Reklama

Reklama

Pokoření

Trailer 1

Divadelní herec, který pomalu ztrácí rozum, si začne s mladší, sexuálně nevyhraněnou mladou ženou. (Filmbox)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (38)

mac000 

všechny recenze uživatele

Al Pacino si zakoupil filmová práva k románu Philipa Rotha ihned po jeho vydání roku 2009. Jistě sázel na to, že postava stárnoucího herce Simona Axlera bude jako stvořená pro jednu z jeho expresivních hereckých kreací. A sázel správně. Stejně jako Simon Axler na jevišti nehraje své postavy, ale žije jimi, neboť vycházejí z jeho nitra, tak i Pacino nehraje Simona Axlera, on JE Simon Axler. Když k tomu přidáme dobře napsané dialogy, zručnou režii veterána Barryho Levinsona a zajímavý výkon „protihráčky“ Pacina, u nás méně známé Grety Gerwig, potom nám vyjdou necelé dvě hodiny skvostné podívané, které utečou jako voda. Více takových ! ()

VanTom 

všechny recenze uživatele

Slavný 65letý herec ztrácí paměť a přestává rozlišovat realitu od představ, takže si nabrnkne mladou přelétavou lesbičku (resp. ona sloví jeho), což mu dodá opět chuť do života. Párkrát jsem se absurdnímu průběhu nahlas uchechtl a Al Pacino jako vždy famózně válel, proto mě docela zajímalo, kam se zvláštně schizofrenní (senilní?) dramedie vyvine - aby onen vztah uzavřela jednou "rozchodovou" hádkou a šmytec, divně skončila. ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY. Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné Rothovy předlohy, která vyšla v r. 2011 v českém překladu Jiřího Hanuše pod názvem Pokoření. Film jsem si vyhledal kvůli srovnání s Rothovým románem a kvůli tomu, že hlavní roli ztvárnil můj herecký oblíbenec Al Pacino. Za sebe musím napsat, že mě film vystavil hlubokému zklamání. A to v první řadě kvůli tomu, že se v tolika ohledech radikálně odklání od textu předlohy. První problém je v samotném obsazení hlavních postav. V době natáčení 74 letý Al Pacino je pro roli 65 letého Simona Axlera příliš starý (a dle mého názoru i nepříliš typově vhodný) a 30 letá Greta Gerwig pro roli 40 leté Pegeen Mike Stapleford naopak příliš mladá. Nezdůrazňoval bych tyto výtky k věku hereckých představitelů, kdyby se nejednalo o důležitý motiv z Rothova textu, v němž postava Simona nedokáže pochopit, proč 40 leté ženské tolik záleží na tom, co si o jejím vztahu myslí její rodiče - šedesátníci. Důležité je to i kvůli tomu, že Pegeen před vztahem se Simonem žila 17 let jako lesba, což pochopitelně relativizuje věrohodnost jejího citu v novém heterosexuálním vztahu. Ve filmu sice sama mluví o své předchozí 16 leté "lesbické fázi", ale věřte to 30 leté herečce! K dalšímu zásadnímu posunu došlo u postavy Sybil - v románu se se Simonem spřátelí a poté, co zavraždí svého manžela, jí Simon chce pomoci; ve filmu je z ní ale udělána bláznivá stalkerka, před níž Simon permanentně prchá a k níž se po jejím zatčení za vraždu manžela nehlásí. To je posun, který skutečně shledávám nechutný, protože z původně nesmírně dojemné postavy mstící se matky, která ztratila důvod žít, byla udělána směšná hysterka, která děj zanáší nemístnou komikou. Dalším zásadním posunem prošla postava Tracy, opilé lesby z baru - v románu je to sám Simon, který iniciuje seznámení s ní, jakož i pozdější návrh přibrat ji do společných sexuálních radovánek, aby potěšil svou partnerku; ve filmu se s ní ale seznámí sama Pegeen, která následně Simona okázale ponižuje svou nevšímavostí, a celá sekvence vrcholí jakousi divnou lesbickou milostnou scénou, která se však ukáže být jen Simonovou fantazií. A naprosto zásadně byl pozměněn i závěr - zatímco v románu spáchá Simon sebevraždu o samotě doma a je nalezen až po několika dnech služebnou, ve filmu se zabije na jevišti při divadelním představení, ale sehraje to tak, aby si diváci mysleli, že jeho skutečná smrt je součástí představení. Vážně nechápu, proč měl někdo potřebu ten román tak radikálně překopat, že z něj téměř nezůstal kámen na kameni. A kdyby jen to - z románu byla celá řada věcí samozřejmě i vypuštěna: za všechny lze zmínit například škrtnutí informací o tom, že Simona po vypuknutí jeho krize opustila manželka, která se odstěhovala k jejich synovi v Kalifornii (ve filmu o sobě Simon prohlašuje, že nikdy ženatý nebyl); chybí zde společné fantazie Simona a Pegeen o Laře, jejich imaginární milence, atd. Naopak jsou zde oproti předloze přidány některé věci navíc: v knize má Simon celou dobu peněz dost a nouzí nijak netrpí ani po velkolepém utrácení za oblečení a kadeřníka pro Pegeen, ve filmu mu ale dochází peníze a na konci je švorc; jako vrcholně otravnou jsem rovněž shledal vsuvku s ex-partnerkou Pegeen, která prošla změnou pohlaví a ve filmu se objevuje v několika scénách při společnému jídle s oběma partnery apod., ačkoli v knize je zmiňována pouze okrajově. Naprosto stupidní je potom scéna, v níž Pegeen po nepodařeném sexu se Simonem vezme do ruky vibrátor a začne sama sebe uspokojovat, ležíc vedle něj a vůbec se o ně nestarajíc - v knize o tom není ani slovo. Nejvíc ovšem zamrzí vypuštění všech těch úvahových pasáží o stárnutí a bilancování se životem na pokraji blížící se smrti, s níž chce Simon bojovat zplozením dítěte - v momentě, kdy se však Pegeen s tímto nápadem svěřuje, jejich vztah po prudké hádce končí (ve filmu to sice částečně je, ale opět značně překroucené). Je evidentní, že z předlohy bylo eliminováno vše nezfilmovatelné, pak ale vystává otázka, co z takového textu po tak zásadních úprávách nakonec vyleze. Na filmu mě navíc kromě všech posunů oproti předloze iritovala i roztřesená kamera a divná hudba, která se k vyprávěnému ději podle mě vůbec nehodila. Celkově mě ten film hodně otrávil a znechutil a považuji ho za velmi nepodařenou adaptaci skvělého románu, který dost možná ani pořádně zfilmovat nejde. Vzato kolem a kolem, myslím, že Roth by si měl podobně jako Kundera vymínit zákaz jakýchkoli další adaptací svých knih, nebo přijdou ještě větší hrůzy - z jeho početné literární tvorby jich zatím bylo zfilmováno jen 5 a kromě výborného filmu Umírající zvíře to jinak žádná velká sláva není. () (méně) (více)

emma53 

všechny recenze uživatele

Už jen ten fakt, dát po sedmdesátce tuhle roli stárnoucího a psychicky zhrouceného herce ve dvaceti dnech, stojí minimálně za velký aplaus. K tomu vynikající zpracování formou vzpomínek, konfrontací s psychologem a různých přeludů, které mně vůbec nerušily, je taky velký um. A já byla na Ala asi dobře nastavená nebo emmu umě lapil do svých tenat, tak jako to umí i v jiných filmech ? Bylo mi potěšením Ale sledovat Tvého Simona Axlera i když se smutkem v duši. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Knihy Philipa Rotha se sice vzpírají zfilmování, ale filmaři se stále pokouší z nich ten film udělat. Barrymu Levinsonovi se to povedlo snad nejlépe, a vlastně nevadí, že scenáristé příběh značně pozměnili. Důležitá je hlavní postava psychicky i fyzicky nedostačujícího stárnoucího herce, které se výborně zhostil Al Pacino. Vlastně jedinou hereckou partnerkou mu byla Greta Gerwigová, která se vedle něj nijak neztrácela. Jo, lepší, než jsem čekal, takže zaokrouhluji nahoru (70%). ()

Galerie (96)

Zajímavosti (5)

  • Film měl nesoutěžní premiéru na Filmovém festivalu v Torontu 2014. (Terva)

Reklama

Reklama