Za černou duhou

THE BIGGEST MINDFUCK I HAVE EVER SEEN!!! Tohle mi kolovalo hlavnou hned po skončení filmu. Zajímavé, že se jedná o debut syna režiséra George P. Cosmatose, který spíše proslul nepříliš náročnými filmy jako Rambo II, Cobra, Přejezd Kassandra, Leviathannebo Tombstone. Synek, ale jde cestou úplně jinou. Nutno říci, že po vizuální, hudební a atmosférické stránce je to na velmi vysoké úrovni. Kombinace barev, interiérů a doprovodné hudby nutí člověka jen zírat na obrazovku. Ale z příběhu jsem nepochytil absolutně nic, v podstatě co chvíli mi přicházelo na mysl "Co to sakra je?". Scénář je opravdu velkou slabinou, kdy by to celé mělo mít asi o 30 minut míň a hlavně finále je už něco z absurdní komedie srážící předchozí děj o něco níž. Na debut je to opravdu zapomatování hodné. Doufám, že Panos Cosmatos natočí další filmy, ale už by to s tím uměleckým záměrem neměl nepřehánět. A velká škoda, že soundtrack nevyšel. Ten bych mohl na rozdíl od filmu si pouštět pořád spolu s povedeným trailerem. 6/10 (31.10.2012)

Nebudu lhát. Za prvních 10 minut bych bez váhání napálil tomuhle filmu čistých 5*, protože ten rozjezd byl sakra dobrý. Jenže pak Cosmatos začal echt experimentovat, navzdory celému ději a počáteční atmosféře a začalo to jít celé do háje. Vizuálně to sice je zajímavé pořád (i když by to chtělo ubrat někdy na barvách), ale všechny ty bezdůvodně úmorně dlouhé scény, ve kterých postavy jenom tiše čumí, nebo ty, ve kterých jen něco blikalo, ach jo... A to neustálé zabírání toho jehlanu už časem spíš otravovalo. Samotný příběh je zajímavý, jenže opravdu vystačí na takových 30 minut, Tady je prostě uměle natažen na dvě hodiny, asi to mělo vyvolat atmosféru, ale mě to docela minulo a nudil jsem se. Vadil mi i ten konec, který jako by vypadl z nějakého béčkového sci-fi hororu. Takhle sám o sobě by mi nevadil, ale ve spojení s tím hodinu čtyřicet (zhruba) dlouhým experimentováním a vymykáním se klišé to prostě nešlo dohromady. Cosmatos ten konec evidentně moc ujasněný neměl, tak zvolil poněkud zbabělou formu. A nebo měl natočit normální film bez nějakého experimentování. Třeba by to i líp dopadlo, ale možná taky ne. Těžko říct. Každopádně Za černou duhou mělo podle mě velký potenciál, který se bohužel nepodařilo projevit a tak z toho je jen utahaná nuda. Lepší 2* (01.07.2020)

Medzi artom a exhibicionizmos nie je až tak tenká hranica, aby sa nedala rozoznať. Cosmatos skôr exhibuje, ale prečo mu to vyčítať, keď mu to ide tak dobre. Zmysel života opäť nenájdeme, ale to sa ani od umenia a kinematografie ani očakávať nedá. Vyzerá to fantasticky a osobne to pričítam tomu, že Cosmatos to ankrútil tak, aby nielen evokoval osemdesiatky, ale aby to pôsobilo tak, že to bolo v osemdesiatkách aj nakrútené. Tomu síce trochu bráni dokonalý digitálny obraz, ale s tým sa nedá nič robiť. Záver som čakal trochu drsnejší, tu tá náhoda pôsobí ako fór, len neviem, či bol zámerný. (02.05.2021)

"Let the new age of enlightenment begin!" ________ Znáte ten pocit, kdy jste viděli film, neměli jste nejmenšího tucha o čem ksakru byl, ale přesto jste si jej zkrátka zamilovali? Takovým kandidátem je právě kanadský snímek 'Za černou duhou'. Prvotina režiséra Panose Cosmatose je totiž mnoho podivných věcí najednou, zejména famózní poctou béčkovým hororům, kde se Cosmatos mysteriózní optikou snaží pojmout premisu reálných událostí, kdy se v tajných vládních laboratořích za pomoci psychotropních látek experimentovalo s lidským vědomím. Ale jelikož je Cosmatos člověk na slovo vzaté, chtěl divákovi autenticky navodit klaustrofobický psychedelický bad-trip aniž by byl pod vlivem, takže není divu, že 'Za černou duhou' je intenzivním hypnotickým deliriem s dechberoucí vizuální estetikou, kde se abstraktno žene do nejzazšího extrému, díky čemuž je i dokonalým exemplářem filmu, kde forma absolutně dominuje nad obsahem. Člověk má jednoduše prazvláštní dojem, jako by sledoval drogovou variaci na Kubrickovu 'Vesmírnou odyseu', tudíž je relativně jednoduchý se dostat do tranzu. Zážitek ze snímku 'Za černou duhou' by se tak dal přirovnat snad jedině k lízání ropuchy coloradské při sledování brakovýho sedmdesátkovýho slasheru - nechápeš to, ale miluješ to...... (06.11.2021)

Poměrně zajímavý sci-fi experiment. Audiovizuální stránka je skvělá, atmosféra supr, tempo pomalé, děj skoro žádný, je to zkrátka takový ten ambiciózní umělecký film s "přesahem". Bohužel jsem si z něj ale vůbec nic neodnesl a měl jsem velké potíže, abych ho vůbec dokoukal do konce. Jako režisérský debut je to každopádně povšimnutíhodné, až Panos Cosmatos umělecky doonanuje, budou mě jeho filmy asi dost zajímat, technicky/atmosféricky/vizuálně na to má. (18.03.2012)