to víno ukážu a povedia takmer všetko. Presvedčivé, smutné a tiesnivé. Pozn.: Snorlax v komentári kritizuje, že režisér nepomohol. Nuž, úskalia pomoci chudákom trochu poznám a) príliš často zásadnejšiu pomoc odmietajú z pocitu hrdosti alebo kajania sa (žijú tak biedne aby trpeli za vlastné hriechy), b) alkoholici komplexnejšiu pomoc ako fľašu odmietajú (museli by sa vzdať drogy), c) často ide o sociopatické osobnosti, ktoré pomoc odmietnu, bez ohľadu na hrozný stav (výkaly na oblečení, hnisavé rany, bezvedomie). Najlepšou terapiou je nadviazanie rozhovoru a drobná pomoc - nech ju použijú na čo chcú. Život im síce bohvieako nepredĺži, ale aspoň majú povedomie o akej - takej solidarite s bezmocnými. Nech sa nimi stali z akýchkoľvek dôvodov. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (10)
- Film se natáčel bez jakéhokoliv grantu na malou amatérskou kameru bez producenta a produkčního. (JoranProvenzano)
- David Vondráček objevil Janu a Jana náhodou, když přelezl polorozbořenou zeď evangelického hřbitova V Praze - Strašnicích. (JoranProvenzano)
- Režisér David Vondráček přiznal, že stejně jako hrdinové jeho filmu měl problémy s alkoholem a když viděl jejich konce, zatrnul zuby a dokázal závislost zvládnout bez léčby. (sator)
Reklama