A Mind's I
Recenze (4)
Surrealistická psychedélia mysle alebo inak väzenie s množstvom slepých uličiek a okien do neznáma, je svet sám o sebe obohnaný ostnatým drôtom. Úniková cesta existuje. Volá sa SMRŤ. Ale pozor, cestu von za slobodou stráži “ostreľovač“, ktorého “náboj“ nikdy neminie cieľ. Ruka čo zviera zbraň je nápadná tvojej. ... ### Režisér kraťasu Lars Pedersen (v titulkoch ako Lars P. Arendt) žmýka hubku bizarnosti na maximum. Roztečené škvrny, skladačky príbehu, nie sú jasným obrazom situácie, ale dielčie úryvky mysle. Čo sa v skutočnosti stalo, a čo je za všetkým tým zmätkom v hlave mladého hrdinu (hrá Mads Koudal), je otázkou na zamyslenie. Vizuálne a technicky dokonalý short inšpirovaný rovnako 16 minútovým prelomom UN CHIEN ANDALOU režiséra Luisa Buñuela, sa premietal na niekoľkých festivaloch, menovite: “The Detroit International Horror Film Festival“ (USA, 2003), “6th. Aarhus Filmfestival“ (Dánsko, 2003), “Cosmic Zoom“ (Dánsko, 2003), “Odense International Film Festival“ (Dánsko, 2003), “L'Etrange Festival“ (Francúzsko, 2004), “Sleepwalkers International Student Film Festival“ (Estónsko, 2004), “International Izmir Short Film Festival“ (Turecko, 2004), “Festival Court Metrange Renne“ (Francúzsko, 2004), “36th. Humboldt International Short Film Festival“ (USA, 2004), “Bastard57“ (Dánsko, 2005), “23rd. Brussels International Film Festival of the Fantastique“ (2005), “Kinofilm - 10th Anniversary Festival“ (Manchester, 2006), “The European Independent Film Festival“(Paríž, 2007). ()
Není to špatné, na druhou stranu už jsem viděl řadu povedenějších pokusů o haluzoidní výmazy. Kafkovské motivy, bizár, schizofrenní ztvárnění, čvachtající sajrajty, to všechno je v pořádku, ale musí to dohromady alespoň rámcově fungovat. Tady ale mi to místy skřípalo, jednotlivé složky jsou dost neučesané a vůči sobě nejsou moc komplementární, spíše mi přišlo, že se až vylučují. Zrovna ony gore bizarní vnitřnosti, mozky a pudinky mi svým braindeadovským čvachtáním dost citlivě narušovaly ono kafkovské plynutí paralelních myšlenkových rovin, působilo to jako pěst na oko. Navíc je to celé dohromady natolik složitý mišmaš, že otevřeně přiznám, že jsem si spíš kladl otázku, jestli v tom rámcově viděli nějaký smysl alespoň sami tvůrci. Já jsem skončil někde v prvních pěti minutách, souboj kobek jsem ještě vnímal jako zajímavý začátek. Divák si může políbit šos, to je jasné, ale pokud je ono vedení k políbení podřízeno pouze tápající bezúčelnosti, tak je někde něco špatně. Ale tak zase, shazovat to úplně, to by bylo přehnané, rozhodně pár věcí se povedlo, plynutí času, koncept přehozených světů/myslí atd. Pro začátek pokus zajímavý, a do budoucna pokud tvůrci dílčí nápady rozvedou v samostatných příbězích konstantnějšího ladění (to neznamená že by z toho měla být narace), tak se můžeme nějakých zajímavějších nápadů určitě dočkat. ()
Já se z těch Dánů jednou „poseru“. Lars Pedersen – tohle jméno si píšu tučným jménem do svého hledáčku! Famózní surrealistická psycho jízda se vším všudy. Lehce zvrhlý děj, skvělá kamera i střih vytvořili nezapomenutelnou podívanou, psycho atmosféru a nepopsatelný zážitek. Začínám si připadat, že jsem vážně „ujetý“, protože já si tohle užíval po celou dobu… ()
Dáni jsou mistři a prakticky v každém žánru dokážou vytvořit nějakou raritu. A tahle podivnost tedy opravdu konkurenta nemá, takhle divnou věc jsem už dlouho neviděl. Absolutně jsem zabředl do spleti chodeb myšlenek, pocitů a výjevů, který nám Lars Pedersen jistou rukou a neořezanou tužkou připravil, abychom si mohli hrát. A jako bonus perfektní vizuál, aspoň já na takové ulítávám. ()