Reklama

Reklama

Epizody(3)

Obsahy(1)

Třídílný televizní mysteriózní film Ztracená brána je volným pokračováním divácky úspěšného třídílného televizního filmu Ďáblova lest.  Hlavními protagonisty detektivního příběhu s tajemstvím jsou znovu Ivan Trojan, Anna Geislerová a Jiří Dvořák. Zatímco první triptych byl spojen s existencí Ďáblovy bible, tento se dotýká záhady unikátního středověkého díla, Voynichova rukopisu. Odkud pochází podivná rostlina? Proč někdo opakovaně vraždí kvůli jejímu jedinému listu? V dramatickém souboji s neznámým vrahem odhalují vyšetřovatelé šokující souvislosti. Usilovně pátrají po tajemném pachateli, aby zastavili zlo. Sami se přitom dostávají do ohrožení. Vyšetřování je plné zvratů a nečekaných komplikací. Kulisy televiznímu filmu poskytnou staré části Prahy, dostaneme se i do spletité sítě chodeb v pražském podzemí, kde se děje cosi nevysvětlitelného. Znepokojivé stopy na místech činu zavedou našeho religionistu Ivana Trojana k Zednářské lóži, ale také na tajemné místo, kde se setká s podivnou bytostí. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

TV spot 2

Recenze (310)

type_B 

všechny recenze uživatele

Skloubit detektivku a mysteriózní prvky je těžké, musí se to umět. Podle mého soudu je nejdůležitější umět správně odhadnout proporce. Buď mám mysteriózní látku, v níž je krimi zápletka jaksi vedlejší (skvělá Devátá brána a její knižní předloha), nebo mám detektivku, v níž jsou některé prvky rozvinuty do absurdna - vražda za pomoci hypnózy, uprchlý orangutan, skrytá nenávist či obludný zločin skrytý v minulosti atp., ale mají stále reálný základ. Obávám se, že díla J. Stracha tuto vyváženost postrádají. Nedávám to ani tak za vinu režisérovi, jako spíše autorovi scénáře, který by chtěl od všeho moc velký kus. Výsledkem je ale špatná detektivka s plochými postavami a až komicky působící mystikou. Jinými slovy: Mystika v detektivkách působí dobře pouze tehdy, je-li skrytá, nedořečená, podáváná rafinovaně v náznacích. To se v tomto TV filmu bohužel nepovedlo. ()

raroh odpad!

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelná snůška klišé o zednářích a "židovské tematice", člověk by přímo řekl nálož antisemitských klišé (boháč Samuel Goldstein, rabín, který je zároveň členem zednářské lože - tedy židozednářské spiknutí, pokud pomineme "vtip", kdy rabín říká svému sekretáři, že není bohatej na to, aby zaplatil doporučenou zásilku), nemluvě o dalších pitomostech, která pronáší "historik" hraný Ivanem Trojanem. ()

Reklama

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Oproti Ďáblově lsti po filmařské stránce o pěkný kus dál, ale po té dějové jakoby se Ztracená brána držela při zemi. Zajímavé konspirační motivy jsou zpracované poměrně mdle a povrchně, stejně tak závěr, který je vygradovaný hodně slabě. Na druhou stranu mě ale po stránce charakterů tahle česká variace na Akta X baví. Zejména proto, že se postavy už mezi sebou nějakou tu dobu znají a "buddy" chemie díky vtipným dialogům mezi Geislerovou, Dvořákem a Trojanem fakt funguje. Stejně ale jak u Ďáblovy lsti, i tady se projevují limity české kinematografie - od kolísavé kvality hereckých výkonů, přes nezáživnou hudbu až po ne zcela věrohodný děj a úsměvnou (ne)logiku. Na televizní projekt je však Ztracená brána více než dobře koukatelný kousek. ()

vanadium 

všechny recenze uživatele

Ta analogie s Šifrou mistra Leonadra a Andělé a Démoni je zajímavě sympatická. Volné pokračování, které je lepší než první film (série), konflikt mezi vědou a vírou (byť v případě Ztracené brány méně výrazný než v A&D), plno odkazů na historické reálie. Napínavé, komplikované, skvěle provázané. A ty některé drobné nedostatky lze hravě odpustit. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„David Goldstein, profesor, Majzlova 8.“ - „To je židovský jméno.“ – „Uvidíme po pitvě.“ – „Podle DNA, jo?“ – „Ne, podle obřízky.“ Pravda, Ztracená brána má zde na databázi vyšší hodnocení než její předchůdkyně Ďáblova lest, ale přece jenom jsem si nebyl jistý, zda to už nebude jen rutinní jízda na jistotu. Kdepak! Strach a spol se evidentně poučili z řady věcí, které se jim nepodařilo udělat „minule“, a stvořili o dost jistější trilogii. Přestože se dají klady z Ďáblovy lsti v klidu přepsat znovu, v případě castingu se udělala podle mě ještě lepší práce (člověka zpočátku pobaví výměna bratrů Hádků, ale pak najednou vidí, kdo všechno dostal příležitost, a tiše nad tím jásá; ostatně místo se našlo i pro samotného režiséra), ale to hlavní, co člověka praští do očí a uší (myšleno v čistě kladném slova smyslu) je práce s humorem. Pokud jsem ho předtím označil jako „občasný“, tak zde je ho využíváno podstatně víc a i ta kvalita šla výrazně nahoru (a zapracovalo se i na jeho „odstínech“, např.: „Tak ste měl pravdu. On opravdu vyplaval.“). Ať už jsou to ironičtější dialogy, nápad s penalizováním vulgarit, Lenčina snaha dostat se rychle zpátky do práce, ale také důraz na uvědomělost postav, které sice neřeknou nic naplno, ale jako by nenápadně pomrkávali po divákovi (třeba: „Přišel ste mi říct, že už ste ho chytili?“ – „Ono to v životě nebývá tak jednoduché jako v televizi, pane Goldsteine. Někdy to má víc dílů. Třeba tři.“). A tady je potřeba poznamenat, že aby si tuto trilogii divák patřičně užil, měl by předchozí Ďáblovu lest opravdu vidět (často se na ni nějak odkazuje), nemuselo by mu totiž pak vše dojít (např.: „Předpokládám, že v originále chybí pár stránek.“ – „Správně, nedochovalo se jich 32.“ – „Déja vu.“). Jistě, nějaká chybička se ještě najde (např. přehlédnutí Trojanovy postavy jedním z podezřelých), fantasy složka také dělá svoje (pohyb na kameře), ale skutečné rozdělení diváků na ty spokojené a naštvané přijde nejspíš až s úplným koncem (a naprosto chápu, že je finále pro mnohé neuspokojivé…mně se ovšem vcelku líbilo, také je potřeba si uvědomit již zmíněný žánr, že). Silné 4* a Jiří Strach se pro mě začíná stávat režisérem, jehož TV filmy mám čím dál radši. „Znám spis toho Podlažickýho případu, jak ste rozlouskla.“ - „Vy ste to čet?“ – „Jo…vnoučatům před spaním.“ – „A voni vám pak usnuli, jo?“ – „Ne, ale přestali mě otravovat s pohádkama.“ ()

Galerie (68)

Zajímavosti (23)

  • V první epizodě je na knize o podzemí od Ing. Krumla (Josef Abrhám) křestní jméno Josef. Když po něm ale ve druhé epizodě vyhlašují pátrání reportérka čte jméno Jaroslav Kruml. (Carly_Road)
  • Režisér Strach zvolil pro vedoucího botanické zahrady jméno Haluzka (Petr Pelzer), což je vtipná narážka na jméno bývalého ředitele Pražské botanické zahrady Václava Větvičky. (sator)
  • Docent Rohan (Viktor Preiss), podezřelý z několikanásobné vraždy, je dle děje zadržen při útěku na západ během jízdy po plzeňské dálnici. Scéna zatčení ale byla natáčena na dálnici D11 před Hradcem Králové. (Martin_L)

Reklama

Reklama