poster

Taking Off

  • Česko

    Odcházím...

  • USA

    Taking Off

  • Slovensko

    Taking Off

Komedie / Drama / Hudební

USA, 1971, 93 min

  • rawen
    ****

    Moc milý náhled na to, jak jedna generace hledá sama sebe a druhá zas tu první. Forman tak trošku rozšířil svůj (první?) film Konkurs - kdyby dnes na Superstar chodily interpretky s podobným repertoárem jako na začátku 70. let, byl bych u TV nalepený i já :) Taking Off je jiný hlavně tím, jak je vlídný a klidný a mně připadá, že Formanovým záměrem skutečně bylo podívat se na problém generačních rozdílů s velkým nadhledem až od stropu plného dýmu z marijánky. Pěkné. 8/10(21.2.2012)

  • sud
    *****

    Před shlédnutím filmu jsem moc nevěřil, že by mohlo jít o film Nové vlny, pouze natočený za velkou louží. A ono je to opravdu tak, skutečně bych si tam dokázal představit Šebánka, Vostrčila, Ježkovou nebo Křesadlovou. A pak jsem si ještě říkal: není náhodou první polovina remake Konkursu !? Ano, je to ale Konkurs dovedený do dokonalosti, obohacený o pořádně satirický nádech. Nerozpadá se náhodou film na scénky!? Ano, ale dobrá scénka je vystřídána tou lepší a ta zase tou ještě lepší (excelentní instruktáž Vincenta Schiavelliho na téma kouření marihuany). "Taking Off" je prostě Miloš Forman v celé své kráse a jeho suverénní vstupenka do Hollywoodu. 90%.(6.5.2011)

  • mchnk
    ****

    Forman začíná, dá se říci, od znova. Samozřejmě konkurzem. Zachycení autentičnosti bez kýče a trapnosti. Nesmí chybět ani generační skok. Ovšem, přece jen nejsme ve středu Evropy, ale ve Spojených Státech. Forman se rozhlíží zachycuje, píše a realizuje. Rodiče děti hledající a rodiče děti (ne)nacházející, nakonec...všichni se chceme hlavně bavit, ne ? Vynikající komedie i drama.(22.9.2014)

  • JohnnyD
    **

    Ach bože, najhorší Forman, akého som videl. 93 minút koncentrovanej nudy, zbytočných dialógov a s minimálnou hippiesáckou atmosférou. A bez humoru. Nesympatickí herci (až na hlavnú predstaviteľku - teenagerku), síce dobre vystihujú radových Američanov, ale herecky nič nepredvádzajú. Navyše mnohé scény nie sú dohnané do maxima a tak sa budete nanajvýš pousmievať. Chcelo to viac odvahy a menej intelektuálnosti. Napríklad striptízový poker je tak nevtipná scéna, že by som tomu pred sledovaním filmu neuveril. Vďaka bohu za scénu, kde Vincet Schiavelli učí bandu snobov húliť trávu.(1.9.2006)

  • Šandík
    *****

    První americký film Miloše Formana zcela zjevně a vědomě navazuje na režisérovy předchozí české filmy, takže by nebylo těžké jej řadit spíše ještě k filmům "nové české filmové vlny", než k dalším, později vzniklým Formanovým americkým filmům. Přesto rozhodně nelze tvrdit, že by šlo o film netknutý americkou realitou. Právě naopak. Stejně jako dokázal Forman velmi trefně glosovat českou maloměstskou společnost, dokázal totéž i s "velkoměstskou" společností americkou. Člověk jen žasne, jak rychle s v ní dokázal zorientovat a přesně ji pochopit. Nenajdeme zde ani náznak, z něhož by bylo možné soudit na pohled cizince... Sám Forman kdesi prohlásil a vehementně to prohlašoval i kameraman Ondříček, že jde o "Konkurs po americku", přesto bych si s tímhle tvrzením dovolil nesouhlasit. Jistě, výchozí body příběhu jsou v zásadě týž, ovšem to, co bylo v Konkursu pouze okrajovým dějem, stalo se v Taking Off tím nejpodstatnějším. Daleko spíše zde lze odhalit styčné body s jinými Formanovými opusy, především s Černým Petrem, do jisté míry i s Láskami jedné plavovlásky a s Hoří má panenko. Konkurs na zpěvačku zde totiž tvoří přinejlepším pouze jakýsi dekorativní rámec, rámec sice velmi zajímavý, sám o sobě i vcelku nosný, ovšem v rámci vlastního příběhu vlastně nepodstatný a postradatelný. To podstatné je zásadní generační střet, přesně ten, který tolik hýbal celou tehdejší západní společností. Generace hippies a beatniků se sice na počátku sedmdesátých už mohla zdát ideově poněkud vyprchaná, ovšem o to silnější byla v realitě běžného života. Zde už vlastně nešlo o nějakou plánovitou revoltu, ale prostě o střet dvou odlišných světů, které si při nejlepší vůli nemohou vzájemně rozumět. Přes všechny snahy o navázání kontaktů, přes všechny přednášky v klubu rodičů dětí uprchlých z domova, přes odvážné experimenty s drogami, zeje mezi rodiči a dětmi nepřekonatelná propast. Snahy ji překlenout mohou působit smířlivě, ale jejich jediným výsledkem je grotesknost. Paradoxně přitom generace rodičů vyznívá jako ta méně rozumná, chovající se zcela iracionálně a neskonale naivně. Jejich jednání zde ovšem vyznívá nejen jako nesmyslné a situaci daleko spíše komplikující než řešící, ale ještě navíc prozrazuje obecnou nefunkčnost základních modelů chování "dospělé" společnosti, velících působit navenek utěšeně a bezproblémově, problémy "odborně řešit" případně potlačovat a vždy a všude vystupovat jako ten, kdo má pravdu a disponuje jakousi vyšší autoritou... Řemeslně skvěle podaný film s excelentními hereckými výkony, skvělou kamerou, brilantně režírovaný a sestříhaný, obsahově film velmi výbušný a nutící pozorného diváka přemýšlet o nikoli nepodstatných otázkách... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, jitrnic, Tetsuo(30.6.2012)

  • - Střihovou scénu, v níž několik dívek zpívá jednu píseň, použil Forman již dříve, a to v českém filmu Konkurs (1963). (Marounek)

  • - Miloš Forman si přál, aby herci při natáčení scény s hraním svlékacího Pokeru nevěděli, kdy na ně přijde řada, a tak před první klapkou seřadil karty tak, jak potřeboval, ale herci sami hráli doopravdy. Protagonisté tak sami skutečně nevěděli, jaká karta přijde na řadu. (Marounek)

  • - Formanovi se podařilo do hlavní role najít herečku Linneu Heacock, která svou výrazem připomíná herečku předchozího filmu Lásky jedné plavovlásky (1965) Hanu Brejchovou. Objevil ji mezi hippies, když se s kamarádkou „cákala“ v Betshedské fontáně v newyorském Central Parku. (Kubrickon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace