F jako fotři

Chápu bezprostřední nadšení diváků z předložených příběhů a proto také všechna pozitivní hodnocení. Mám-li ale hodnotit tento snímek jako dokument v evropském objektivním smyslu, nelze nedospět k závěru, že jde o velmi schematický, manipulativní a scénářem řízený americký komerční "dokument". Jak i z diskuze s tvůrkyněmi - režisérkou a produkční vyplynulo, sestavovaly z oněch zmíněných180 hodin natočeného materiálů výběr podle svého scénáře, který má nejprve diváka šokovat (vhled do "obscénní" subkultury punku), pak pobavit (scény jak si pokérovaní punkeři pohrávají se svými ratolestmi) a nakonec dojmout (přeměna životních hodnot punkerů, přechod k familiérnosti a sentimentální výpovědi se slzami v očích). Ano, to se povedlo - autorky takto dostaly diváky a sál byl satisfikován koncentrací pozitivních emocí a stavů, které ze sebe aktéři vpravdě těžce zkoušení životem dorazivší k zásadním životním mezníkům prožili a naplno je projevili. Svoji výtku bych shrnul tak, že bych upřesnil žánr dokumentu nebo přidal podtitul ve smyslu, že nejde o dokument o punku nebo punkerech ani o punkerech otcích, nýbrž o punkerech otcích, u kterých převládl otcovství nad jejich původním přesvědčením. Ostatně zajímavé by mohly být reakce z auditoria aktivních přesvědčených punkerů, kterým by asi nezbylo než konstatovat, že aktéři tohoto dokumentu jsou v podstatě odpadlíci, slaboši a konformisté. Praví punkeři byli přece ti, co se opravdu těch 30 let nedožili. Koneckonců scénář dokumentu se odvíjel pravděpodobně také od toho, že sama režisérka punkerka není a nebyla a je trojnásobnou matkou.. I v samém dokumentu zazněno, že o punku to přestalo být pro kapely v okamžiku, kdy se muzikou začaly živit a vydělávat si (prodeje nahrávek, následně koncertní turné). Pak snad přece nemusí být pro někoho tak uchvacující, že muzikant profesionál si pořídí rodinu a snaží se ji uživit. (09.07.2011)

O tom, jak ideálně namixovat punk a rodičovství, se tu rozpovídala pěkná řádka punkových legend od Pennywise přes Red Hot Chili Peppers až po Rancid či Total Chaos. Kromě toho, jak se jim to daří či nedaří, se mnozí z nich rozpovídali i o svém dětství či o tom, že živit se v současné době punkovou muzikou není žádný med. narvané skvělou muzikou, úsměvné, někdy i dojemné, ale hlavně strašně zábavné. 90% (16.09.2015)

Pohled na punk-rockové legendy u rodinného stolu je k nezaplacení. Týpci, kteří chlastají, rozbíjejí vše, co jim přijde pod ruku a nadávají na všechno kolem jsou v soukromí starostliví taťkové, beroucí své ratolesti na dětská hřiště, odkud se samozřejmě všichni vypaří, když jen spatří potetovaného punkáče. Příjemný dokument s výborným soundtrackem. Jedna hvězdička dolů za neuspořádanost a chaotičnost. (20.12.2012)

Nejmilejší překvapení festivalu - téměř žádná očekávání , o to větší radost mi tenhle dokument přinesl. Výborně namíchaný koktejl z koncertů drsných punkových kapel dohromady se záběry frontmanů týchž kapel stojících v růžových pokojích svých dcer, nosící batolata v pažích potetovaných, hodně smíchu, hodně dojetí. Zajímalo by mne, zda režisérka při své cestě do do jemné muzikantovy duše sesbírala hodně materiálu taky z odvrácené strany, z rodin nefunkčních, rozvrácených. Ale je pravda, že dokument o špatných otcích by nepřinesl takovou radost a porozumění jako tenhle skvělý snímek. Vřele doporučuju a doufám, že se u nás najde osvícený distributor....snad ta paní z České televize nebyla jen vrátná.... (09.07.2011)

Punk, koncerty, tours, davy lidí, nevázanost, alkohol, drogy, život jako jedna velká jízda... Jak se ale tohle změní, když se vám narodí dítě? Přizpůsobíte se? Jak se změní vaše pocity, vnímání, pohled na život? Andrea Blaugrund zobrazuje proměnu leadra punkerů Pennywise i dalších drsných hudebníků, jejich výpovědi, myšlenky i pocity při půlročním odloučení od rodiny. Dokument vás už od prvních sekund díky úderné hudbě, akčnímu střihu i otevřeným výpovědím slavných hudebníků vtáhne do sebe. Prožijete si celou škálu emocí od nadšení z punku, pobavení z úsměvných scén z rodinného života až po dojemné úvahy o důležitosti rodiny - vlastních dětech i rodičích. Perfektně zpracovaný dokument přímo sálající skvělou atmosférou, který navíc ukazuje, že ti drsní punkeři jsou většinou obyčejní milí chlapi, kteří to mají v hlavě dost srovnaný. (07.07.2011)