La Traque

Francouzská distribuce se pomalu začíná zažívat jistý druh „zmrtvýchvstání“. Po určité odmlce, kdy její filmy stáli za zlámanou grešli se v poslední době začíná opět drát na úplný vrchol a zdatně dokáže konkurovat jak španělské, tak i té severské. Nechtěl bych jí zase vychvalovat až do nebes, ale opravdu jsem vycítil jisté zlepšení. Prvních dvacet minut je celkem zoufalých, pokud nepočítám pohled na poničený plot a mrtvé zvířata. Zde určitě zaplesalo srdíčko nejednomu milovníkovi zvěřiny, ale na myslivce musely jít mdloby. Když už si to konečně všechno (skoro všechno) postavy vyříkají, můžeme se vrhnout do akce. No a hned se nám zvedne nálada. Houstnoucí atmosféra je doprovázena kvalitním zvukovým doprovodem a to především zvuky jenž vydává divoké prase. Schválně pusťte si tento film večer po tmě a uvidíte, že si jej užijete mnohem více než přes den! K dobru musím přičíst i fakt, že po celou dobu toho vlastně moc z „prasat“ neuvidíme. Bohužel s příchodem tmy, nastane i jisté zhoršení orientace, cože se to vlastně děje na obrazovce před námi. Kvalita kamerových záběrů se rapidně zhorší a i tento fakt mněl za následek nelibost diváků. Přesto všechno si atmosféra pořád držela svižné tempo. Tepová frekvence se zvyšuje každým dalším útokem „selat“ a asi největší krásu si užijeme, při odhalení proč se vlastně divočáci stali tak agresivními. Poslední překvapení si pro nás připravili tvůrci na závěr. Surový konec se mi docela líbil, jenže podle mého názoru to moc uspěchali. 6/10 (05.09.2011)

Už začiatok sa niesol v duchu, že to bude riadna rodinná katastrofa, chcel som povedať dráma a tak aj bolo. Príbeh o nesúrodej štvorici, kde je jeden Rambo, ďalší stratég, potom tu je generál a na konci je šalamúnska hlava, ktorá i keď nesympatizuje zo žiadnou stranou, má tu svoju a tu si bude držať až do.. Začalo to nevinne, ale od jedného momentu to začalo mať silne atmosférické grády. Len škoda, že rozpočet sa musel prispôsobiť okolnostiam a tak svinky ( Schwein, gocho či pig ) sa museli uskromniť a útočiť mohli len v húštine alebo v naprostej tme. A je to veľká škoda, lebo i keď týmto krokom film získal na atmosfére, tak veľmi stratil na efektnosti. A pri takýchto druhoch filmu je efektnosť dosť podstatná a nezaujímajú ho ľudské malichernosti, ale krvavé hody, ktoré ale neprišli ani zo záverom a i keď sa uskutočnilo malé vypointovanie, tak ako celok to malo dopadnúť oveľa údernejšie a hlavne menej slov a viac skutkov. Silné 3*. (08.07.2023)

Než se vydáme do toxického lesíku poblíž chemičky na kňoura, je dobré se přesvědčit, není li prasátko kapku lidožravé, protože díky přísným ekologickým opatřením továrny nějakou dobu papalo dimethylphenylcyklohexen a nepatrně zmutovalo. Skupinka žabožroutských Bivojů to neudělala, a tak měla to potěšení zúčastnit se pravé lidské zabijačky. V rámci minimalizace nákladu se však tento spektákl odehrál po západu slunce a tvůrci si vystačili jen s "děsuplným" chrochtáním a kvičením ve tmě a jedním prasečím rypákem na tyči, který sem tam strčili do záběru. Divácky zážitek je tedy degradován pouze na sledování prachsprostého, nudného porna, protože ať děláte, co děláte, stejně piču vidíte. Než však naši hrdinové stihnou skapat na tesácích neviditelných kanců, dokonale rozeberou mezilidské vztahy a v mezerách mezi pliváním krve objevují opravdové, rodinné hodnoty. Něco takového by snad xmrti unudilo i řezníka v kómatu, u nějž by se dala předpokládat alespoň jakási profesní zvídavost a zájem o předkládané téma. (03.08.2011)

Téměř ve stejnou dobu jsem viděl Proie a Chawu, přičemž v obou případech šlo o horory s krvelačnými divočáky, kteří si pochutnávali nejenom na zvířecím mase. Když oba snímky porovnám, tak každý mě zaujal něčím jiným. V jihokorejském Chawu se mísil horor a (ne)chtěný humor a samotné monstrum zde bylo ukázáno v plné kráse a bylo obstojně udělané. Zatímco Proie moc prasečí monstra neukázal, spíše jenom náznaky a rypáky, nicméně mě zase zaujal svým příběhem. Vedle nebezpečných zvířat se zde řeší i rodinné problémy, což se na první pohled do hororu nehodí, ale v tomto případě šlo rovněž o hybatele děje, takže to nebylo nijak rušivé. Líbila se mi hudba, která se skvěle doplňovala s obrazem. Zkrátka obstojně natočený snímek, který těží z atmosféry a minima postav. (30.03.2014)

Po dlouhý době konečně uspokojivý Nature amok. Chápu, že každýmu asi nesedne, ale mě se trefil přesně do vkusu a momentální nálady. Lidožravá prasata se zatím nepřejedla, takže tyhle zmutované bestie můžou řádit tentokrát v neprobádaných francouzských lesích, kde zatopí bandě lovců, co se vzájemně nemůžou moc vystát. Zkrouhnutý rozpočet tvůrci fikaně maskují střihy, tmou nebo zvukem blížících se kopyt, což ještě umocňuje vědomí, že od jejich ostrých klů vás dělí pouze jedna roztrhaná mrtvola. Celkem dost se tu pracuje s divákovou fantazií, krve proteče dostatečně, díky krátké stopáži (77 minut) si nestačíte vydechnout a hudba hezky podtrhává už tak bezradnou situaci. S těmi rodinnými vztahy bych to tak černě neviděl, o to víc hořce pak působí samotný závěr. Doporučuje sedm kanců na víně z deseti. (16.07.2011)