Reklama

Reklama

Láska v hrobě

  • USA Love in the Grave
všechny plakáty
Trailer

Obsahy(1)

Film Láska v hrobě je sběrným dokumentem, v němž se líčí příběh milenecké dvojice bezdomovců Jana a Jany, kteří se poznali na starém německém hřbitově ve Strašnicích. Příběh s rozměry antické tragédie přináší každodenní obraz života lidí bez domova se všemi průvodními jevy – příležitostnou hygienou v provizorních podmínkách, starostí o „domov“ v hrobce, sháněním obživy vybíráním kontejnerů… Širší rozměr získává příběh nenásilným pokusem nalézt minulost našich hrdinů a pokusit se o jakousi introspekci jejich životů, které poznamenalo nefunkční rodinné zázemí a osobní tragédie. I když vyhlídka společného života a domova vybudovaného na hřbitově přináší nevšednímu páru naději, ve skutečnosti nedokáže uhnout z cesty k sebedestrukci. (Česká televize)

(více)

Recenze (161)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Dokument, jehož tvůrci měli možná víc štěstí než "rozumu" - dvojice hlavních protagonistů totiž představuje sen každého dokumentaristy, protože jde o skutečné unikáty, kteří dělají práci za filmaře svojí pouhou existencí. Moment se šplháním na střechu hrobky je atmosférou i vizuální stránkou dokonale magický. Zbytek filmu je naopak dokonale nemagický a ukazuje bez nejmenších příkras příběh dvou unikátně odhodlaných lidí, jejichž životním krédem se stal sebeklam... a chlast. Nevíme o nich bohužel nad rámec doslova pár vět nic. Čím byli a co dělali, než je něco nějak dostalo tam, kde jsou, se nedozvíme. Jen to, co bylo "na začátku". Nedá se říct, že by šlo o typické bezdomovce, a mnohý pracovník nějakého občanského sdružení, které se snaží pomoci lidem, kteří skončili leckdy třeba skutečně bez své viny na ulicích, musí Lásku V Hrobě z duše proklínat. Český Lev je ale v tomhle případě bez diskuse zasloužený - nechápu jak takhle výjimečný film mohl mít takové problémy s tím, aby se vůbec dostal do distribuce. 80% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Drsno dokument, který je jednou výpovědí dnes už nežijících lidí, a kterýmu nemůžu dát víc než tři hvězdy, protože mi přišlo minimálně dost zvláštní, když dokumentaristé natočili ty dva v situacích, kde jim jde vysloveně o život a okem kamery neudělali vůbec nic, jen přihlíželi, aby měli senzaci. Nebo to třeba bylo úplně jinak, ale to už dokument neukázal. Další věc je, jestli vůbec o pomoc stáli. Podle toho, co jsem za těch 80 minut viděl, tak asi ani ne. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

♫ Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap, tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap, celý den jen tak sedí a popíjejí Chatoneaux d'Pappe, když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap. ♫ On(a). Jan(a). Ruku v ruce na (ne)vědomé cestě vstříc prostému lidskému (ne)štěstí... Mrazivé, fascinující, třeštíkovské a v pravém slova smyslu dokumentární. ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Houmlesáci se spokojí s honorářem ve formě krabičky cigaret či levného chlastu, proto je dobrý nápad udělat z nich téma svého famáckého cvičení...oh wait, on je to regulérní film pro kina. Takhle jsem po většinu filmu doufal, že všichni zúčastnění umřou na žloutenku, že přijede četnictvo a zatkne je pro potulku, nebo tak něco. Splněno jen z poloviny. Kvalitní slzopudná hudba. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Historky z před záhrobí. Na téma bezdomovectví lze určitě natočit spoustu dokumentů mnoha způsoby, lze polemizovat o tom, jestli bylo dostatečně sděleno, proč se pozorovaný subjekt do takové životní situace dostal atp. To podstatné z mého pohledu ale je, aby divák fenomén bezdomovectví z filmu dostatečně pochopil, pocítil atmosféru té (zdánlivé) bezvýchodnosti. A je celkem jedno, jestli je dokument ve snaze posílit autentičnost nasnímán kamerou za pár korun, jaká hudba doplňuje obraz a jestli vůbec. Lásce v hrobě se to nejen dle mého názoru dostatečně dobře podařilo. Vondráček svým pasivním přístupem (bezdomovcům nepomáhá, respektive oni pomoc ze zásady odmítají) rozehrává několikaleté sledování party hic na jednom opuštěném pražském hřbitově, kde se postupně vyprofilují dva hlavní aktéři (Jana a Jan). !SPOILER! Exponenciální průběh jejich života, který je plný sebeklamu a zdánlivé svobody, se obtiskává i do filmové formy - hřbitovní část, kde oba dva přežívají v relativním klidu, zaujímá největší část. Po vyhnání na ulici nemají události dlouhého trvání, dvojice se rozděli - láska je ta tam, Jana žebrá, krátce nato umírá. Z Honzy se stává totální troska. Režisér finální části nevěnuje příliš prostoru a účelnou zkratkovitostí dává vyniknout především předešlé hřbitovní "idylce". [==] Dramatická Valdobrevova hudba mi do filmu sice vůbec neseděla - dělat z toho strašně osudovou lovestory, která se navíc lusknutím prstu vypaří jako pára nad hrncem, je trochu přitažené za vlasy, ale jinak je Láska v hrobě jako časosběrný dokument poměrně působivý a donutí člověka přemýšlet o životních cílech a hodnotách. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Tento dokument mi hodně připomínal tématem podobnou Katku, akorát místo feťáků se zaobíral bezdomovci. Opět šlo o silný příběh a ještě více než u výše jmenovaného díla se podařilo režisérovi nevstupovat do natáčení. Na druhou stranu, hudba byla s tím evokováním určitých emocí už dost na hraně, sympatie/lítost k hlavním hrdinům jsem necítil snad žádné (možná za to může nedostatečné věnování se jejich minulosti, která je přivedla do této situace), a proto hodnotím slabšími 4*. „Ničí můj domov.“ ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

Bojuju s pocitem jistého odporu k tomu, co jsem právě viděla s pocitem objektivního ohodnocení natočeného dokumentu. Jsem jako ten pštros, který se snaží strčit hlavu do písku a brání se nahlédnout do skutečného života některých lidí. Kecám. Dívala jsem se od začátku do konce, ale zrak jsem občas klopit musela. Líbačka a osahávání v zatuchlé hrobce, kde leželi na pročůrané matračce byla silná káva i pro mě. Nicméně ten pocit, že i to poslední co máte, vám jednou zdemolují, vyhodí a vy se najednou nemáte kam schovat, musí být pro lidi bez domova silně bolestný. Jany mi bylo líto. Dětství na draka, slušně napsáno, a bez výchovy vhozena do světa. Dopadla jak dopadla, stále s vírou v lepší život se slzami koulejícími se po tváři, mě občas rozesmutnila. Snažila jsem je pochopit, ale došla jsem k závěru, že se budu bránit zuby nehty takhle dopadnout ... Každopádně hudba byla zvolena velmi pocitově. Tichá a depresivní. Jako celek hodnotím film kladně. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

"Mám Ťa rád a Ty máš rada mňa/ Vieme o tom dávno obaja" spievala začiatkom 90. rokov Slobodná Európa. V prípade nepodmienenej lásky to platí stále. Na akejkoľvek úrovni. Aj keby to malo trvať iba chvíľu. Jeden z takýchto príbehov je aj láska v objatí schátralého evanjelického cintorína. Opustené náhrobky, kríže a nemecké nápisy na kameňoch dokonale súznia s postupne sa rozkladajúcimi telami a mozgami dvoch bezdomovcov. Opustili samých seba, aby sa paradoxne v samoopustenosti našli. Ani vzťah nezabránil v pokračovaní načatej cesty rastúceho zmaru a rozloženia sa. Intimita a presvedčivosť nevyplýva len z dĺžky nakrúcania. Je predovšetkým dôsledkom toho, že ľuďom na dne je to v podstate jedno a za pár vľúdnych slov a nejaké to víno ukážu a povedia takmer všetko. Presvedčivé, smutné a tiesnivé. Pozn.: Snorlax v komentári kritizuje, že režisér nepomohol. Nuž, úskalia pomoci chudákom trochu poznám a) príliš často zásadnejšiu pomoc odmietajú z pocitu hrdosti alebo kajania sa (žijú tak biedne aby trpeli za vlastné hriechy), b) alkoholici komplexnejšiu pomoc ako fľašu odmietajú (museli by sa vzdať drogy), c) často ide o sociopatické osobnosti, ktoré pomoc odmietnu, bez ohľadu na hrozný stav (výkaly na oblečení, hnisavé rany, bezvedomie). Najlepšou terapiou je nadviazanie rozhovoru a drobná pomoc - nech ju použijú na čo chcú. Život im síce bohvieako nepredĺži, ale aspoň majú povedomie o akej - takej solidarite s bezmocnými. Nech sa nimi stali z akýchkoľvek dôvodov. ()

JANARYBA 

všechny recenze uživatele

Když se na něco dlouho těším, většinou bývám zklamaná. Tenhle dokument ale předčil všechna má očekávání. Od idylické letní pohody, směle konkurující některým slavným obrazům (Janino koupání) až po tu nejrealističtější realitu (pro nás výhoda bez čichových vjemů)....Asi ještě nějakou dobu mi bude ležet v hlavě tahle nešťastně šťastná láska až za hrob - i díky našemu kamarádovi Tondovi, bezdomovci, který nás toho tolik naučil...taky nás už sleduje "shora". Tondo, Jano, Honzo, snad jste opravdu byli občas svobodnější než my ostatní.... ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Depka jak hovado. Na mě možná až příliš. Ne, že by to nebylo svým způsobem zajímavě natočený, ale od vyššího hodnocení mě odrazuje fakt, že jednak jsou mi hrdinové (hlavně ta věčně pochcaná, posraná ženská) fyzicky odporní a další věc je fakt, že až takhle mrazivě zobrazenou rekonstrukci cesty k úplnému sebezničení ani vidět nepotřebuju. Hlavní heslo? Svoboda především! I kdyby měl člověk chcípnout, tak musí zůstat svobodnej!!! Ehm tak tuhle filosofii jsem trochu nepochopil. Teda já neříkám, že nepatřím mezi lidi kteří nevedou svůj život k postupné sebedestrukci, ale tohle už je extrém i na mě. Silný 3* a nic co bych musel vidět znova.65% ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Film tématicky i formou připomíná Katku od Třeštíkové, je ale ještě autentičtější, se silnějším průvodním motivem hřbitova a běžnému člověku "bližším" prostředím bezdomovecké komunity. Nelehce se na to kouká, pokud člověk má zažitý určitý životní standard a nedovede si představit, že by např. sám pozřel jakési masné špinavé chuchvalce ukryté v odpadovém plastikovém pytli v kontejneru za nějakou jídelnou a ještě si to pochvaloval. Lze ale takto nahlédnout až k samým hranicím společenské degradace a k s tím spojené redukci lidských potřeb a nároků, jež jsou pro většinovou společnost nepředstavitelné. Nehodlám film pitvat, jen se pozastavím nad tím, jak se Jan snažil vnutit pocit, že bezdomovectví může být jinou - svobodnější - formou žití (jakési životní paradigma zcela odlišné od "normy"). Tato iluze se odhalí v momentě, kdy Jan přinese Janě natrhané kytky a ta mu místo poděkování řekne: "No ty kytky jsou mi ale k h***u, když nemám žadný peníze." Bezdomovectví, jak ho prezentuje a omlouvá Jan, nemůže být svobodnější alternativa žití, pokud ke svému ukutečnění a udržení potřebuje prostředky odvrženého paradigmatu... Není svobodnější, protože možnost volby se jim redukuje na minimum ovládané nutností sehnat pár korun na jídlo a chlast a na boj s delirickým alkoholismem. Jinými slovy, jejich poslední skutečnou svobodnou volbou je volba, že na vše budou kašlat a žít v nesvobodě lenosti a vlastních závislostí. ()

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Jediná filmová produkce, jíž jsem viděl na Colours of Ostrava 2013, je trochu v rozporu s barvitým a vesměs život oslavujícím festivalem. Je to hřbitovní láv story, je to důkaz odtržení od reality, je to svědectví konce, jemuž se aktéři vyhýbají pouze pomocí chatrných a nefunkčních alibi o svobodě. Film nebagatelizuje život bezdomovců, ani se nesnaží obviňovat systém či jakkoliv poetizovat nejnižší vrstvu. V první řadě sleduje příběh jedinců, kteří se v zajetí závislostí nedokázali znovu postavit na nohy, natož aby povylezli po sociálním žebříčku vejš. Dvojsečně depresivní záležitost. ()

Gimp

všechny recenze uživatele

Z toho co jsem viděl (cca posledních 20 minut) dost zajímavý soc dokument o životě více či méně dobrovolně se destruujících bezdomovců (muže a ženy). ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Hnus a špína. Odporní aktéři se potácejí před kamerou, která se tu a tam umělecky zatřese nebo rozostří, občas se pochčijou, pravidelně si přihnou z levné lahve a párkrát řeknou nějaké to lidové moudro. Jejich neodvratný konec je patrný hned od začátku, snaha ojebat sám sebe je po pár vteřinách trapná a režisérův občasný pokus o vzbuzení lítosti je mi úplně odporný. Těmto hovnům jejich osud přeju, protože si ho zvolili sami a sveřepě na něm trvají. To mi bylo víc líto chudinek hřbitovních koček:-( ps pro David82: je to Chateauneuf du Pape, příště UTFG! ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Česká, vulgární, tragikomická homeless reality šou ukazující jen detailně to, o čem všichni vědí, co všichni registrují a naneštěstí už také berou jako součást naší "svobodné" společnosti. Ano, to je možná ona svoboda, která zde byla v mrazivých, listopadových dnech roku ´89 slibována. Můžeš naprosto svobodně chcípnout u zastávky metra. Bezdomovci jako výplod sociálního systému posledních 23. let, už je skutečně zažitý a vlastně klasický obraz každého kapitalistického státu. Čím větší město, tím více bezdomovců. I ti se dokonce již dělí na určité kategorie. Bezdomovci. Bez domova. To je můj domov, tvrdí uplakaná, chvílemi dá se říci lehce rozumná Jana, která je skutečně, jak napsal Gemini, snem každého dokumentaristy. Zdokumentování cizího neštěstí a rozkladu jak fyzického, tak psychického na mě opravdu nepůsobí nějak fantasticky. Nechci používat nafouklé klišé, ve kterém bych tvrdil, že mít profi kameru a čas na podobný existence, tak bych natočil možná ještě zvrhlejší obraz dnešních možností bytí, ale něco na tom klišé bude. I když jako dokument to vypadá a nepochybně také je, mě osobně na to stačí dvě hvězdičky. Dívat se na ztracence, pro které není žádná situace dost ztracená, poslouchat jejich vychlastanou filozofii, snahy o nápravu či hrdinné řeči o tom, že se nechtějí doprošovat, není nic pro mě. Možná, že na většinu uživatelů dokumenty typu Katka, nebo tohoto působí dojemně. Mně je z toho zle a odevzdanost těchto bytostí ve mně vyvolává vztek. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Přišlo mi to spíš jako voyeurské nahlédnutí do něčího života, než jako dokument - postrádal jsem zde nějaké autorské stanovisko k tematice bezdomovectví (a občas se vyloženě divil, jak moc se protagonisté před tvůrci odhalují, než mi došlo, že je to u nich prostě už jen ztráta příčetnosti), a pokud jde o nějakou informační hodnotu, člověk se zde podle mě nic moc nového nedozví. Kromě předem očekávaných faktů, že to bezdomovci mají těžké (a kdo ne?) a občas dělají věci, ze kterých je normálním lidem na zvracení (osobně jsem u tohoto filmu málem vrhnul hned několikrát). Ve výsledku jsem z toho byl jen zhnusený a smutný, protože celý ten film není nic než jedna velká depka. I ta scéna s Bémem, jinak velmi komická, je vlastně taky k pláči. Film, v němž jeho téma naprosto přebíjí vše ostatní a těžko u něj hodnotit "objektivně" jeho kvality. Dostávat ho z hlavy budu velmi, velmi dlouho. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Mám velmi rozporuplné pocity. Vondráček natočil dojemný dokument o osudu dvou bezdomovců. Natočil ho nepochybně dobře. Jenže je mi bohužel jasné, že tento film nic nezmění na postoji lidské společnosti. Společnosti, která si bůhví proč nalhává, jak strašně je vyspělá a dokonalá oproti zvířatům. Ne, není, žádný jiný živočišný druh by nenechal postupně chcípat člena své skupiny a rozhodně by se na to pro zpestření nekoukal. Jana umřela během natáčení, Jan po něm. Kdyby Vondráček peníze potřebné na výrobu toho filmu dal Janovi a Janě, s velkou pravděpodobností mohli oba ještě žít. Jenže zachránit život bezdomovci by nepřineslo festivalové ceny, takže Jan s Janou měli smůlu. My lidé jsme se přírodě opravdu ani trošinku nepovedli. ()

swamp 

všechny recenze uživatele

Vondráček sice připomíná časosběrku Třeštíkovou, ale z jeho dokumentu sálá trochu jiná energie. Líbí se mi, jak se režisér velice šikovně drží v mantinelech žánru dokument a daří se mu tyto hranice nepřekračovat a do dokumentu nevstupovat. Ústřední dvojice je rozhodně velice zajímavá, jen by možná neškodilo více poodkrýt jejich "předbezdomoveckou" minulost, a ne pouze "otec mě znásilňoval" či "otec mi uhořel". Jedním z nejmrazivějších okamžiků pro mě byl asi zlom v chování obou aktérů v momentě, kdy byli nadobro "vystěhováni" ze svého domova (čti: hrobky). A technická - nechápu rating "nevhodný mládeži do 15 let" - já bych to dal na školách povinně. ()

Související novinky

Psycho Film 2011

Psycho Film 2011

21.05.2011

Psycho Film 2011 se uskuteční ve dnech 3. – 5. června 2011 v Praze a 8. – 10. června 2011 v Opavě. Věnuje se tématům psychiky člověka, letos se zaměřuje na hranici mezi vírou a duševní nemocí.… (více)

Reklama

Reklama