poster

Konečná uprostřed cesty

  • Německo

    Halt auf freier Strecke

  • Francie

    Pour lui

  • angličtina

    Stopped on Track

  • Slovensko

    Konečná uprostred cesty

Drama

Německo / Francie, 2011, 110 min

Režie:

Andreas Dresen
(další profese)
  • Vodnářka
    ****

    Tvrdě realistický snímek o postupném vyrovnávání se čtyřicátníka Franka a hlavně jeho okolí s jeho právě objeveným nádorem na mozku. Dokumentárně laděná kamera i dialogy sledují okamžik po okamžiku zhoršování Frankovy choroby, změny jeho psychiky i narůstání bolestí a zhoršování fyzických schopností. Obrovskou oporu má v rodině, před níž stojí neskutečně obtížná zkouška - pomoci manželovi a otci při pomalém bolestivém umírání. Zároveň se všichni musí naučit přijmout smrt jako součást života, která potká někoho dříve, někoho později a smířit se se všemi pocity okolo ní. U Frankova lůžka se v jeho posledních dnech střídá velké množství lidí, kteří určitým způsobem do té doby tvořili jeho svět, divák tak pomocí útržků hovorů a emocí provázejících setkání odhaluje kousek po kousku více o jeho životě. Ze syrově vyprávěného pojetí tématu běhá mráz po zádech, zároveň se však divák učí společně s hrdiny vidět smrt něco těžkého, ale přirozeného, co čeká všechny. V dnešní době, kdy je téma smrti většinou vytlačováno z našich myslí, rozhovorů, filmů a společnosti celkově, je tohle realistické drama moc příjemným překvapením.(9.7.2011)

  • Enšpígl
    *****

    Už když jsem si přečel téma filmu a že za tím stojí Germání jsem si říkal, že mě čeká "pěknej" masakr a taky že jo. Už od první scény mě přešel veškerý humor a na konci jsem měl balvan v krku i na srdci. Nekompromisní zážitek umocňovala dokumentaristická kamera, takže si to vytrpíš s nimi od A do Z. Vůbec si neumím představit co za bolest musí zažívat lidi které potká tahle nemoc a ty kteří je milují. Hrozný, fakt.(6.5.2016)

  • Havenohome
    *****

    Katarzia. Úprimné dojatie. Bodavý strach. Jemne čierny humor. Návod na dôstojné umieranie.............Pár hercov, pár priestorov a jeden geniálny režisér. Funkčné a motivované užitie natáčania na mobilný telefón. Nedramatické situácie z bežného života (čo neznamená, že vás emočne nerozfofrujú)............Kto má rád moderné realistické filmy, ten si príde na svoje, kto sa bojí smrti alebo chodí do kina len na blockbusterovu zábavu, ten môže utrpieť aj menší šok. Podobne sugestívne sa podarilo zachytiť predsmrtné stavy asi len Bergmanovi v Šepotoch a výkrikoch (ale ten to robil len na vážno, pri Konečnej sa aj zasmejete a nie je to až také patetické)...............Je to možno aj lepšie ako Fliegaufov Vietor, a to už je čo povedať. Takže zatiaľ najlepší film tohto roka, keď by sme si chceli robiť nejaké rebríčky.(2.12.2012)

  • Sandiego
    *****

    Snad nejrealističtěji podaný film o umírání na rakovinu, který kdy vznikl. Připravte se na očistec, v kterém vás režisér nikterak nešetří. Hodí vás přímo do ordinace, kde se hlavní postava právě dozvídá zdrcující verdikt a místo toho, aby se pak postava s faktem dokázala vyrovnat a našla kladný smysl ve smrti, je zachycena ve zdrcujících obrazech samoty, ochromující tísně a odcizení sebe sama i své rodině. Nečekejte žádné seznamy toho, co člověk ještě musí v přísně omezeném čase vykonat a dohnat, žádné semknutí rodinného kruhu a odpouštění. Místo toho budete dvě hodiny svědkem bezvýchodnosti a nepřekonatelné determinace, v níž však film nezabředává. Vydává se naopak pozitivní cestou postupujícího smíření (hlavně na straně ostatních členů rodiny) a uvolnění, v němž samotná smrt je již jen drobným pozastavením v běhu života, kde ona konečná v názvu titulu byla spíše počáteční obavou, než skutečným důsledkem nenápadně očistného děje. Právě schopnost filmu přirozeně projasnit ten nejtemnější scénář lidského života si zaslouží plné hodnocení, ačkoli rozhodně nejde o naplňující a optimistický pocit, jenž by dodal sílu někdy v budoucnu film zhlédnout znovu. Naštěstí.(11.7.2013)

  • PogoJoe
    **

    MFF KV 2011. Úvodní scéna: doktor smutným hlasem oznámí manželskému páru, že muž má neoperovatelný tumor a zbývá mu pár měsíců života. A muž, dělník pracující u linky, který má ženu, řidičku tramvaje a dvě děti, synka a dospívající dceru, celý film umírá. Hodně smutný film, jímavý a reálně natočený. Ale já opravdu na tenhle typ filmů nejsem. Přiznám, že jsem na film šel na festivalu ve Varech jen proto, že lepší filmy už byly v tu dobu rozebrané a v anotaci se psalo něco o "černém humoru". Žádný humor, drsné a kruté sledování procesu umírání, navíc s přibývajícím časem neskutečně zdlouhavé, nudné a nic neřešící. Zkrátka čekání na to, až ten chlápek "konečně" umře. Byl to zdaleka nejhorší film, který jsem letos ve Varech viděl (z 16). A opět opakuji: nebyl špatně natočený, nechyběly mu emoce a cit a přesně a pravdivě popisoval drsnou realitu, bez příkras. Ale já tyhle filmy nerad a pokud nechcete mít dobrovolně depku, vyhněte se tomuhle snímku na sto honů!(6.7.2011)

  • - Všechny postavy zdravotnického personálu, který se ve filmu objevuje, ztvárnili skuteční zdravotníci. (Conspi)

  • - Zajímavou ukázkou realistické reprodukce zdravotnického zařízení je možno shlédnout v úvodu filmu, v němž se telefonující doktor objevuje ve své vlastní pracovně s volajícím, který není smyšlený, ale realistický. (Conspi)

  • - Celosvětová premiéra filmu proběhla 15. května 2011 na filmovém festivalu v Cannes. (Stoka)