Nacume júdžinčó - San

První z Natsumeho příběhů, které mě skutečně nebavily. V minulých sériích se mi stalo, že mě některé díly příliš nezaujaly, ale u téhle řady jsem nedokázala udržet pozornost a vnímala jsem jen to, že už jsou zase závěrečné titulky a já vůbec netuším, o čem posledních dvacet minut bylo. Jsou to silné hvězdy - už kvůli jisté nostalgii -, ale přes tři se nepřehoupnu. (04.06.2012)

Pořád je to dobré, ale charakter epizod je už trochu jinde. Je to asi důležité abyste udrželi diváka, ale mně už u toho chybí to okouzlení, které jsem prožíval v první sérii. (16.11.2019)

Třetí série mi přijde celá trochu slabší kvůli často se opakujícím motivům. Zase tu máme lásku mezi yokai a člověkem, zase tu máme lehce hororové epizody s nějakým bubákem, zase vzpomínku na Reiko a na Natsumeho dětství. Z těch originálnějších zbývá skvělá dvojepizoda 6 a 7 - první střetnutí Natsumeho a Natoriho se zaklínačským klanem Matobů a jejich neodolatelně slizce roztomilým yakuzáckým šéfem, a pak další výborná dvojepizoda 10 a 11 - s démonkou, která posedne Natsumeho přítele Tanumu a nutí je oba, aby pro ni našli ztracené střípky rozbitého zrcadla. Oba ty příběhy kladou zajímavá morální dilemata a typické je, že ani ten, kdo je prezentován jako padouch, není vlastně tak úplně zlý. A pak mě ještě dojala epizoda 8, která je působivým rozloučením s malým lišákem, kterého Natsume potkal v první sérii. (15.05.2020)