Hypermarket, jeho pán a otrok

Téma dokumentu je zajímavé a je rozhodně dobře, že vznikl. Člověk tak nějak tušil, že za pokladnou to asi nebude žádný med, ale tak tvrdé podmínky bych nečekal. Trošku škoda je toho zpracování, jak píše GRUZDEJ. Režisér mohl trošku víc přitlačit na pilu. V podstatě jsou tu zástupci dvou táborů: ředitelka ****marketu a několik bývalých zaměstnanců (nevím jestli stejného nebo jiných prodejen) a každý mluví o něčem jiném, první ukazuje a chváli svůj obchod, druzí vzpomínají, jaké bylo v podobném obchodě pracovat. Použité skryté kamery mi přišlo zbytečné, když se s ní nenatočilo nic zajímavého. (21.01.2012)

Hláška: Alice Strnadová: - "Nepřijatelný je třeba tohle, tzv. hranování, kdy zboží musí lícovat s hranou regálu, což tady teda moc dobře nejde samozřejmě, protože to zboží je jednotlivě. Ale tohle by byl obrovskej průser, protože to není prostě zároveň s hranou, jo, s hranou lišty. Víno srovnaný, žádné mezery mezi zbožím, obrovský problém, tohle je prostě úplně nepřijatelný. Neexistuje takovýhle místo mezi zbožím, tam prostě něco chybí. To zákazníka hrozně jako rozhodí, jo, když má takovýhle mezery mezi zbožím. To samý tady, všechno etiketou dopředu, hranovat, hranovat, hranovat. Měli jsme to na tom školení (smích). Zboží kaskádovitě vyrovnaný. Samozřejmě válcovat, válcovat, válcovat, tzn. neustále přehazovat to zboží podle dnů, i když se jedná o takhle trvanlivé zboží neustále kontrolovat." (13.02.2012)

*SUPERMEGAHYPER* Šokujúce a poučné. Obchodné reťazce ma dostali, priznávam, pretože obrovským výberom (čo mi však aj lezie na nervy v prípadoch, keď sa ma zmocňuje pri vyberaní z množstva druhov tovaru nerozhodnosť) sa im nič nevyrovná. A moderný človek toho predsa potrebuje hanebne veľa. Druhé priznanie má charakter mojej nevedomosti: netušil som, čo všetko sa skrýva za plnými a urovnanými regálmi - toľko práce a námahy zamestnanca, ktorý je často pod psychickým terorom z hora len preto, aby pestovaný a rozmaznaný zákazník náhodou nenadobudol pocit, že reťazec si (je)ho (peniaze) neváži. A veľmi často majú požiadavky na neho charakter nezmyselnosti. Verdikt v 1 vete: O vyžadovaní hlúpostí a o ústupe ľudskosti. 19.01.12 (19.01.2012)

Tak tedy dokument o hypermarketech. Ne zrovna moc lákavé téma pro mé uši a oči...Ale měla jsem den, kdy jsem si pouštěla kratší dokumenty a tenhle mi padl do oka, a tak jsem to riskla. Dozvěděla jsem se hned několik věcí např.do hypermarketu nepůjdu pracovat, ani kdybych neměla z čeho žít. Jakési uhozené zacházení se zaměstnanci, jakési pozice či náplň práce - udělat vše co se v obchodech dělat musí a to i přes to, že jste unavení apod. Určitě to tak není všude, protože ne všichni jsou potvory. Teď ke kvalitě dokumentu - takže výpovědi bývalých pracovníků mě asi zajímaly nejvíce, poté jakési náborové kecy nějaké manažerky, která má v popisu práce vám do hlavy nasypat fráze typu: jsme nejlepší prodejna, je to tu čerstvé a levné a zaměstnanci plesají blahem, že tu mohou pracovat 24 hodin denně - bez přestávek. Poté mě docela obtěžoval pán z odborů, který neustále vypovídal dokola to samé jak člověk není stroj apod.(měl pravdu, ale stačilo by jednou) a nepochopila jsem záběry na asi 4 lidi, co mají na hlavě igelitku(billa,tesco,globus,albert..). Tak tedy průměr - zaujme, ale nenadchne. (31.03.2013)

Vzhledem k tomu, že už 4 roky dělám brigádnici jako pokladní dobře vím, o čem se mluví. Manipulace s hodinama? Pohoda- prostě jsme překročili hodiny, takže vážení a milí brigádníci (především studenti a důchodkyně), dostanete zaplacenejch jen tolik a tolik hodin, zbytek prostě dostanete s další výplatou (a ani ta pravděpodobně nedojde dobře). S brigádníkama a lidma na částečnej úvazek se totiž líp zametá. Jinak jak se tady již ozvalo- dokument poukazuje na problém, ale blíže ho neřeší. A ještě- souhlasím s panem odborářem, když říkal, že by se na kase za tři minuty zbláznil. Máte nařízenejch xy věcí, zákazník s vámi NEHODLÁ jednat slušně, protože on toho má z vlastní práce taky plný kecky a potřebuje se na někom vybít, neustále vás sledují kamery, chodí kontroly...pokud si vzpomínám, jeden čas u nás i viselo na nástěnce oznámení, že v určitou chvíli prostě nesmíme pít. A když vás bolí zub nebo náhle potřebujete k lékaři? Musíte se rozhodnout- buď budete poslouchat tirádu vedoucích, nebo prostě půjdete do práce, ať je vám jakkoli. A to vše za mizernej peníz, děsnou dřinu a nechutný zacházení jak ze strany vedení, ale i ze strany zákazníků. Děkujeme a přijďte zas. (12.06.2012)