All That Jazz

Exploze energie, která ještě nezapře doznívající vliv Nového Hollywoodu. All That Jazz je o několik desítek let starším Birdmanam, na rozdíl od něj ale niterný rozpad hlavního hrdiny nezobrazuje skrze nepřetržitý tok času. Naopak. All That Jazz je střihovým orgasmem, který ho povyšuje o několik levelů výše a zvedá divácký tep k výšinám. Synergie jednotlivých technických složek filmu je prostě perfektní a dokonale podporuje dojem "filmu ve filmu". Obsah jednotlivých choreografických čísel jde sice trochu mimo můj vkus, ale Fosse natočil natolik tepající dílo, že mi to bylo vlastně úplně jedno. 7/10 (08.05.2018)

Zlatou palmou v Cannes oceněný muzikál, výpravně, střihově i zvukově bohatý, který po svém karikuje svět show-businnessu. Vitální divadelní režisér a choreograf z Brodwaye v tomhle zkaženém a posedlém světě předkládá svůj příběh, který se omezuje na permanentní stres, tanečně-hudební zkoušky, drogové výstřelky, zapalování cigaret, schůzky s dospívající dcerou a několika milenkami. Až jeho srdce začne protestovat.. Velkolepě pojatý „muzikál o smrti“ je doslova tragikomicky autobiografický (uznávaný režisér Kabaretu nebo životopisného Lennyho Bob Fosse sám ležel v nemocnici po srdečním záchvatu), je dokonale výtvarně řešen a nabízí několik tanečních sekvencí, které jsou i dnes mimořádně inspirativní!! U „Čelistího“ Roye Scheidera bych takřka čekal, že během natáčení skutečně zemřel.. bravo.. Osobní, intimní dílo, bortící řadu žánrových konvencí!! (28.03.2009)

Tvůrčí i životní brainstorming rozlévající se v nekonečný mejdan živelného uměleckého zápalu, pokřtěného slastnými neřestmi, které jsou dopingem, živou vodou tvůrčí obsese, ale i nespoutaným koktejlem balancování na periferii vedoucím k vlastní sebedestrukci. Síla scény taktů umělecké imaginace, erotické jiskření doteků vášnivého temperamentu tanečních kreací, svůdná fascinace muzikálových reflektorů, pokušitelská vábení pozlátka showbyznysu, energický workholismus, dokonaný zlatavý triumf múz jevištních na prknech euforického transu, výživná extáze tvůrčího i životního statutu quo. Show musí pokračovat až na doraz, adrenalinovou, spalující jízdou na perutích kabaretu k zaslouženým vavřínům. (28.08.2013)

Muzikal, pri ktorom som zuril od zlosti na pracu rezisera Bob Fossa a neskutocne sa nudil. Roy Scheider drzi scenare pevne medzi polkami, teda pardon, to mi uslo, v rukach akurat kulisy zivota - toho bezneho, realneho sa mu rozpadaju. Dalej nechapem tych, co tvrdia, ze je to vrcholne dielo Fosseho, nejakym podozrivym sposobom udajne priekopnicke /v com., to neviem a ani som to neobjavil/, hudobne slabe, vizualne a obsahovo bieda. Prave taketo typy filmov su pravou pricinou, preco nemam az tak rad muzikaly. 50 % (24.08.2013)

Asi som mal az prilis velke ocakavania na tento film a to bola chyba. Cenim si tanecnu choreografiu a teda aj namahu, ktorou museli herci a tanecnici prejst, aby to vyslo v takejto ukazke, taktiez i myslienka alebo cesta do naruci smrti a to aj napriek tomu, ze si bol Joe Gideon v podani Roya Scheidera vedomy, do coho sa ruti. Aj napriek velkej snahe tvorcov, si ma nedokazal tento film ziskat, ako by som si to prial, ale aspon vdaka R. Scheiderovi som bol rad, ze som sa k tomuto filmu dostal. Film ziskal z deviatich nominacii 4 Oscary za strih, adaptovanu hudbu, vypravu a kostymy. Nominovany bol aj v hlavnych kategoriach ako najlepsi film, rezia Bob Fosse a herec v hlavnej ulohe Roy Scheider, avsak vo vsetkych troch kategoriach zvitazila v konkurencii drama KRAMER vs KRAMER, za reziu Robert Benton a za herca v hlavnej ulohe Dustin Hoffman. Za kameru v konkurencii ziskal Oscara Vittorio Storaro za APOCALYPSE NOW. (23.12.2019)