Michael

Po skončení filmů mi bývá různě. Někdy se směju, někdy pláču, jak to bylo hloupé a někdy ve mě film zanechá opravdu silný dojem. Tady mi k tomu silnému dojmu bylo ještě velmi těžko. Ne zdravotně, ale u srdce. Takové případy jsou sice vyjímečné, ale o to na člověka víc zapůsobí, když je vidí ve filmu, nebo si o nich přečte v novinách. Doufám, že tenhle byl můj poslední v životě. To bych si opravdu moc přál. (01.12.2014)

Rakousko je vážně plné úchylů – tam bych bydlet ani vychovávat svoje děcka nechtěl. Jeden větší magor než druhý a to to začalo už u Hitlera…Filmy na podobné můžou být sebevíce lépe natočené, ale moje parketa nikdy nebudou. Ač nejsem žádná „cíťa“ tak příběhy s pedofilní tématikou se mi hnusí a je úplně jedno zda je to podle skutečné události, nebo smyšlené – jestli to získalo tolik a tolik mezinárodních ocenění, prostě je to hnus, který si opravdu vychutnat nedokážu, ať se jako divák můžu snažit sebevíc. Mělo to pár dramatických chvil, herecké výkony obou hlavních představitelů byli slušné, mělo to i pár nevkusných hlášek, které možná někoho pobaví, inu já tohle prostě nějak výrazně ocenit nedokážu. Ten závěr byl proto pedofilní prase hodně milostivý… (20.02.2022)

...Tohle je můj nůž a tohle je moje péro. Co chceš abych do tebe vrazil?... Myslíš si, že dobře znáš svoji rodinu, svého syna, bráchu, atd. ???? Za mě skvěle natočeno(ikdyž mnohým tenhle styl možná nesedne) s perfektním zakončením. Tomu já říkám skončit ve správnou chvíli(ikdyž ani zde nebudou mnozí souhlasit). (23.06.2023)

Film Michael byl propagován jako "debut od castingového režiséra Michaela Hanekeho", což mi přijde přibližně stejně k věci jako říct, že tenhle chleba pekl Vláčilův barber. Jakoby nestačilo o čem to je. Michael (IMO) neobsahuje žádnou humornou scénu (naopak obsahuje jednu scénu vyloženě hororovou, kterou je Wolfgangův vánoční dárek svému únosci), ale přitom po jeho dokoukání máte pocit zvláštní škodolibé laškovitosti. Jasně, ten závěrečný střih a hudba k titulkům na tom mají velký podíl, ale spíš si říkám, zdali, i se vší citlivostí vůči oběti, natočit klinický záznam toho, jak pedofilní únosce vězní a zneužívá malého chlapce ve sklepě, přičemž v reálném světě musí přepínat do módu bezúhonného nezajímavého občana, není prostě přirozeně komediální koncept. Sorry, to je asi chyba ve mně co? Tak jako tak mě s každým rakouským filmem nepřestává bavit jak jeho tvůrci vykreslují svoji domovinu s citlivostí staré komunistické propagandy poučující o upadajícím Západu. (30.09.2023)

Zralý, soustředěný a precizní debut castingového režiséra Jessicy Hausner a Michaela Hanekeho. Pověst, že se jedná o plagiát Hanekeho stylu je falešná. Schleinzer se svým mistrem nechal v mnohém poučit (prudký střih, chladná, analyzující kamera, televizní zpravodajství v podkresu), ale jde svou cestou. Zdaleka není tak chirugicky precizním patologem děje, nebojí se do něj ponořit, použít sarkasmus, více propojit události a nedělat jen úsečné hanekovské fragmenty náhody. Michael je strhujícím ponorem do abnormální normálonosti pedofila. Navzdory vyhrocenému tématu má uměřený a civilní tón, dokáže se vcítit a nemanipuluje. Hypnotický sled scén v závěru graduje a končí typickým střihem "do tempa" přesně ve chvíli, kdy končit má. Vedle Dresenovy Konečné uprostřed cesty jasný vrchol 46. ročníku MFF Karlovy Vary. (06.07.2011)