Teď a tady

Režie a scénář Ol Parker, kterému tytéž pozice tak sedly u Svatby ve třech, neuvěřitelně pohodové romantiky z Anglie. Historie se opakuje, akorát, že místo romantické komedie přehodil laťku na romantické drama a překážku v podobě sexuální orientace vyměnil za překážku v podobě nevyléčitelné rakoviny. No jo, divák realista ví od prvních minut, že hrdince moc času nezbývá a zázraky se nedějí, takže následuje očekávané srdceryvné drama, u nějž bych byla kroutila panenkama, nebýt toho, že je opět tak svěže a pohodově natočené, jak Ol evidentně umí. Ke všemu je v hlavní roli Dakota Fanning, můj druhý důvod shlédnutí. Jsem u ní zvyklá na standard a ani tentokrát nezklamala, ba ne, dokonce byla tak bravurní, že ze mě i přes mou skepsi vyloudila ve finále dost slz pro jeden papírák. Třetí důvod, a ten se taky vyplatil, pro mě byla Kaya Scodelaro aka Effy ze Skins, musím uznat, že je milé vidět jí ve větší roli, než jsou štěky v Shank, Titánech apod. Dokonce i ten týpek, co hrál ve Skins Luka a děsně mi tam pil krev, potěšil, když se tu objevil. Na ten film jsem prostě čekala zhruba rok, těšila jsem se, tušila jsem, co od něj zhruba můžu dostat a všechno, co jsem čekala, jsem nakonec i dostala, což se mi u očekávaných filmů moc často nepoštěstí. 70% (28.12.2012)

Život je sled okamihov, to má byť hlavná myšlienka filmu o prirodzenej láske človeka k životu. Dakote krátke vlasy nesvedčia, ale o to tu nejde. Ak si pozriete Kým si po nás príde a pozeráte sa na dvoch pánov v rokoch s rakovinou ako vystrájajú rôzne bláznovstvá, to je stráviteľné. Film o teenagerke s rakovinou však tak ľahko stráviteľný nie je a obávam sa, že kniha, ako aj film, boli vytvorené účelovo s cieľom dojať diváka, ktorý od začiatku pozná koniec. Napriek peknej hudbe, pár dobrým obrázkom a troche romantiky je film v podstate nepríjemný, hnusný. Keďže sa hovorí, že kniha je ešte depresívnejšia, tak to autorke gratulujem, to musí mať iné psychické stavy. (30.01.2017)

Ano, i můj život je jen série okamžiků plynoucích ke konci, a jen proto, že neznám jeho přibližné datum, nemusím strávit každý rok dvě hodiny u romance s přízrakem smrti, pokud mně ovšem nedá něco navíc. "Now Is Good" se odlišuje jen v přístupu rodiny k nemoci, která za několik let své přítomnosti zaujala pozici jejího člena a především Tessa a její malý bratr o ní mluví bez jakýchkoliv zábran - Až Tessa umře, pojedeme na dovolenou? - Nevrátím se do školy, smrtelné choroby musí mít nějaké výhody - vše další, včetně seznamu CO VŠECHNO MUSÍM STIHNOUT, NEŽ ZEMŘU je jen nepřekvapující vata. S vyjmutím zajímavě podaného otce Paddym Considinem nejsem nadšená ani z obsazení, Dakota Fanning se pro tuto roli rozhodně nenarodila, spojení s Jeremy Irvinem fungovalo leda tak na sousedské úrovni a ke vcítění nenábadal ani fakt popření sebezáchovného pudu, když léčba nemusí být nutně neúspěšná, zřejmě se opět nechtěl nikdo obtěžovat zjišťováním prognóz, jakož i příznaků, neboť Tessino téměř bezbolestné plnění bodů na seznamu, při bezmedikamentózních měsících s akutní formou leukemie, může dostat jen někoho, kdo neměl tu smůlu se s nemocí blíže seznámit. Ze mě nedostali ani slzičku a tím pádem snímek řadím jen k dalším, lehce zapomenutelným příběhům, s předčasnou smrtí v hlavní roli. (23.04.2013)

Podobných snímků vzniklo již bezpočet, ale ne vždy se povedou. Myslím, že Now Is Good patří k tomu lepšímu a ač nepřináší nic nového, je to natočeno civilně a ani ne tak sentimentálně, jak jsem předpokládal. Hlavní dvojice je podle mě vybrána taky velmi dobře. Film jen bohužel nezanechá nějaký silnější dojem a po pár dnech Vám vyšumí z hlavy... 3,5*. (16.02.2013)

(Jáko želva.) Ještě lepší než Restless. Lepší hlavně v tom, že se zde neklade přednostně důraz na (jaksi "alibistický") snění, nýbrž na samotnou konfrontaci s drsnou realitou. Ta budí dojem, že by byla drsná i bez toho umírání, což tomu akorát přidává. Stejně jako divákova nerozhodnost při "výběru", v čí kůži by spíš nechtěl bejt. Tessy, táty, Adama, mámy ... nevim, já si teda uspokojivě odpovědět nedokážu. --- Tessa je svym způsobem bezvadně vadná osobnost se skvělou optikou světa, aplikovatelnou docela klidně na zcela zdravý lidi. A pokud ne, je aspoň perfektně uchopitelná. Tessa v jednu chvíli nemoci zneužívá; jindy se naopak vytočí, že se s ní zachází jako s mrtvolou. Tessa je pesimistou i optimistou v jednom. Tessa se může jevit jako zdánlivej necita, co ublíží a vezme nebo nevezme zpět, jak si zrovna usmyslí. Při sledování Tessy byste snad v jednu chvíli i chtěli podobně onemocnět; jo, a posléze byste se za takovou myšlenku hrozivě styděli. Tessa na jednu stranu chce oporu, na stranu druhou oporou (dost dlouho nevědomky) sama je. A pro tohleto všechno je pro mě Tessa zároveň někym, v koho by se zřejmě více či méně za daných okolností proměnil každej z nás. Ať už jsme v jádru, jací jsme. --- Dakotka docela slušně natrénovala britskej akcent a ukázala světu (resp. mně jakožto někomu, kdo ji zná jen "od vidění"), že je sotvadospělou slečnou herečkou. A ostatní tolik nezaostávají. --- "And don't have casual sex." - "Really?" - "No, darling, you must always always try as hard as you can." :) (24.11.2013)