V zajetí démonů

Horory skoro nesleduju a to ani sám, ani ve skupinách (obzvláště do kina na to s nikým nepůjdu) a to z jednoho jednoduchého důvodu, nefungují na mě lekačky a tam kde ostatní řičí úděsem já se směju (a to myslím zcela bez nadsázky, obzvlášť když je ta skupinka, proto nikdy do kina, kde nechci ostatním kazit zážitek) a všeobecně na mě hororové propriety (prozkoumávání temných míst, dlouhé pohledy někam, kde "nic" není atp.) působí hrozně bezúčelně. Proč jsem se tedy na tenhle film podíval? Z jednoduchého důvodu, slíbil jsem to (a to i přesto, že Insidious taktéž od Wana jsem těžce odzýval) a tak je tenhle komentář spíš než k jednomu filmu o mém vztahu k žánru obecně. Ne že bych neměl rád "horor" jako žánr, najdou se v něm filmy, které mě baví a dokonce při nich přijde i lehké mrazení v zádech či podbřišku, těch je ale hrozně málo, protože od nich vyžaduju určité kvality a vlastnosti, třebas že nebudou využívat prvoplánově lekaček a propriet (těch kde jsem dal výše pár příkladů), jeden z mála filmů, který za takový kvalitní považuju jest Americká verze Kruhu. Pak tu máme další možnosti, kdy se mi horor může líbit a to tehdy, kdy ho neberu jako zástupce svého žánru, ale jako něco specifického, třebas jako akční atmosferickou podívanou (případ španělského [rec]° ), nebo jako "paranormální drama", kde mi ovšem překáží právě ony věci tipické pro horory. A tady už se konečně dostávám k filmu, ke kterému píšu komentář (o=´ V zajetí démonů by totiž mohl být právě takovým "paranormálním dramatem", jen je tam na můj vkus moc velký důraz na hororovité prvky (ano, já vím, je to jen a jen můj problém), nemám rád, když všechno vypadá prvoplánově temně a zákeřně s pokud možno co nejvíc tajuplnou vizáží- temný strom, temné dveře, temná příjezdová cesta, temné kohoutky u dřezu na nádobí.... A tak jsem v některých částech filmu skoro trpěl. Naštěstí jsou ale zas scény, které fungují, obzvláště ty s dvojičkou démonologů. Závěr se bohužel nese v až moc přepáleném duchu a je rozháraný mezi víc věcí najednou, což výsledku nesluší. Sám za sebe bych dal asi silnější tři hvězdičky hlavně za onu dvojici a v některých pasážích skvělou atmosféru v kombinaci s příjemnou staromilností (nejen co se časového zasazení týče), jenže jako žánrový ignorant a prase dám o jednu víc. A kdo dočetl tenhle komentář až sem, zaslouží si lízátko v barvě dle vlastního výběru, pokud si to přečte i někdo, koho uvidím, nechť se o něj přihlásí. (03.09.2013)

Nepřijde mi fér, když mě snímky děsí bafáním podle standardizovaného rastru. Leknu se prakticky vždycky a jen málo to vypovídá o umu tvůrců filmu (možná tak o jejich znalosti historie žánru). Conjuringu ale musím přiznat i trochu té lezavé nejistoty. Jo, párkrát jsem si přál, ať už to vše skončí. Někdy dokonce v pozitivním slova smyslu. (02.03.2014)

Wan se tentokrát rozhodl, že bude diváka po vzoru blockbusterů bombardovat, což má za následek fakt, že jste místo jakéhokoliv strachu absolutně otupělí a jen znuděně čekáte, co strašidelně vrzne příště. Ve hře máme stokrát vyvařený příběh, který je okatě koncipován tak, aby na něj šlo našroubovat co nejvíce hororových rekvizit (strašidelný dům, exorcismus, čarodějnice, tajné prostory, strašidelný sklep, duchové), přičemž žádná z nich... prostě není dobrá. Vysloveně mě mrzelo, jak film ignoruje svoje nejzajímavější části: trestuhodně nerozvinutou linku s Lorraine (démonologie a jasnovidectví versus psychika, kór když je Farmiga ve své roli skvělá) a jinak poměrně hezky načrtnutou mytologii „zlého domu“, jelikož ač rovněž stokrát viděno, má to tady šmrnc. Největším kladem je Wanovsky tradičně podařená audiovizuální stránka. Kamera a zvukaři dodávají všem těm tajemně se otevírajícím skříním slušnou porci chvilkového napětí. Pokud nemáte v žánru moc nakoukáno, u hororů se normálně bojíte a chcete to mít v pěkném balení, pravděpodobně vás The Conjuring příliš nezklame. Nezklame... jen teda nevim, proč tahle sbírka unylých klišé stačí na titul hororu roku. (: (20.08.2013)

Tak 3:15 nebo 3:07? Navzdory komentářům a hodnocení jsem nic moc nečekal a také jsem stejným dílem dostal. Nejvíce mě vyděsilo: podle skutečné události. Aha, tohle sdělení dokáže spolehlivě pohřbít veškerou strašidelnost. Snad jen nějaký naivní Amík si může myslet, že tohle se v amerických domech děje. A opět jsem se utvrdil, že filmy o strašidelných domech nedokážou přinést nic nového - stále stejné schéma, velkým dílem vypůjčené z Poltergeista, z Exorcisty a řady dalších následovníků. Pokud je strašení postaveno na lekačkách, práskání dveřmi a padajících činelech, nemůže fungovat. Jo, duch na skříni a oběšenkyně na stromě měli své kouzlo, ale na záchranu filmu nestačí. Kde je prosím mrazivá atmosféra? Přes půl filmu jsem držel oči, abych neusnul. Nejhorší je, že mé modlení, aby byla celá rodina brutálně vykydlena (jelikož mé sympatie si fakt nezískala), nebylo vyslyšeno. Cože, mrtvola žádná? A jo, von je to rodinnej film, no to pak jo.... (slabé 3* za kameru, hudbu a tu skříň) (29.10.2013)

Zklamání jako hrom. Poměrně děsivé a dobře natočené to je, to uznávám, ale to je asi tak vše. Wan se opět snaží předvést, jak moc strašidelné scény dokáže vykouzlit a servíruje je v pravidelných intervalech, ale zapomíná na všechno okolo. Příběhově je to hrozně slabý počin, možná tak před deseti lety bych to ocenil, ale teď už od hororů očekávám i něco navíc. Je to taková směska všech možných X-krát viděných hororových nápadů, které možná dokáží trochu vystrašit, ale rozhodně nedokáží překvapit. První polovina mě ještě docela dokázala udržet v očekávání, ale jak se na scéně objevil páreček démonologů a vzal to do svých rukou, tak to v mých očích hodně ztratilo a šlo to čím dál tím víc do kytek. Naprosto souhlasím s komentářem uživatele -bad-mad-wolf-. 65% (17.11.2013)

Sympaticky uměřený, obyčejný, ale kvalitní horor, jímž jde James Wan tak trochu proti trendům tohoto žánru. Na to aby uměl divákovi pocuchat nervy nepotřebuje obnažené vnitřnosti ani krvavé cákance, vystačí si se svým umem a to je sympatický přístup. Po Insidious další vydařený kousek asi nejtalentovanějšího hororového režiséra současnosti. (28.11.2013)

Mám-li dát nějakému hororu 5*, pak to musí být právě V zajetí démonů, neboť snímek je správně děsivý, mrazivý a atmosferický. Že je natočen na základě skutečného příběhu, ještě více umocňuje zážitek a dodává tak Wanovu počinu větší výpovědní hodnotu. Pochválit musím také kameru, hudbu a herce. Jak není horor jakožto žánr můj šálek kávy, V zajetí démonů mě zaujalo. P.S. Partina je neoddiskutovatelně zklamaná, že jsem se strachy neklepal. (22.03.2014)

Ou, tak další velmi vydařený snímek od Wana, který mě nenechal chladným. Je pravda, že je možná o něco slabší než třeba Zlověstné ticho nebo Insidious, ale třeba to bylo tím, že jsem se na to díval za světla a nebyla na to ta pravá atmosféra (teď toho trochu lituju). I tak ale ve mě párkrát zamrazilo a to, že film je natočen podle skutečné události bylo trochu děsivé. Miluju horory, kde se lidé setkávají s nadpřirozenem. Takové filmy nikdy neomrzí, zvláště když je točí někdo, kdo pro to má cit a dokáže z toho udělat dokonalou podívanou. Takových je málo a Wan je jeden z mála, který to umí! (28.10.2013)

Necelé dvě hodiny neúprosného strachu a nervy drásající atmosféry. Duchařina jak prase! Není potřeba to jinak popisovat. PS: Od Kruhu ten nejděsivější horor, jaký jsem viděl. Wan svoje řemeslo holt umí... 9/10 (24.07.2013)

V zajatí démonov považujem za nadpriemerný horor. Paradoxne aj napriek tomu, že režisér pracuje s prvkami, ktoré sa mu osvedčili pri jeho predchádzajúcich filmoch. Priznám sa že asi dve noci sa mi nedalo myslieť na nič iné ako na to, že ma zrazu niečo začne ťahať za nohu. Patrick Wilson aj Vera Farmiga zvládli úlohy hlavných postáv vzhľadom na príbeh uveriteľne a sympaticky, napriek tomu, že scenár rezignoval na snahu odkryť vzťahy medzi hrdinami. V zajatí démonov je vynikajúcou voľbou na daždivý sobotný podvečer a obdivujem tých, ktorí by si to pozreli sami doma a ešte v noci no a ešte napríklad so slúchadlami. (13.11.2013)

Všetky horory sú na jedno kopyto a toto je ďalší mix filmov 3:15 zomrieš a Insidous. No musím uznať, že narozdiel od ostatných hororov, tento má skvelého režiséra, ktorý hororovú atmosféru dokáže vyťažiť na maximum a pri ktorých sedíte s napnutou prdelov. Trochu slabší začiatok filmu, ale záver je už tradične dobrý ako sa na Wanové kvality patrí. 85% - 4* (29.10.2013)

Ted sedim na dvanactce na zahradce a piju vodku. Z kina sem vysel pred pul hodinou. Dve vylite koly v sale, jedna z casti na mou nohu. Film intenzivni naser, kterej si chci zopakovat osamote. Sal byl narvanej holcickama ocekavajicima nejaky paranormal activity a toho revu bylo az moc. Jiny hodnoceni nez absolutorium uprimne nechapu, tohle byla naprosta hororova spicka, ktera tady nebyla od.... No.... Od, ani vyborny Insidious se nechyta. Fakt uz nevim, co byste chteli.Jinak prvni kola byla vylita pri nam dobre znamem plesk plesk ve sklepe, druha kupodivu pri veseni pradla. Wan to ma neskutecne v ruce, neboji se cekat na lekacku klidne minutovym peklem aby pak prisla necekane z mista, ze ktereho nechcete aby prisla. Fakt nevim, s cim to za posledni roky srovnat. Je to mnohem silnejsi jak insidious, mnohem lepsi jak sinister. Za posledni roky me podobne desil maximalne thajskej Shutter. Povinne vsichni padejte do kina !!!!! (POZN - pozdě...) (31.10.2013)

Důkladná lekce vymítání a komunikace s ošklivými přízraky po tisící prvé, tentokráte ovšem pro změnu kreativně natočená, ďábelsky dobře zahraná a místy dokonce i nefalšovaně strrrašidelná. Wan ve výsledku vlastně není nijak originální a hlavně první půlka je víceméně jen napínavým slepencem osvědčených klišé přesyceným odkazy na Dětskou hru, Hitchcockovy Ptáky a stovky filmů s vrzajícími dveřmi, posedlou noční hodinou a imaginárním kamarádem nejmladšího děvčátka. V čem však pan režisér opět triumfuje, je stejně jako v Insidious mrazivé zpracování jednotlivých bubáčích scén- žádné laciné lekačky, nýbrž trpělivě šponované napětí a brnkání na divákovy nervy, v kterém se Wan očividně vyžívá a ždímá i z nechutně ohraných momentů zcela novou krev (výborná postelová scéna). Oslavné recenze asi dohnaly má očekáváni až příliš vysoko, ale i tak musím uznat, že Wan má své řemeslo pevně v malíku a v současnosti je snad jediný, kdo dokáže soustavně natáčet zábavné a divácky úspěšné horory. Jen ať vydrží :-) 80% (10.08.2013)

Víte, já nemám červenej diplom z filmový školy, nečtu po večerech příručky filmovýho sviště a na zdech mi nevysej žádný diplomy nebo certifikáty z kurzů. V podstatě by se dalo říct, že tady tomu všemu prd rozumím. Svým selským rozumem bych ale řekl, že když koukám na horor, kterej je jen slepencem všeho, co jsem už několikrát viděl, s dokonale ohraným scénářem, kde jedna avizovaná lekačka střídá druhou, a stejně pak z kina odcházím s posranejma trenkama, tak to bych prosím pěkně řekl, že je kvalitně odvedená filmařská práce. Tečka. Hnědá. (14.08.2013)

Ne, ač jim dávám stále šanci a stále jsem otevřen s každým dalším hororem chuti - bát se, horory asi prostě nebudou pro mne. Stejně jako někoho nebaví dokumenty, nebo válečné filmy, já mám prostě problém s horory. Ne že bych se vr eálu na nějakém opuštěném strašidelném místě nebál a že už jsem i na pár z nich byl, ale ve filmu ty duchové a strašidla na mne prstě nefungují. Sem tam u nějaké lekačky cuknu, ale člověk co se filmům věnuje bohužel tak nějak dokáže odhadnou kdy se objeví a k jeho škodě ho jeho autopilot připraví na neleknutí. Tenhle film bavil, Wilsona mám rád, ale ke konci mic elá bordel v jejich baráku začal nudit. Nehaním to, je spíše můj problém. Dávám tedy za 3 spadlé obrazy ze zdi. * * * (01.07.2023)

Rutinná prehliadka klišé idúca do takého extrému, že prvá polovica je vernou kópiou/prepisom Amityville Horror. Na jednej strane oceňujem Wanovu snahu ísť mimo jump-scare-mainstream a že sa odkazuje na zlaté roky sedemdesiate, no čo z toho, keď sú jeho filmy len prehliadkou tisíckrát videných klišé. Conjuring je zlepenec toho najprevarenejšieho klišé z haunted house hororov s mdlým exorcizmom na konci. Príjemným prekvapením je sympatické duo Wilson/Farmiga, vďaka ktorému je to o chlp lepšie ako Insidious, no nasladlý smiešny koniec zráža hodnotenie do podpriemeru. (06.06.2015)

Já to říkám furt, vyserte se už na ty přerostlý baráky, ve kterejch vám jen přechod z ložnice do kuchyně zabere půl dne. Určitě tam nebudete v klidu. Omílaj nám to v té bedně furt, buď vám energie sežerou celou vejplatu, nebo se v tom prostoru užerete vy i při vrznutí postele při náruživém překulování ve spánku. Rodinku v Conjuring vyjímečně docela chápu, vědět, že se mi na rozvrzanou postel přijde mrknout andělsky pěkná Farmiga, minimálně jdu do pronájmu. Po dlouhé době horůrek, kterej nepostrádal atmosféru a víc než slušně bavil. Hravá a hodně živá kamera na mě taky dost zapůsobila a to mi u 99% filmů kolikrát pomalu ani nedochází, že tam nějaká kamera je. 80% (07.08.2013)

Neskutočné. Dobre viem, čo mám od Wana očakávať, no aj tak ma vždy dostane. A so svojím najnovším, najdémonickejším Conjuring ma dostal úplne. Atmosféra raných 70.-tych rokov (konkrétne 1971), prípad strašidelného domu v Harrisville a v neposlednom rade nazretie pod pokličku života vyšetrovateľov paranormálnych javov, to všetko prispieva k pôsobivému zážitku. No a samozrejme nechýba ani skvelé obsadenie - spolupráca s Wilsonom sa stáva pravidlom, a Farmiga je v hororom žánri doma. Ako ostatne aj samotný Wan. P.S.: Pozerať to v českom alebo inom dabingu je hriech, verte mi, pripravujete sa o značnú časť zážitku. 100% (01.11.2013)

Po dlouhý době horor, u kterýho sem měl slušný šoky. První půl hodinu sem si říkal že to bude taková ta rutinní klasika, ale nakonec tam ta správná atmosféra fakt byla a poctivý lekačky taky, k tomu slušní herci (nejvíc mi utkvěl Patrick Wilson a překvapivě dobře hrály i ty mladý holky). (18.08.2013)

James Wan znovu ukázal, že je opravdu pán. Očekávání od Conjuring bylo obrovské a to je většinou kámen úrazu. Jenže teď s úplnou lehkostí nemůžu dát nic jiného než plný počet. Z jediného a prostého důvodu, protože jsem naposled dal plný počet hororu Mama, který byl minimálně o stupeň slabší. U Conjuring ocením snahu začít hned od začátku pěkně zostra, divák se párkrát lekne až vyskočí z křesla. Žádné zdlouhavé čekání do poloviny nebo dokonce na závěr, jak je poslední dobou zvykem a divák si spíše ukouše nehty nudou než strachem. Začátek je nenápadný, sem tam skřípnou dveře, nějaké to tlesknutí, ale vyloženě nic zásadního. A právě tohle Wan zvládl dokonale, na takových maličkostech vytvořil dokonalou atmosféru, kterou neměl horor ani nepamatuji. Na rozjezd tedy nečekáme dlouho a hned potom se setkáme s pár nadpřirozenými bytostmi. Najednou je závěr, přijde excelentní vymítání, pro které mám vždy slabost. Sedím stále jak zabitý a čtu závěrečné titulky, protože jsem si konec nepřál. Další zhlédnutí je jistá věc a snad co nejdříve, protože jednou mi tento horor nestačil. Teď už nezbývá nic jiného než čekat na to, co nám James Wan naservíruje příště a já vkládám všechno právě do Insidious Chapter 2 a budu doufat, že třeba někdy vznikne i Conjuring 2 .. 10/10 = 100% (07.08.2013)