Mars and Avril
Mars and Avril
Režie:
Martin VilleneuveKamera:
Benoit BeaulieuHudba:
Benoît CharestHrají:
Jacques Languirand, Caroline Dhavernas, Robert Lepage, Emanuel Hoss-Desmarais, Marcel Sabourin, Stéphane Demers, Paul Ahmarani, Gabriel Gascon (více)Obsahy(1)
Mars a Avril je patrně první quebecký snímek natočený na motivy dvou fotorománů. Odehrává se v budoucnosti v Montrealu, kde se lidstvo právě chystá vkročit na planetu Mars. Charizmatický muzikant Jacob hraje na hudební nástroje inspirované ženským tělem a navrhované jeho nejlepším přítelem Arthurem. Zamilují se do Avril, mladé fotografky, která má problémy s dýcháním. Originální vesmírná féerie spojuje témata umění, duchovna, vynálezů a lásky a na stříbrné plátno se v ní vrací jeden z nejvýraznějších tvůrců kanadského filmu Robert Lepage jako hologram. Osobitý filmový debut talentovaného tvůrce uhrane svou vizuálností a jistě patří k jedné z nejzajímavějších „komorních sci-fi“ posledních let. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (23)
Silně filozofický film, na jehož příběh mi prostě nešlo za žádných okolností přistoupit. Bylo to, jak kdybych sledoval nějaký příběh pod nějakým filmovým oparem. Emoce byly prakticky nulové a jediné, co si zaslouží pozornost je vizuál, kterej je místy až úchvatnej. Jenže na to, že tvůrce film připravoval deset let, je ten vizuál zatraceně málo na to, abych tento příběh dokázal shlédnout s nadšením. A to mám jinak sci-fi moc rád. ()
"Alkohol a sny se nemíchají!" - tímto mottem se měl nejspíš řídit i sám Vileneuve, když se pustil do natáčení Mars a Avril. M&V je ze začátku neskutečně příjemnou a snovou pohádkou prodchnutou steampunkem skrz na skrz a oděnou do tak neskutečného vizuálního hávu, ale opět na úkor příběhu, který je zbytečně překombinovaný a zmatený, byť poeticky vedený až do konce. ()
Vizuálně podmanivá, scénáristicky nepředvídatelná, řežijně přesvědčivá a především originálně podaná romantická story. Jako prvotina povedené - 70%. [47. MFF Karlovy Vary] ()
Lehce Bradburyovské téma vesmíru, lidských osudů a podivné filozofie, jež nás všechny spojuje, jež jsou ovšem shozeny nejasným vyprávěním, nesympatickým staříkem a vizuální stránkou, co se snaží trapně napodobit některé dnešní sci-fi komiksy... Mladší bratr Denise Villeneuva má ke kouzlu snímků svého sourozence ještě dalekou cestu, ale dejme mu ještě tu šanci... ()
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - ANOTHER VIEW - Jiný pohled (Mars et Avril / MARS & AVRIL / Mars a Avril) - Moc smysluplný film to tedy nebyl, ale za tu úžasnou originalitu a skvělou atmosféru která z filmu čišela tak nadšení je možná slabé slovo. A k tomu jako bonus kráska Caroline. Denis se za svého bratra stydět tedy určitě nemusí... - 7. 7. 2012 - kino Espace Dorleans - Karlovy Vary - 90% ()
Některé myšlenky jsou ve filmu zajímavé, ženské tělo jako inspirace pro hudební nástroj, charismatický hudebník, který tyto nástroje hladí, tak jako těla, kterých se nikdy doopravdy nedotkl. Co na tom, že režisér byl sympaťák a filmem si splnil sen. Na diváka během pár minut padá překombinovaný příběh, neoriginální vizuál v žánru sci-fi a unylé herecké výkony. FFKV ()
Pokud jde o výtvarno, je zde hodně znát vliv Jeuneta, ale bez jeho atmosféry místa. Co funguje u Jeuneta, je zde takové nedodělané, jako poloprázdné skladiště. Závěr pak jemně šmrncnutý Fontánou. Zbytečně divné účesy, někdy i architektura. Co se týká příběhu, začátek navodí zajímavé otázky - hudba planet, hudba Marsu, Stvořitel měl rád hudbu. Poté přejdeme k již klasičtější odrhovačce, co je sen, a co je realita? Je to, co vidím, realita, nebo můj sen? Lidi kolem mne, kteří mohou potvrdit, co vidím, jsou přece také mým snem, takže nemohou potvrdit realitu. Ó jé, na tohle téma je takových úvah tolika filozofů. Ale když strčím ruku do ohně, stejně mne to bude bolet. Proč by si člověk ve své realitě nebo svém snu ubližoval, jestliže není masochista? Inu, a pak přejdeme k nejotřepanější odrhovačce, sen a realita a vesmír a sex, hlavně ten sex, o nic jiného nejde. A je z toho erotická novelka, jakých jsou tucty, červená knihovna, jen šmrncnutá a ozvláštněná všemi těmi „kdyby“ a „co jsme?“. Celkově rozporuplný dojem, některé pasáže silné ve výpovědi, jiné banální až klišovité, povrchní. Celkově rozhozené, asi jako mysl autora, který se nedokáže soustředit na jednu koncepci, a míchá jablka s fazolí. ()
Jak již bylo několikrát napsáno - z filmu je cítit, že je dlouholetým splněným snem režiséra a obsahuje množství chaoticky nakupených myšlenek a náznaků, které ve výsledku tvoří "lyrický guláš". // KVIFF 47. ()
Mars a Avril je typický případ filmu, který doplací na to, že je příliš osobní. Režisér na realizaci tohoto snímku, debutu, údajně pracoval celých 10 let, svému projektu věřil až moc a ztratil potřebný odstup. Výsledkem je sci-fi, která je sice barevně bohatá a má svoje světlejší momenty, ale taky je plytce filozofická s moudry alá Coelho a snaží se obsáhnout až příliš mnoho motivů, témat a myšlenek, aniž by cokoliv z toho bylo nějak výrazněji rozvinuto. Film o všem a zároveň o ničem. Tak trochu mi Mars a Avril připomíná Pana Nikoho, naštěstí to však není tak kýčovité, uřvané a dlouhé a tudíž mnohem snesitelnější. ()
Filmový eintopf režisérových snů a přání. 1) 24letý Martin Villeneuve vytvořil první díl a o čtyři roky později druhý díl fotorománu, podle kterého posléze ve svých 34 letech natočil i první film, který režíroval a produkoval. 2) Působivá vizualizace podivného světa se mi hrubě nelíbí. V tomto přesvědčivém intelektuálně odtažitém světě se cítím nejistě a velmi nekomfortně. Připadám si jako při četbě Lemovy (Stanislav Lem) břitké kritiky neexistujících románů. Při tom jsem se alespoň bavil. 3) Nelibozvučná hudba dokresluje ponurou atmosféru. Inu, hudba musí být nepříjemná, jinak by se ujala již dnes a ztratila by svou výpovědní hodnotu o budoucnosti. 4) Autor je určitě talentovaný. Líbí se mi i jeho životní a tvůrčí filosofie: I made an impossible film but I was able to make it because I didn´t know it was impossible. All the difficulties surrounding the making of this film actually contributed to its success. ()
Film se odehrává někdy v době na přelomu třetího tisíciletí a kromě nemutantních lidí je v něm svět vyobrazen jako v Japonsku v blízké budoucnosti. Pestrobarevná vizuální stránka se ohraje stejně jako hudba z bizarních nástrojů participujícího ansánblu. Ke konci je v ní slabý příběh doslova utopen. Hlubší rozměr filmu mi zůstal utajen. ()
Zajímavý myšlenky a nápady, ale divně poskládaný. Navíc se mi nelíbil vizuál. ( 47. KVIFF ) ()
Dost zvláštní film. Podle plakátu jsem sice čekal něco jiného, ale ani tak mě to nezklamalo. Ono se mi to líbilo hlavně kvůli té podmanivé atmosféře a vizuálu, protože po téhle stránce je ten film fakt povedený. Co se ale děje týče, rozjelo se to zajímavě, ale postupně to upadlo do zvláštního romantického příběhu, ve kterém se míchají sny s realitou a potenciál, který to mělo, zůstal strašně nevyužit. I tak mě ten film jaksi zaujal a nemůžu říct, že by byl špatný, protože něco do sebe rozhodně má. Jen mohl být něčím mnohem víc, než nakonec je. Silné 3* ()
Obdivuhodný počin na to, že téměř všechno od scénáře přes produkci, režii a sehrání jedné z rolí zvládl režisér sám a strávil nad svým projektem zhruba deset let. Ve filmu je znát, že se jedná o splněný sen mladého režiséra, kterého k látce pojí hluboký vztah. Přesto nemusí být všechna témata tohoto výtvarně vyšperkovaného snímku lehce stravitelná. ()
Pseudofilozoficky pribeh me uplne minul, stejne tak forma, kterou je podan. Snova atmosfera zacne byt brzy docela nudna a neustale huceni soundtracku, ktere ji maji navodit, je otravne. Jedna hvezda za zajimave nadesignovany svet, ktery ale take nefunguje tak, jak by mel celou stopaz (obcas je greenscreen do oci bijici). No a ten pribeh... to je ale snuzka nesmyslu. ()
Velmi dobrý vizuál, ale ve filmu je nahuštěno příliš mnoho myšlenek, které ve výsledku k sobě nepasují. ()
(MFF KV 2012) toto je velmi neurčitě hodnotitelný snímek. má to krásný vizuál a příjemně si to pohrává s prvky steam punku. zároveň je to ale poměrně dost meditativní a pomalý ve své podstatě asi romantický film, který ale coby sci-fi dokáže zklamat. každopádně, režijní debut jako hrom, Villeneuve rodinné geny nezapře a svůj vysněný projekt vede sebejistě, k tomu zajímavé hudební kompozice, vizuálno a i na tu Avril se docela hezky kouká. jen by celý film mohl mít trochu větší tempo a švih, aby tolik nenudil... ()
Lyricky snimek nabizejici uvahu o inspiraci umelce je zasazen do vizualne zajimaveho prostredi neurcite budoucnosti. Filmu nechybi jiste vnitrni kouzlo a vyborna melancholicka atmosfera, presto snimek misty pusobi nesouvisle a chaoticky. Je videt, ze tvurci si preci jen ukousli mozna vetsi sousto, nez mozna chteli, presto reziser Villeneuve zvlada tuto velice narocnou latku pomerne se cti. Oznaceny "tak trochu jiny" film na Mars a Avril chybi. Pokud vam nevadi absence vyraznejsiho deje, ale o smyslu filmu radi premyslite, pak je pro vas toto sci-fi to prave. ()
tak to se povedlo... ale podobně to zhodnotí jen ten, kdo se připraví na rozjímavou polofylosofickou debatu s úžasným vizuálem, skvělou hudbou a vcelku složitě koncipovanou myšlenkou. Na debut nesmírně propracované, až by člověk řekl, že rejža v mládí notně povzbuzoval fantasii vším možným ;o), protože myšlenek, skvělých nápadů, ale stejně tak i nedokončených myšlenek a nepochopitelných nápadů, je ve filmu hodně. Těším se, až si to pustím v klidu doma a znovu si proberu jednotlivé nitky příběhu. Pokud se někdo na film vypraví jen proto, že je to sci-fi, bude zklamán. ()
Příjemná pohádka, která trochu uspává. Ale jen trochu. A jen pohádka. O "filozofujícím" filmu může být řeč tak akorát mezi čtenáři Coelha (naprostý souhlas s Davsonem, včetně Pana Nikdo). Nicméně jako pohádka to funguje, nemám pocit, že by bylo vyprávění nijak zvlášť komplikované, nebo příběh překombinovaný a zmatený. Pokud zvládnete pár plytkých rádoby-moudrých frází přejít s úsměvem, a pokud chcete poslouchat zajímavou, a možná i dobrou zvukovou stopu (úmyslně nepoužívám slovo hudba) a dívat se na obrázky, které mi přijdou dobré (nejsem znalec současného komiksového sci-fi a tak mne možná režisér utáhl na vařené nudli) pak není důvod nepodívat se zrovna na tohle. ()