Co všechno věděla Maisie

Je trochu na pováženou, když ve filmu snažícím se mapovat mezilidské vztahy a porozvodové tahanice o děti, které se dnes týkají pomalu každé druhé rodiny, působí jako člověk z masa a kostí pouze matka v podání Julianne Moore. Její rozpolcenost mezi vlastními potřebami a křečovitou snahu o udržení si lásky vlastní dcery je nejlepší stránkou filmu. Není vlastně vůbec jasné, proč si ti dokonalí mladí árijci vzali dva naprosto nesympatické a pro život s další osobou nevhodné šuliny, jakými jsou Maisini rodiče. Jako je sice pěkné, že do Skarsgarda by se holka zamilovala už v deseti, ale co je moc, to je příliš a tím chci poukázat především na cukrkandlovost konce, který nic neřeší hlavně, že se jde na loďku. Zahrané je to ale skvěle včetně malé Maisie, jenž svým výkonem hodně pomáhá celému filmu. Také se na to kouká poměrně dobře, (nejen proto, že tam hraje Alex), a určité sdělení snímek nakonec má, i když zdaleka ne tak závažné jak původně plánoval. (23.10.2013)

Jak těžko se mi píše komentář k filmu, který ode mě po dlouhé době dostal plnou palbu, když vím, že to bude jen sloupek plný superlativů, jelikož já na tomhle filmu nedokázala najít sebemenší zádrhel. Naopak, perfektně zvolení herci tu rozehravají (a bez vyjímky opět perfektně) parádní zamyšlení hodné drama o tom, jak málo stačí, aby se do sebe zahledění rodiče připravili o lásku malé dcerky a jiní lidé k té lásce jen pouhou upřímností a dobrotou přišli. Úžasné prostředí, herecké výkony, hudba, prostě všechno zapadlo jako dílky puzzle do příjemně koukatelného celku, který vzbuzuje velké emoce i v malých detailech. A je to přesně ten typ filmu, u něhož cítíte, že stačilo málo a scénář mohl být zmrven do dalšího klišé alá Safe Haven. Naštěstí se tak nestalo. Pátá hvězda je za úžasnou Onatu Aprile (kam se hrabe Dakota), která skoro nesleze z obrazovky a díky níž ani já nestačila cuknout pohledem kamkoli jinam. A moje oblíbená písnička z Tanner Hall, která zazní v českém traileru, je už jen příjemnou třešničkou na tomhle domácím čokoládovém dortu. (27.07.2013)

Film ve kterém vůbec nejde o Maisie, je smutnou ale naprosto autentickou ukázkou dnešních vztahů a smýšlení velké části společnosti. Ačkoliv některé momenty považuji za filmařsky nadsazené (vysadit dítě z auta před barákem, že se třeba dostane dovnitř), v obecném hledisku z příběhu mrazí. Julianně Moore skvělá, v naprosto odporné roli. Solidní soundtrack, i když ty písničky skupiny JM byly hrozný. (26.07.2014)

,,CHCEŠ... ZŮSTAT JEŠTĚ NĚJAKOU DOBU S NIMA? ALE VÍŠ, KDO JE TVOJE MAMINKA, VIĎ?.....“ /// Taťkovi s mamkou to doma moc neklape. Mamka křičí Fuck You a taťka – ten se ani nedostane do bytu (mamka vyměnila klíče…). No a mezi tím – sedmiletá Maisie. Půlhodinový handrkování vo ničem, jen abych věděl, že fotr je furt pryč a máma je píča. Ještě že maj střídavou péči, aspoň si holka užije obojího. Film by chtěl ohromit dramatickou atmosférou. Jakože ze života. Což, to jo. Ze života to je, ale filmově? Možná ti, kteří něco podobnýho prožili… Jestli mi (filmově) něco utkví v paměti, tak to děvče, protože žádný (filmový) dramatický drama se nekoná. Jen obyčejně říkaj, že některý lidi jsou hovada a některý zase ne. Ale to si můžete přečíst v každých novinách. Film by měl ukázat něco víc… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 1897 Henry James, jsem nečetl. 2.) Zjistím, že se z upíra Skarsgårda stal nekromant. 3.) Thx za titule ,,playboxguest“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.08.2013)

Působivě vykreslený kontrast mezi dětskou bezelstností a sobeckou krutostí světa dospělých, díky němuž se jedna malá Maisie dostala do začarovaného kruhu ze kterého do své plnoletosti není úniku. Nejedná se o smutný film, ba naopak je to snímek prošpikovaný láskou a niternými city, jen se dá říci, že ze strany rodičů (Coogan a Moore) se jedná o lásku poněkud zvrácenou, kvůli níž se z Maisie stává rukojmí rodičovských bojůvek, nepochopení a nenávisti. Snímek nenabízí řešení, jak z celé situace ven a troufám si říct, že žádné "happyendové" východisko ani neexistuje. Atraktivní alternativou je pouze nenásilné a díky tomu velmi půsivé zakomponování dalších dvou mladých postav a to Maisininy chůvy a charismatického barmana, kteří se dostali do pozice obětí vypočítavým manželstvím ze strany rodičů. Jejich vlivem, nejen Maisie, ale i divák nebyli vrženi do víru hádek a výčitek a naopak odpudivý Coogen a příšerně namaskovaná Mooreová s vizáží zombie, byli z příběhu postupně odklizeni. Naprostý vrchol snímku se udá v závěru, nejen scéna Maisie s matkou, ale hlavně bezchybná pětiminutovka ve které mi srdíčko bušilo jako o závod, ta radost v Maisininých očích a užívání si drobností, které život přináší byl k nezaplacení. Výlet loďkou, ať už s otcem nebo bez něj se udál a jeden krásný dětský sen dostál naplnění. Každý kdo tu píše o odfláknutém konci a podobně nemá cit pro film. Snímek nehledal pro malou nové rodiče, malá své rodiče má. A v podobně laděných filmech si potrpím i na symboly v žánrově spřízněném snímku In America jím byl roztomilý mimozemšťan, zde malé želvičky. Krásné. (05.08.2013)