Lidé na slunci

Moc pěkný film o velmi decentním konci světa, psychologicky propracovaný a s výbornými dialogy. Norové prostě zabodovali. Pouze mi nebylo jasné, proč krevety v misce nebyly vyloupané z krunýřků. Krunýřek je nepoživatelný a hlavička s tykadly ani nožičky se také nejí; není na nich žádné maso. Jednou, když jsem žil ve Vídni, mi zavolala Hanýžka, manželka mého kamaráda Freda, oznámila mi, že ve výprodeji výhodně koupila kilo krevet a zeptala se mě, jestli nemám nějakou kuchařskou knihu, kde by byl předpis na jejich přípravu. „Samozřejmě, že mám,“ zajásal jsem, hrábl jsem do své knihovny a pílil jsem na návštěvu. Společnými silami jsme pak vařili krevety na kari. Láskyplně jsem vylupoval ráčky z krunýřků a liboval jsem si, že mám tak dobře vybavenou knihovnu. Fred zase poradil, jak ze strouhaného kokosu a mléka vyrobit v mixéru v receptu předepsané kokosové mléko. Když došlo na konzumaci, prohlásil Fred, že on tyto živočichy vlastně nejí. Zato Hanýžka se na večeři těšila. Nicméně jídlu jaksi nepřišla na chuť a po několika soustech odstrčila talíř. Také malý Filípek se nad pochoutkou ofrňoval. Z pokusných důvodů byl nabídnut kousek krevety i kočce, ale ta nad silně kořeněným pokrmem jen znechuceně prskla. Nebylo vyhnutí a já musel spořádat celou večeři sám. „Napíšu do Čech, že u vás krevety nežere už ani kočka,“ řekl jsem v žertu, protože jsem znal Fredovu rodinu i některé jeho přátele z Československa. „Jen se opovaž,“ vyděsili se Fred s Hanýžkou, neboť byli, jako všichni emigranti, v těžké situaci: na jedné straně musel člověk předstírat, že se mu daří dobře, neboť kvůli tomu přece utekl, na druhé straně se to ale nesmělo přepísknout, protože příbuzní a známí z Čech stále něco chtěli. Prostě jsem zamýšlel kamarády jen trochu pozlobit. – Dobrá hláška z filmu: „Ve Skandinávii by měli žít pouze černoši. Ti nemají problém s horkem.“ (17.08.2023)

Zistil som, že nórske komédie sú pre mňa niečo ako lotéria. Kým pri niektorých neviem, na čom sa smiať, iné ma okamžite zaujmú suchým, až čiernym humorom. Toto bol ten druhý prípad. Rodinná dovolenka dvoch manželských párov, syn autista a koniec sveta v priamom prenose. Postupne sa odkrývajúce charaktery postáv, v niektorých prípadoch dosť drsné fakty podané "len tak mimochodom". Nevraživosť medzi Nórmi a Dánmi je asi miestny folklór (z Dánky sa ale nakoniec vykľuje poľská židovka). (09.06.2023)

Opět jsem měl jen dvě informace. Jde o norskou komedii z roku 2011 a název filmu. A opět se vyplatilo...věřte, že očekávání a představy, které do vás infiltruje obsah, trailer nebo recenze oblíbeného uživatele, mohou velmi ovlivnit počáteční přijmutí filmu. Díky blažené nevědomosti co mě čeká, jsem se už od prvních minut napojil. Lidé na slunci, je navenek veselobarevný film s rozvernou hudbou. Postavy jsou velmi podobné mnohým z těch, které máme kolem sebe; už první věta mi evokovala Holubovou s Kleplem. Proč už mi nedáváš růži? Jak to, už???! Já ti ji přece nikdy nedával. Ta škvíra mezi bizárem a tím, co všichni důvěrně známe ze života, je vyplněna vtipnými momenty podle mého gusta. Ovšem ani zdaleka ne, jen humorem. Tvůrci občas tnou do živého a ukážou i tu temnou stranu, díky které úsměvy tuhnou na rtech a rozhostí se trapné ticho. Že vám to zní až podezřele dobře? A že se divíte nízkému hodnocení? Posledních 20 minut přejde do podivného absurdna a bohužel posouvá celý film směrem, který mi nesedí. A asi i ostatním divákům. Než TO celé začne, tak bych plácnul 4 * bez velkého váhání. Jenže stejně jako lidem na slunci pokazil dovolenou mrzký konec světa, tak mě zkazil filmový zážitek, konec filmu. (15.08.2023)

Bravo! Komedie, u které jsem se ani jednou (! ať se na místě propadnu, jestli kecám) nezasmál. Věřím, že se najdou lidi, které to pobavilo, nechci je ale znát a nechtěl bych se s nimi bavit, nesedli bychom si. Je to zlej film. Zlej ve smyslu ošklivej. Vizuálně, i myšlenkově. Získal jsem z něj dojem, že to mělo karikovat společnost, která se odvrátila od Boha. Celá tahle trapná upachtěnost mi přišla jako objednávka z Vatikánu. Nelíbilo. Ani trochu. (23.07.2023)

Nezávazné klábosení na pláži, než nastane konec světa. Spíše hořký humor, kdy přijdou na přetřes i Židi s Ježíšem a pravé charaktery postav se vyjeví až téměř v závěru. Taková ta zaprděnost a sobeckost, kdy jsem já a pak až daleko za mnou ostatní, rezonuje se současností. Hlavně si ještě užít a pak se to tu může...Padající hvězdy nenesou štěstí, červený déšť nebude železitá voda, kobylky přišly včas a temnota obestře vše. Původně jsem to viděl tak na tři, za konec ale musím jednu hvězdu přihodit. A na závěr I Can See Clearly Now od Johnyho Nashe..... (02.05.2021)