Režie:
Miloš FormanKamera:
Haskell WexlerHudba:
Jack NitzscheHrají:
Jack Nicholson, Louise Fletcher, William Redfield, Will Sampson, Brad Dourif, Sydney Lassick, Danny DeVito, Christopher Lloyd, William Duell (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Předlohou k filmu Přelet nad kukaččím hnízdem byl režiséru Miloši Formanovi román Kena Keseyho, který ho psal při působení v „nemocnici pro veterány“. Snímek se stal největším mezinárodním úspěchem ve Formanově kariéře. V roce 1976 získal Oscara ve všech hlavních kategoriích – za nejlepší film, režii, mužský herecký výkon (Jack Nicholson), ženský herecký výkon (Louise Fletcherová) a scénář. Majitelem filmových a divadelních práv byl 13 let Kirk Douglas, který je postoupil svému synu Michaelovi a tím z něho udělal úspěšného producenta... Zrzavý irský rváč a profesionální karbaník Randle Patrick McMurphy si odpykává trest za opakované násilné napadení a sexuální zneužití. Místo aby se držel v pracovním táboře, hraje pomateného a nechá se poslat do zdánlivého klidu psychiatrické léčebny. Jeho životní elán a silná osobnost se v ústavu brzy střetávají s absolutismem vrchní sestry Ratchedové, která s pomocí trojice lapiduchů tyransky vládne celému ústavu. McMurphy nesnese pohled na ušlápnuté pacienty a brzy v nich probouzí poslední špetku hrdosti a radosti ze života. V zápasu s Velkou sestrou obrátí blázinec doslova vzhůru nohama. Stěny ústavu se otřásají jeho hřmotným smíchem a nespoutaným elánem. Vzpoura McMurphyho ale nemá velkou naději proti síle mašinérie zosobněné Velkou sestrou… Brilantní románová satira Kena Keseyho, mísící v sobě komiku i tragiku, přerůstá v neobyčejně působivém filmovém zpracování v silný protest proti neomezené moci a omezování každého člověka. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (1 883)
Skutečně omračující film, alespoň pro ty, kterým v krvi zbylo trochu rebelantství, nonkorfomity a smyslu pro humor. Proč je vlastně všem tak sympatická postava líného flákače, který předstírá malomyslnost, aby se vyhnul trestu a pracovnímu táboru? A jaktože se cítíme nejvíc doma právě na tom nejtruchlivějším místě, mezi blázny? Kde udělala Velká sestra chybu? (Tady se film dopustil podstatné odchylky od originálu, tím že z Velké sestry neudělal ďábelskou postavu, nýbrž jen nevědomou vykonavatelku zla, která se stále domnívá, že pro své pacienty koná to nejlepší.) Proč Náčelník mlčí, a co tu vlastně pohledává? Forman, s oblibou vyzdvihující génie lidstva, nám tady ukazuje, že každý, ale úplně každý člověk má stejnou cenu. Že špatné chování, nepřizpůsobivost, odlišnost ho jeho lidství nezbavuje, ba právě naopak, možná jen člověk se svobodnou vůlí je stále ještě člověkem. ()
S tématem jsem hodně bojovala. Je to jeden z dalších filmů, kde vnímám jasné poselství, ale zřejmě není adresované tak docela pro mě. Nedokázala jsem se ztotožnit s nikým ze zúčastněných, s hlavním hrdinou už vůbec ne. Toto ryze americké téma pro mou osobnu postarádalo, co by ho převyšovalo. Uznávaný film, který mě neoslovil. ()
Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se k tomuhle filmu dostala (za což se stydím), ale musím říct, že jsem nevěděla o co jsem celou tu dlouhou dobu přicházela. Přestože prostředí psychiatrické léčebny svádí filmaře k přehánění, tady je v rovnováze vše, od scénáře po fantastické herecké výkony. Tenhle film se těžko popisuje, ten se prostě musí vidět. ()
Příklad úspěšné adaptace na nové prostředí - i takto lapidárně lze shrnout Formanovu exilovou tvorbu. Že jde o dílo špičkové a mimořádné ve všech ohledech, je zřejmé. Někteří z nás však až příliš hýří superlativy, aniž by přihlíželi k domácí Formanově tvorbě (LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY, HOŘÍ, MÁ PANENKO), i špičkovým světovým dílům (KŘIŽNÍK POTĚMKIN, FRIGO NA MAŠINĚ, MONSIEUR VERDOUX, FORREST GUMP ad.). Atmosféra zneužívaného, neutěšeného psychiatrického ústavu propojená s bojem za základní lidskou důstojnost proti mafii v bílých pláštích, je určitě jedním z dominantních témat a výzev naší současnosti. Oskarového ocenění se Formanovi nedostalo jen tak. A film, jehož obsah určitě není fikcí, šel za hranice svého předlohového vymezení. Naopak. Ruské "psychušky" brežněvovské stagnace vždy měly nějakého souputníka v dalších zemích. Nicholson, kterého jsem si v tomto filmu před lety všiml poprvé, naskytlou nevšední příležitost využil beze zbytku. S jedním zhlédnutím se v případě PŘELETU opravdu nedá vystačit. Tomu, kdo dokáže být trpělivý, se pak Formanovo dílo víc než štědře odmění nevšedním zážitkem. A my i po letech stojíme před Čechem, který jaksi samozřejmě dokázal proniknout až na vrchol pomyslného kinematografického amerického Olympu (nebo spíš Parnasu). Stojíme a žasneme. ()
Vynikající, ale plný počet dát nemůžu. Na to na mne Přelet dostatečně nezapůsobil. Navíc pochybuju, že ve mně měl film vyvolat sympatie k postavě Louise Fletcher, zatímco Nicholson mi měl jít na nervy. Cvokárna je skvěle depresivní prostředí, ale přenést jej na mne - jako diváka - se nijak silně nepodařilo. Prostě nenechalo to ve mně ten ojedinilý stoprocentní dojem. 85% ()
Galerie (168)
Zajímavosti (149)
- Melodie, která neustále hraje jako doprovodná hudba v Ústavu pro duševně choré, je píseň „Charmaine“ napsaná Ernö Rapée a Lew Pollackem, jenž byla publikována v roce 1927. Píseň byla původně složena pro němý film z roku 1926 What Price Glory?. Ve filmu Zelená míle z roku 1999 je slyšet jako doprovodná hudba v Domově pro seniory. (sator)
- Ani film, ani román Kena Keseyho z roku 1962, neuviedli konkrétny odkaz na Oregonskú štátnu nemocnicu. Kesey sa inšpiroval svojimi skúsenosťami, keď pracoval vo veterinárskej nemocnici v Kalifornii a svoj román založil na nemenovanej inštitúcii v Oregone. (WalterIK7)
- Celosvětová premiéra proběhla v listopadu 1975 na Pařížském IFF. (Varan)
Reklama