poster

Malí ninjové

  • japonský

    Nintama Rantaró

  • japonský

    忍たま乱太郎

  • anglický

    Ninja Kids!!!

Komedie / Akční

Japonsko, 2011, 99 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tomihiro
    ***

    Pokud chcete svého pětiletého syna seznámit s režisérem Takashim Miikem, tak film Nintama Rantarō je naprosto ideální volbou. Mám to vyzkoušené, doporučuji!(20.9.2014)

  • JFL
    *****

    Třetí Miikeho příspěvek do žánru dětských filmů (po "The Great Yokai War" a "Jattáman") jasně ukazuje, že nejproduktivnější ze současných hvězdných japonských režisérů moc dobře rozumí dětem. Ostatně melancholicky pojaté motivy vztahující se k dětství a dospívání představují jeden z opakujících se prvků napříč jeho žánrově různorodou filmografií. Tentokrát ovšem dospělý pohled na dětství zůstává stranou a naopak je vše podřízeno prvoplánově dětské optice. To znamená jednak nejpřízemnější fórky založené na dětské fascinaci výkaly, prděním a dalšími projevy lidské tělesnosti, nad kterými se rodiče pohoršují. Podobně jako v řadě předchozích adaptací komiksů, také v "Ninja Kids" Miike do filmu doslovně převádí řadu prvků komiksové stylizace, což v tentokrát vede k až karnevalově groteskní přehlídce tělesnosti. V souladu s viděním světa dětmi (a původní mangou) totiž veškeré dospělácké figury (snad jen s výjimkou rodičů hlavního hrdiny) mají podobu oživlých karikatur s bizarně deformovanými tvářemi a expresivně přemrštěnými obličejovými rysy a jinými tělesnými atributy (ninja co vypadá jako Robert Z'Dar je ještě z těch normálnějších). Prostě a jednoduše řečeno film doslovně zpřítomňuje, že dospělí a obzvláště pak staří lidé jsou v očích dětí bizarní zrůdy, které divně mluví a permanentně prdí. A to nemluvě o doslovném zachování charakteristické komiksové podoby boulí velkých jako tenisáky, které se objevují na hlavách ztlučených postav. Za zdejší prvoplánovostí se ovšem neskrývá jalovost či tupost tvůrců, ale naopak svou odzbrojující realizací prokazuje film upřímné zaujetí a nápaditost Miikeho realizačního přístupu. Časté sekvence monologů, kterými některá postava jiné či divákům něco vysvětluje, narušují bláznivé fórky, do dějových sekvencí pronikají samoúčelné estrádní gagy a vše je podřízeno zkratkovité komiksové stylizaci. Když pak postava mazáckého ninji rozřízne pozadí scény, aby mohla děj přerušit faktografickou vysvětlivkou, a následně hrdinům řekne, aby to po něm zalepili a pokračuje se opravdu před záběrem vytuženým izolačkou, je to jen jedno z bravurních řešení komiksových prvků v hraném filmu - při tom ale popsaná sekvence zdaleka není nejkreativnější z celého filmu. Toto prvenství si zaslouží úchvatné teatrální řešení konce závodu, kde herci pobíhají na otočné plošině s papundeklovými dekoracemi. Miike prostě ani po padesátce a etablování se v rámci mainstreamu neztrácí nic ze své tvůrčí osobitosti a obzvláště v sousedství nabubřelých řezanic a sekanic v jeho filmografii posledních let představují "Ninja Kids" vítaný úlet.(20.4.2014)

  • kaylin
    *****

    Takashi Miike umí prostě natočit všechno a všechno, co natočí, splňuje základní i náročnější podmínky žánru. V tomhle případě natočil film pro děti, který je o dětech, má parádní postavy a výborné komediální momenty po celou dobu, navíc příjemně ujetý příběh, který může bavit i dospělého diváka. Přehnaně stylizované, možná kýčovité, ale stejně zábavné.(21.6.2015)