Paradies: Liebe
Paradies: Liebe
Paradis : Amour
Raj: Láska
Paradise: Love
VOD (4)
Obsahy(1)
Stárnoucí osamělá Teresa si užívá zaslouženou dovolenou v luxusním africkém letovisku. Běžný život se pro ni smrskl do péče o duševně postižené a výchovu dospívající dcery. Už od něj mnoho nečeká, rozhodně ne vzrušení a erotické opojení. Protřelá německá turistka, kterou potká na baru, ji však zasvětí do tajů tzv. sugar mamas. Mladí afričtí muži výměnou za finanční obnos předstírají milostnou náklonnost starším dámám. Jedná se o nepřiznanou prostituci i nevšední svazek na pomezí romantické hry a vypočítavého byznysu. Neúprosně sarkastický pozorovatel obnaženého lidství Ulrich Seidl provází Teresu poutí až na dno vášně a v příběhu jednoho sexuálního probuzení zachycuje patologický vztah prvního a třetího světa i prostou lidskou potřebu lásky; ráj, který nám je možná jednou provždy nedostupný, přesto se do něj stále svéhlavě dobýváme. (Artcam Films)
(více)Recenze (43)
Zlatá Palma - výběr ()
To ale byla naivní kráva! ()
Narozeninovou scénou tahle letní anabáze v mých očích propadla pouze na dvě hvězdy. Nepochopila jsem, proč se Seidl vyžívá na rozpacích většiny diváků (alespoň tak to vidím já). Takhle to holt chodí, jeden neví jestli to je k smíchu a nebo k pláči. Já jsem z toho byla celkem dost zdrchaná. Uvidíme, co přinese poslední část této trilogie. ()
Afrika je v ohrození. Okrem nízkej priemernej dĺžky života, vojen a chorôb decimuje kontinent aj fakt, že väčšina ľudí leží po nemocniciach. Zdvíhať z lôžok ich pomáhajú zázračné veľké tety zo Západu. Poskytnú pomoc na lieky a starostlivosť nevládnym pacientom prostredníctvom platených objatí príbuzných. Tým, ktorým sa nemocničné lôžko zázrakom vyhlo. Láskyplných rečí je pri tom kopa, lásky pomenej. Kto ju úprimne hľadá, podobne ako hlavná hrdinka, onedlho sa popáli. Ostáva rezignácia alebo závislosť, spočívajúca v opakovaní zážitkov s tmavými hadicami. Černosi to berú pragmaticky, ako zdroj obživy. No ženušky hľadajúce lásku tiež nie sú úplné svätice. Na jednej strane majú výsmešný postoj k domorodcom (tí počas horúceho dňa stoja nehybne v piesku ako otroci čakajúci na pohyb pána za šnúrou, oddeľujúcou priestor privátnej a verejnej pláže), na druhej strane rozkazovačné a ponižujúce pokyny pre milostných hrách. Na druhej strane tie ženy očakávajú lásku. Za také správanie? Za také si zaslúžia bez frflania postarať sa o ďalšie zástupy ťažko chorých, vystretých na lôžkach po celej Afrike. Hakuna matata! Džambó! ()
Som si myslela, že na takéto niečo človek asi potrebuje silný žalúdok .. ale chyba lávky. Niekto sa cíti byť sám a potrebuje si dokázať, že je milovaný. Niekto zase potrebuje jedlo na prežitie a toto je tá najľahšia cesta. A Ulrich nám to opäť pekne servíruje bez najmenších výčitiek ... a niekedy sa na to naozaj zle pozerá. 3,5* ()
47th KVIFF 2012 - HORIZONS - Horizonty (Paradies: Liebe / PARADISE: LOVE / Ráj: Láska) ()
Film spíš než by byl zábavný způsobuje pocity nepohody a způsobí vám zmatek v sympatiích. Přitom je celkem něžný. Vyvolává morální otázky z pohledu osamělosti a potřeby být milován. Film je to pomalý, tichý a budete mít pocit, že se stále opakuje. ()
Typický špinavý propocený Seidl, snažící se opět soustředěně a trpělivě dokázat, že bílý Evropani nejsou nic víc než jen odporný, morálně rozložený dobytek. Tentokrát na příkladu stárnoucích žen, hledajících v africké destinaci chybějící cit, něhu a zaujetí, trefně popisuje schéma turismu v rozvojových zemích jakožto v zásadě nástupce původního kolonialismu. Zatímco zabordelený chaos skutečné Keni je plný odpadků, pobouraných slumů a korupce, za branou turistického letoviska se udržuje svět falešného ráje s kulturním programem, devótní služebnictvem, golfovým trávníkem a výhledem na místní rybáře. Vše důkladně hlídáno muži v uniformách s penderky a praky. Vzhledem k tomu, že turismus je ideální platforma ke sledování krize kapitalismu, tak Paradise: Liebe též poslouží jako demonstrace toho nakolik ani jedné straně zdánlivě vzájemně prospěšná směna nezajistí radost, jen potřebu zvyšovat tlak a intenzitu svých nároků na zážitky a naplnění. ()
Báječný Hotel Afrika. Dosud nejvtipnější Seidlův film, který se bohužel už zhruba po půlhodině totálně zasekne na místě, a pak už jen dokola opakuje ten samý vtip. Poněkud ubíjející.___Davson: Domnívám se, že rasismus a kulturní vykořisťování palčivou skutečností a závažným tématem jsou. ()
Ulrich Seidl se v tomto filmu definitivně projevil jako pokrytec a misantrop, který se nanejvýš dokáže uboze vysmívat svým postavám. Zatímco jeho předchozí snímek Import/Export se dal obhájit argumentem, že poukazuje na palčivé skutečnosti naši společnosti (např. sexuální ponižování), v případě Ráj: Láska už to neplatí. Nebo si snad někdo myslí, že "sugar mamas" je nějaké závažné téma, kterému bychom měli věnovat pozornost? To těžko. Seidlův film se tak redukuje pouze na posmívání se starým ženským a jejich tloušťce, ošklivosti, povrchnosti a blbosti. Nikdy jsem netvrdil, že by humor měl mít nějaké hranice, jsem přesvědčen, že sranda se dá dělat ze všeho, ale Ráj: Láska není komedie nebo satira, na to se tváří příliš vážně a důležitě. Film ale neobstojí ani ve své snaze být realistický, neboť je příliš naivní a dost zjednodušující. Těžko se dá věřit tomu, že lze padesátnici okouzlit neustálým opakováním "Já tě miluju" a že naletí na tak průhledné záminky, jak z ní vytáhnout peníze. Seidlův "realismus" se omezuja na předstírání, že je nezávislý pozorovatel, jednotlivé scény ale stylizuje a uměle vytváří trapné situace pro pobavení publika. To se spolu s tvůrcem může cítit povýšeně nad postavami ve filmu, které jsou dehonestované na blbé škaredé nány a vychcané černošské podvodníky (velice primitvní rasismus). Je tu sice jistý náběh (velice nepatrný) na film o životní deziluzi a snaze, alespoň na chvíli, vrátit ztracená léta, ale veškeré potenciální emoce jsou záhy pohřbeny (dvojnásobný telefonát matky její dceři, která ji nevolá zpět v den matčiných narozenin, je nahrazen ultratrapnou scénou "čtyř na jednoho"). Seidl umí postavit dobře kameru, pracovat s mizanscénou a zkomponovat zajímavý obraz, ale v tomto případě je to sakra málo. Ráj: Láska je film zábavný jen do té chvíle, než si uvědomíte, jak moc je ubohý a zvrácený. P.S.: Přiznačná je už první scéna filmu znázorňující mentálně postižené na pouti. Nemá žádnou spojitost s tím, co přijde (zjištění, že hlavní hrdinka je asi pečovatelka v nějakém ústava, je irelevantní) a je tu prostě jenom na to, abychom se hezky zasmáli blbým obličejům mentálů, kteří jsou u vytržení při jízdě na autodromu. Haha... ()
Stálo mě hodně přemáhání vydržet celé dvě hodiny hledět na tuhle trapnost a degradaci. Není to okrajová záležitost. Jsme civilizace posedlá sexem, a když ho někdo ze zřejmých důvodů nemá, podléhá frustraci. Jednání na pomezí promiskuity a prostituce je dnes kulturní normou. Tohle je jen jeden z jejích projevů. --- Nízko hodnotím kvůli výrazně přetažené stopáži. ()
Výsek současné společnosti ukázán v celé své kráse a hrůze. A kdo pak je tady ten hnusák - zámožný, znuděný a zdegenerovaný "vyspělý" občan nebo chudý afričan lačný po penězích? Na tuhle hru jsou potřeba dva. Dva lidi. ()
Uf, toto bola silná káva. Myslel som si, že sex je len otázka ceny a v podstate každý je ochotný sa s kýmkoľvek vyspať za tučnú sumičku či inú protihodnotu. Tereza mi bola mentálne nesympatická od prvej minúty a keď bola nahá, zmocnil sa ma priam fyzický odpor. Ja by som to nedokázal za žiadne peniaze. Film vykazuje znaky dokumentu (scenár, kamera) a to ho podľa mňa zráža o stupienok nižšie, v porovnaní s plnokrvne hranými filmami s podobným námetom. Bŕr, hnus! ()
Hra na využívanie. Prvýkrát vidím Seidla tak perfekcionisticky presného, komplexného i intímneho, drsného i krehkého. Tu sedí jeho polodokumentaristický štýl ako riť na šerbel. ()
Kdo se dívá a pokusí se o tom přemýšlet a poskládat si z toho nějakou mozaiku odrážející tento aspekt, (řekněme přímo) lásku, určitě najde spoustu styčných bodů i spoustu míst, které tuto spojnici přerušují. Seidlův film rozhodně není statický, avšak přesto, že se vyvíjí a k něčemu směřuje, jsou všechny postavy naprosto stejné na konci jako na začátku, stejně zatížené svojí rozšafností, která vždy končí otázkou: co a za kolik? ()
Příběh byl vyprávěný se zajímavým odstupem, trochu jakoby dokumentárním stylem. Je mi dost líto, že u této projekce nebyl režisér a neřekl pár slov. Většinou je film cesta k vyjádření nějakého názoru, ne tak tady, Ráj: láska neodsuzuje ani nelituje, nenapravuje, nedává naději, neočišťuje, neomlouvá, nekritizuje. Divák se stává opravdovým nestranným pozorovatelem. Určitě to není špatně, jen je to dráždivé, nepohodlné, člověka to nutí víc přemýšlet. Hlavní hrdinka a její přítelkyně mi byly více a více nesympatické, až k poslední půlhodině, kdy jsem si říkala, že je s odpuštěním naprosto vypatlaná. Vůbec mi nešlo s ní jakkoli soucítit, ale proč bych vlastně měla? Každý ze zůčastněných byl trochu sviňák a trochu oběť, takový začarovaný kruh. ()
Krásně zlomyslný a cynický film. ()
Poměrně zajímavé téma snímané v zajímavé exotické lokaci s velice zajímavou hlavní postavou naivní, ale ve finále manipulativní ženy, která chce jen být milována. Tím tématem mě Seidl celkem zasáhl. Je zde prezentováno několik hlubokých témat, která zkoumají problémy dnešního kapitalistického světa, prohnilost turistického ruchu v afrických zemích a až náznaky čím dál fundovanějšího neokolonialismu a celou dobu rezonuje morálními dilematy na pozadí příběhu o hledání lásky a pocitu vzrušení. Režisérsky je to velice citlivé, ale pak příjde moment, kdy chcete zavřít oči a sklopit uši, protože ve vás určitá scéna dokáže opravdu vyvolat výčitky. Hádám, že u Seidla je toto normální stav a proto je to režisér ve svém slova smyslu unikátní. Při narozeninové postelové scéně jsem už mě trochu chuť přetáčet. Je to ale asi jediný film z té trilogie, na který si často vzpomenu už jen kvůli tomu příběhu. ()
Ty jo, člověk by řek, že je to k smíchu. No, je to smutné, úpadkovité na obou stranách, protože bída už úpadek je. A zneuctení lásky a peněz též. Výborně to umí, ten Seidl, před nás předložit. ()
Rakouské hrošice si vyjely do Keni za těžce vydřené prachy koupit trochu sexu, pardon," lásky", od místních mužů...Hlavní hrdinka Teresa je dobrým příkladem lidské nepoučitelnosti - obere ji jeden "nápadník" a ona se vzápětí nechá oblbovat dalším a dalším, doufajíc, že tentokrát najde "opravdovou lásku"... I když s přibývajícími neúspěšnými záseky získává i ona onen "obchodnický grif" - na narozeninové party a pak hlavně "nechceš lízat, tak padej" s barmanem Josephem...Lituju Teresy dceru, která se po projekci filmu dozví, co její matka skutečně dělala na dovolené, a proč ji nemohla vzít s sebou, a bude mít z ostudy kabát... ()