Reklama

Reklama

Deep Purple: Live at Montreux 2006

(koncert)
  • Velká Británie Live At Montreux 2006: They All Came Down To Montreux (více)
všechny plakáty
Hudební / Dokumentární
Velká Británie, 2007, 186 min

Obsahy(1)

Koncert kapely Deep Purple, ktorý obsahuje 12 skladieb.

Zoznam skladieb:
1. Pictures of home
2. Things I never said
3. Strange kind of woman
4. Rapture of deep
5. Wrong man
6. Kiss tomorrow goodbye
7. When a blind man cries
8. Lazy
9. Keyboard solo
10. Space truckin'
11. Highway star
12. Smoke on the water (metal.storm)

Recenze (3)

liquido26 

všechny recenze uživatele

Inu Deep Purple :-) Vystoupení ze 40. Montreux Jazz festivalu je samozřejmě jako vždy jedinečné. Skvěle naladěná kapela (s novým klávesákem Donem Aireym) střídá své největší hity s písničkama z nové desky Rapture of the Deep a srší improvizacema :-) Výhrady bych měl snad jedině ke zdejšímu obsahu ... tady těch dvanáct skladeb, to je setlist z CD, na DVDčku je celkem 16 tracků, rozhovory a ještě bonusové DVD s hodinovým koncertem z Londýna. V závěru koncertu se ke kapele připojí také černošský kytarista Michael Bradford, který produkoval jejich poslední dvě desky a Ian Gillan ho vtipně představí jako Ritchie Moreblack :-) Při jamu Too Much Fun se objeví také Claude Nobs, organizátor festivalu zmíněný ve slavné skladbě Smoke on the Water jako "Funky Claude". ()

ilemas 

všechny recenze uživatele

Gilan některé pasáže už nevyzpívá což je slyšet hned v úvodní skladbě Picture of Home a bez Lorda to také není jaksi ono. Rozhodně mají lepší koncerty na dvd, přesto jako obvykle válí moc dobře a na živo je to úplně o něčem jiném. DP mají stejně nejlepší koncerty, nepotřebují žádné efekty, ohně a výbuchy a jejich koncerty jsou po hudební stránce vždy největším zážitkem, ovšem na živo. Už se těším na koncert v srpnu 2013 pod širým nebem, lístek už mám.Nejraději mám dlouhé pasáže na keyboards. ()

okkac 

všechny recenze uživatele

Gillan bohužel už má věk na to, aby tězko dával ty svoje ječáky, ale zbytek kapely je stále na špičkové úrovni. U Deep Purple jsem vždy nejvíce zřal Lordovy hammondy, hlavně, když se s nima utrhl ze řetězu, proto live záznamy DP mají u mne větší cenu, než studiovky. A zde jeho nástupce Don Airey v podstatě za ním nezaostává. Především Lazy je výborná. ()

Reklama

Reklama