Reklama

Reklama

Co víc si můžu přát

  • Česko Co víc si přát (více)

Obsahy(1)

Dlouholetý zvětralý vztah versus neodolatelná přitažlivost k ženatému muži. Anna i Domenico žijí oba v dlouholetém vztahu, Domenico má dokonce dvě děti. Když se jednoho dne jejich cesty setkají, přeskočí jiskra, která vše změní. Hodiny extáze v motelovém pokoji střídají lži, výmluvy, prázdnota a stesk po tom druhém. Oba milenci jsou si vědomi, že ubližují svým blízkým, pojí je však tělesná, živočišná přitažlivost, kterou ani jeden předtím nezažil. Banální příběh nevěry nabývá na závažnosti, když se bezhlavá posedlost promění v zamilovanost a opravdovou blízkost. Pak nastane chvíle rozhodování, chvíle, kdy se lamentace „proč jsme se jen nepotkali dřív" změní v opatrné „a nejde to ještě napravit?"
Italský režisér Silvio Soldini je u nás známý úspěšnými festivalovými snímky Chléb a tulipány (2000) či Dny a mraky (2007). Ve filmu Co víc si přát (2010) se kromě hlavních aktérů (bravurně ztvárněných Albou Rohrwacherovou a Pierfrancescem Favinem) věnuje i jejich rodinám a přátelům. Nevěru vidí jako společenskou situaci, ve které je takřka nemožné učinit správné rozhodnutí: východisko – ať už jakékoli – bude smutné pro všechny zúčastněné. (Česká televize)

(více)

Recenze (13)

kolodej1 

všechny recenze uživatele

klasické téma nevěry. Dva zadaní se spolu zapletou, postupně nad vztahem ztrácí kontrolu a je v tom víc než sex, nevyhnutelně to tedy musí začít ovlivňovat i jejich rodinný život. Lži se kupí a je třeba se rozhodnout, jestli udělat další krok nebo ne. Není to tématicky nic objevného a ani hlavní představitelé mi nebyli dvakrát sympatičtí, na druhou stranu dobře řemeslně zporacované, v tom dobrém slova smyslu. ()

Reklama

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Může se zdát, že chování obou záletníků, a hlavně Anny, postrádá logiku, ale ono tomu tak v podobných situacích opravdu bývá - je vidět, že scenáristé mají nějaké ty životní zkušenosti. A jen tak na okraj další potěšitelný, i když s hodnotou filmu nesouvisející postřeh pro fajnšmekry: Ve filmu z roku 2010 vidíme při milostných scénách mladou ženu s poctivým „bobrem“ - že by signál pomalého návratu starých zlatých časů, kdy byla erotika ještě obohacená nenápadně rafinovaným prvkem tajemství? Co víc si přát... ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Naše poznávací znamení: Středa. Na stůl položili jen tak mimochodem pozvánku lásky. Po troškách přihazují spropitné intimním možnostem. Nahota těl jako hlavní (jediný) host, který dorazil? Ponenáhlu vzácný cit se rodí, slzí, bortí. Svedeni láskou, to už tak bývá. Brali i dávali, sami sobě se odevzdávali, vzájemně se odháněli. V jedné místnosti, těžiště milostných něžností, jako tenkrát, poprvé. Buď má nevěstinka, která se svleče, usne ve mně. Čas milenecký uzamkne se v nás, co víc si můžeme přát. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Niekedy neuvážene zabŕdnem do šedej zóny s nádejou, že tam objavím nejaké skvelé dielko, ktoré z nepochopiteľných príčin ostalo zatiaľ neobjavené. Doterajšie výsledky však spochybňujú moje počínanie, lebo som na nič také nenarazil. Aj táto romantická dráma ma nedokázala zaujať. Ústrednú dvojicu nepovažujem za vhodne vybranú, pretože medzi nimi iskra preskočí iba preto, že je tak napísané v scenári. Príbeh je banálny, ničím neozvláštnený a tvorcovia nevyužili ani jediný rozumný krok, ktorý by zvýšil príťažlivosť ich výtvoru - neskrátili ho aspoň o 20 minút. A tak si myslím, že malá pozornosť, ktorú užívatelia venujú tomuto filmu, má svoje racionálne jadro. ()

Galerie (65)

Reklama

Reklama