Bellflower

Veľmi úbohý, suchý a nudný scenár, ktorý pôsobí skôr ako improvizovanie bez akejkoľvek ucelenej myšlienky. Aj to málo scén, v ktorých je celkom dobrá atmosféra, je zabitých stupídnymi dialógmi a absolútne neprirodzenými a chorými reakciami postáv. Tiež mi vadilo, že v každej jednej scéne musel niekto chlastať, fajčiť alebo húliť (choré). Dávam 2 hviezdičky za dobré grafické spracovanie a hudbu (bez toho by to bol čistý odpad). (16.11.2011)

Glodell je v podstate taká umiernenejšia a viac čitateľná verzia Carrutha. Zatiaľ čo Shane sa vo svojom "Upstream Color" tématicky absolútne vymyká bežne prijateľným normám a progresívna forma a štýl jeho snímkov významovo ovplyvňuje mozaiku prelínajúcich sa tém, tak Evan, napriek počiatočnému mlženiu, jasne definuje predmet/konflikt v rozprávaní a expresívny spôsob spracovania potom u neho slúži predovšetkým k pôžitkárskemu obohateniu ambivaletného príbehu s presahom, ktorý si však servítky tiež rozhodne neberie. Ta radikálna zmena tónu v polovici filmu je fascinujúca, a nutno dodať, že je tomu tak hlavne z dôvodu uvedomelého zosílenia štylistickej exhibície a sugestívneho roztrieštenia naratívnej štruktúry. Mám na mysli onu natrippovanú, resp. intuitívnu strihovú montáž, ktorá postupne stiera hranicu medzi skutočnosťou a chimérou, agresívne obmieňanie filtrov a šošoviek (nehovorte mi, že Vám ani raz na um nezišli "Natural Born Killers") a rajcovnú neurčitosť dejových slučiek, odbočiek a mystifikácii. Zážitok umocňuje trúfalá, a veľmi účinná práca s mimozáberovým zvukom, sebaisté výkony protagonistov a vyhrotený, umelecky hyperbolizovaný finiš (cca. posledných 20 minút), ktorý ma rozsekal na márne kúsky. Ostatne by sa o "Bellflowerovi" dala z pohľadu "kritických aspektov androcentrizmu" napísať snáď aj prípadová štúdia, ale to s radosťou prenechám kompetentnejším. (20.08.2014)

Netradiční artové romantické drama v brakových kulisách a s nezávisláckým make-upem. Nechť si z toho každý odnese co chce, pro mě je posledních asi patnáct minut esencí toho, co mám na filmech rád, a Bellflower považuju za jeden z nejlepších, nejstylovějších a nejzajímavějších filmů roku. Glodella hlídat. (20.11.2011)

Plamenomet u magorů doma... ho ho ho, jasný spojler od samotného tvůrce. Už z prvních záběrů je jasno, že hoši nebudou moc v cajku a následujících několik scén dojem podtrhne - posedlost plamenometem a Mad Maxem slouží s pomocí hektolitrů chlastu jako jediná "smysluplná" náhražka nicoty jejich existence (nevšimla jsem si, že by tam kdokoli chodil do práce) a divákovi se tak vtírá děsivá otázka: "Kolik může být na světě takových nedospělých chlapů, co se zaobírá postapokalyptickými kravinami s vážností pracovního pohovoru?" Odpověď snad ani nechci znát. Není divu, že se něčeho hlubšího ve svém mizerném životě chytí jak tonoucí stébla a pokud jim mezi prsty vyklouzne, ohlásí se fááákt ošklivý, neléčený depky. A řešení? Jedno by tu bylo, třeba to podle Aidena: Dokážeš si představit, jezdili bysme na místa a parkovali tak, aby to vypadalo cool, poflakovali se s cigárem, opírali se o auto a vypadali cool a nechali lidi na nás civět. Mohli bysme se zfetovat, uprostřed divočiny, jet 150 mil v hodině nazí po dálnici, vyklánět se z oken a střílet z brokovnice po značkách a zasranejch památkách a zajících... Ubožáci, chtěli by vypadnout od všech těch sraček a nechápou, že se potáhnou za nima... Když nemám šanci se absolutně s kým ztotožnit, mívám velký problém s hodnocením. K původním dvěma hvězdám za zajímavý vizuál, civilní projev Evana Glodella (včetně jeho nakažlivého pochechtávání) a deptající, přiléhavou hudbu přidávám další, za mementní přínos k průseru popsaném jako dravá vize nedospělosti a fanatické egocentričnosti vycházející z krize maskulinity v současné společnosti, protože, jen když už se někdo začnete ládovat totálníma hnusárnama bez nebezpečí smrti hladem, něco je špatně. (02.05.2015)

Dobrej vizual ... a to je vše. Obsah nula. Běžná love story, běžná tragédie, ženská týpkovi ublíží, on se trápí, chce se pomstít, dramatický zdlouhavý pasáže o ničem, negeradující, nevypovídající ... Film co vede téměř od nikud nikam. Film bez obsahu, s milionem vět, který lidi říkaj všude kolem nás v reálu. Proč mám poslouchat kecy o ničem ještě ve filmu, když jich mám za všední den až po krk. Kluk se trápí ... no klasika, kdo by se netrápil. Stejně mu to na začátku říkala. Prostě bezobsahová slátanina, která bohužel nezaujme ani ničím jiným (tady totiž nic není ...). Smutný? ... Spíš realistický. Trochu mi to připomínalo klasickýho Repo Mana (1984), kterýho nikdo nepochopil, přitom to byla ta pravá pecka "o ničem". Ale tohle? ... Strašná nuda, špatný ... (12.11.2011)