Konkurs

První půlka trochu zdlouhavá, kdyby byla kratší, snad by v tom mikropříběh dvou vymněnivších se hudebníků tak nezanikal. Forman se tady nějak moc soustředí na vykreslení atmosféry. Druhá polovina mapující konkurz v divadle Semafor je jinší kafe. Suchý a Šlitr stoupli po shlédnutí tohoto filmu v mých očích někam za hranice běžné sympatičnosti… Moment, kdy se Suchý objeví u mikrofonu a začne s fascinovanou slečnou zpívat „sluníčko, sluníčko“ je přenádherný, úplně jsem ztratil dech… (29.09.2006)

Zlatá šedesátá. Kolébka rockové hudby. U nás bylo tou kolébkou divadlo Semafor. Konkurs pro veřejnost pánů Suchého a Šlitra objevil řadu talentů, které utvářely pozdější obraz populární hudby, zejména big beatové scény. Samotný film tak zůstává velmi cenou sondou do atmosféry tehdejší doby. Jistě, nabízí se srovnání s dnešními Superstar, X – faktorem a nevím čím vším ještě. Možná leckoho překvapí, v jakém přátelském a uvolněném duchu to tenkrát probíhalo. Nikdo do vás nepere emoce pod tlakem. Všichni jsou přirození a lidé tak nějak rozumní. Přijde, zazpívá, hezky krátce popovídá. Žádná hysterie. Superstar je úplně jiný svět. Svět kýče, přetvářky, lidské hlouposti a trapnosti. Film KONKURS zůstává neocenitelným obrazem české společnosti začátku 60. let. Česká kultura může být Semaforu vděčná za mnohé. 75% (07.02.2012)

Konkurs má jeden obrovský problém a není to technické zpracování (mimochodem doporučuji přečíst Formanův životopis, kde se podrobně popisují patálie střihače, který synchronizoval obraz se záznamem z magneťáku a ve střižně i spal), ale to, že nápad, na kterém film stojí - (fiktivní) zpěvácký konkurs a scéna, ve které různí zpěváci (někdy spíš "zpěváci") zpívají různé části stejné písně - už byl od té doby několikrát použit, a to nejen soutěžemi typu Česko hledá Superstar nebo X-Faktor, ale i sám Forman jej do jisté míry oprášil ve svém prvním americkém filmu Taking Off, který se mi mimochodem líbil mnohem víc... (05.08.2008)

Tehdy prakticky amatérský film: Miloš Forman si koupil východoněmeckou kameru, ale neuměl s ní zacházet, takže se na scénu dostal Miroslav Ondříček. Díky přátelství se Suchým a Šlitrem pro něj Semafor vyhlásil falešný konkurs, který byl natáčen. Pouze Věra Křesadlová byla obsazená předem (a paradoxně v Semaforu strávila dalších 26 let). Díky dotočení pár scén s Markétou Krotkou tu najednou byly dvě větší postavy a něco jako příběh, aby se diváci nenudili. Miloš Forman mimoděk přišel s tím, na čem budou mnohem později postavené všelijaké Superstar. A tenhle reportážně-hraný středometrážní film má pořád svoje kouzlo. (05.04.2015)

V den osmdesatych narozenin Jiriho Sucheho jsem si pustil tento film, ktery jsem do te doby videl jen v ruznych ukazkach. Musim rict, ze samotny konkurs ve filmu je velice zabavny, Formanovi se opet podarilo vybrat vhodne typy lidi, diky kterym se spolecne s pisnickami povedlo vytvorit vybornou atmosferu let sedesatych. Formanuv rukopis je zde citelny a myslim, ze ho dost ovlivnil i v jeho budouci tvorbe, zvlaste pak v Taking off. (01.10.2011)