Tady hlídám já

Zaráží mě, kolik je zde málo komentářů a vůbec hodnocení. Je pravda, že ani já jsem na tenhle film neviděl dostatečnou reklamu, asi o něm opravdu nikdo moc nevěděl. Rodinná komedie, která myslí občas na dospělé, a občas na děti. Ovšem jsou tam pasáže, které bych dítěti ve druhé třídě nepustil. To tápání mezi vzahovkou a dětským filmem je fakt problém. Abych neopakoval po ostatních pokusím se zabrousit jinam a nebudu mluvit o příběhu, scénáři apod... Veliký problém vidím ( slyším ) v hudbě. Ty "synťáky" a vůbec umělé nástroje jsou příliš znatelné a každému muzikantovi by to rvalo uši. Zvláště smyčce a dechy. Některé melodické pasáže nejsou hloupé, ale spíš vhodné do večerníčku a ne do celovečerního filmu. Naopak velmi dobrý je zvuk i kamera - hezké barvičky. Ovšem některé "přeostřovačky a ztmívačky" připomínají laciný TV seriál. Je pravda, že jsem se občas zasmál, ale ten mluvící pejsek, to se fakt na mě nezlobte :-/ a vůbec proč ho mluvil Ruml??? To je taková hrůza, vůbec mi tam jeho hlas nesedí :-/ Herecké úlohy bez zvláštního efektu, ale potěšila mě Pazderková.... I Klárka Jandová je moc krásná a jsem rád, že se zase někde objevila. Javorský mi do té role nesedí, i když ho mám moc rád, ale nevěřím mu to, tohle není úkol pro něj... Naopak fajnový byl pan Nový, to je prostě optimistický herec, který žádný film nezkazí... a půl hvězdy za přítomnost Kočičkové.... Jo a ty efekty, BOŽE?? Co to bylo za umělé motýlky??? I přesto se Šajmovičovi jeho celovečerní hraný debut poměrně vydařil. Určitě lepší než Krocení krokodýlů a další.... Myslím, že by tento film z průměru mohl trošku vystrkovat růžky výš, proto dávám tři hvězdy... (19.11.2012)

Priemerný český rodinný film na lenivé nedeľné popoludnie. Pár klišé (rozmaznaní Pražáci, arogantní odmeraní výskumníci...), nie veľmi presvedčivé herecké výkony a dialógy ako z pomocnej školy. Zaujal Lukáš Latiňák hovoriaci česky a hovoriaci pes tam skôr pôsobil ako päsť na oko. Žiadna sláva, ale stále lepšie než tvorba Zdeňka Trošky. (06.07.2020)

Po rodinných či dětských filmech je v české kinematografii neskonalý hlad. A tak když se něco objeví, mnoho rodičů si řekne: "No konečně!" Tento snímek je příjemný, jednoduchý a lidský. Netlačí se tu nijak na pilu, a hlavně pro děti je velice výchovný. Dokáže vysvětlit, co to znamená, když se o někom řekne, že je hyperaktivní. A taková je dětská postava, o které to celé je. Vyprávění příběhu nikam nespěchá, je srozumitelný a přirozený. Jen poněkud dlouhý. Málokteré dítě vydrží sedět u filmu hodinu a tři čtvrtě. Nelibí se mi ani zvuk. Co to má proboha být? To je nepovedený dabing, nebo co? Absolutně nepřirozené. Škoda, protože to kazí výsledný dojem. Každopádně se jinak nejedná o špatné dílo. Tento snímek se dá na odpočinek jenom doporučit. (23.07.2014)

Rodinný film na jedno použití. Od začátku se film tváří, jako by byl pro nejmenší děti, navíc ještě jako instruktážní film pro rodiče s dětmi s ADHD. No, nějakou dobu už učím a rozmazleného "parchanta" a dítě s ADHD lze rozeznat ("Ajó" mi lezlo na nervy už po chvíli), obzvláště při benevolentní výchově matky samoživitelky. Jenže...film se totálně změní od momentu, v němž přijede "rodina" na dovolenou, kdy z příběhu o holčičce se změní v rádoby komediální drama o vztazích dospělých, se spoustou sexuálních narážek a "dospěláckých" scén. Postavy se jeví jako nesympatické nakonec všechny a dospělý člověk si přeje, aby už byl konec. Ten přichází s návratem k příběhu holčičky a s ním také rozuzlení toho, jak na dítě s ADHD. No přece, dovolte mu vše co chce a dělejte vše podle něj! Opravdu nevím, pro koho tento film je a kromě několika vtipů byl děj spíše nezáživný až protivný. (11.01.2015)

Když se komedie Jak dostat tatínka do polepšovny promíchá se šumavskou trilogií z hájovny a na místo Tomáše Holého se dosadí holčička, vznikne přibližná podoba snímku Tady hlídám já. Úvod má trochu naučný ráz ve vysvětlivkách dívčiny nemoci ADHD čili hyperaktivity s poruchou pozornosti. Daleko výmluvnější je přitom ve faktech – má IQ 149, ale špatné známky – a situacích, kdy se bez rozmyslu vrhá mezi auta, obléká si jen půlku pyžama a omlouvá se, že "všechny otravuje". Živá bezprostřednost osmileté Veroniky Divišové se přenese i přes šroubované hovory se psem, a dokonce přehrává bezbarvou filmovou matku Jitku Ježkovou. Město účinkuje jako nebezpečná džungle (26.05.2020)