Vlastně tady nejsem
As If I Am Not There
Akoby som tam nebola
Režie:
Juanita WilsonScénář:
Juanita WilsonKamera:
Tim FlemingHudba:
Kiril DzajkovskiHrají:
Natasa Petrovic, Fedja Štukan, Miraj Grbic, Stellan Skarsgård, Nikolina Kujaca, Sanja Buric, Sasko Kocev, Kristina Brändén Whitaker, Igor Angelov (více)Obsahy(1)
Jako bych tam nebyla je příběhem mladé ženy ze Sarajeva, jejíž život se ze dne na den změní. Zbavena všeho, co kdy měla, čelící neustálé hrozbě smrti a bojuje proti nenávisti, kterou vidí kolem sebe. V posledním kroku odvahy nebo šílenství se rozhodne učinit ještě jeden vzdor: být opět sama sebou. A tento jednoduchý akt jí zachrání život. Zjistí totiž, že přežít znamená více než zůstat na živu. Jako bych tam nebyla je moderní válečný příběh, který objevuje lásku, identitu a spojitosti mezi námi všemi. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (65)
Som v rozpakoch a uvažujem čo napísať. Film som práve dopozerala a predychávam to. Mám pocit, že môjmu žalúdku to potrvá, kým sa upokojí. Pri žiadnom filme mi nebolo tak fyzicky zle ako pri tomto. Minimum slov a drsné živočíšne, či naturalistické scény sú silným atakom na emócie. Zvláštny film. Aj keď má niektoré nedostatky (napr. dosť nepresvedčivý ženský komparz) je to silné svedectvo a obrovský výkričník proti vojne a proti zhmotnenej Zlobe v ľudskej koži. Záverečná nádej je odzbrojujúca, liečiť zlo láskou nie je jednoduché ...... ()
Smutné a bezútěšné. Válečné útrapy balkánského konfliktu očima zajatých bosenských žen, které musí sloužit svým uchvatitelům jako sexuální otrokyně. Obžaloba války a násilí coby agrese mužského světa. Vždyť ženy zpravidla války nerozpoutávají. Půvabná Natasa Petrovic, která připomíná mladičkou Ornellu Muti , nemusí promluvit ani slovo, její oči dostatečně vyjadřují strach, bolest i rezignaci. A když hlavní hrdinka nakonec pohlíží na ten nechtěný následek, který si z války přinesla, nelze v tom pohledu nevidět obavy z toho, co jednou vyroste z jejího chlapce.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. ()
Strašně smutné drama, žel reálné a o to víc jsem to pak dlouho rozdýchávala. Velkým plusem byl určitě fakt, že je to nejen v režii ženy Juanity Wilson, ale i podle knihy, kterou napsala také žena Slavenka Drakulić a scénáristkou byla Eliseo Altunaga. Kdo jiný, než ženy se dokáží tak dokonale vcítit do pocitů žen, které prožívaly ty hrůzy v zajateckém táboře. Jako bych tam nebyla je název přesně vystihující stav mysli, který dokonale předvedla Nataša Petrovic v roli Samiry. A možná, že i to pomalejší tempo bylo účelové, abychom se dokázali vcítit alespoň trochu do pocitů a událostí pro nás zcela nepochopitelných, ale které nikdy nevymizí z myslí žen, které to skutečně prožily. ()
Silný příběh, o tom žádná. Mladá žena jede do problematické země, aby zde učila. Není to země vzdálená, ale je to Bosna a Hercegovina. Žena zde strádá a její utrpení je podáno s neskutečným lidem kamery, což rozhodně má na diváky ten správný, nepříjemný efekt. Přesto si ale nemohu pomoct, ten film na mě neudělal až takový dojem. ()
Snímků o válce v Jugoslávii jsem moc neviděl, možná jich ani příliš nevzniklo, ale tenhle rozhodně beru jako podnětný a vypovídající a je úplně jedno, že ho natočili Irové. Nejedná se o klasický válečný film, soustředí se na méně sledované pozadí válečného konfliktu. Vypovídá o neblahém osudu žen za války a činí to způsobem poměrně zdrcujícím. Příjemný zážitek to není, režisérka Juanita Wilson ťala do živého a vsadila všechno na jednu kartu - na sílu příběhu. Podle mně tahle sázka vyšla. Líbilo se mi, že Natasa Petrovic neměla potřebu vůbec přehrávat a působila nesmírně přirozeně. ()
Galerie (13)
Photo © Octagon Films
Reklama