Miss Bala

Zkušený režisér Gerardo Naranjo zachytil mexickou drogovou válku nikoli pohledem kriminálníků nebo policajtů (řazených zde do téže skupiny škůdců), nýbrž zpočátku zcela nezainteresovaného a o zainteresování nestojícího člověka zvenčí. S výrazem „pohled“ se tady ale sluší zacházet opatrněji, zvolená forma snímání by se dala nazvat „závislou objektivitou“. Kamera je vázaná k protagonistce, ale zároveň se vyhýbá přejímaní jejího hlediska tradiční formou záběrů/proti-záběrů a střihů dle pohledu. Snad jedinkrát za celý film se od hrdinky odpoutá a ukáže nám, co bychom rádi viděli (detail novinového titulku). Dokumentování toho, jak rychle lze v dnešním Mexiku dospět (za cenu ztráty iluzí, důstojnosti a vyhlídek do budoucna), tudíž není podřízeno ani pohledu Laury, ani požadavkům diváka, čekajícího dle konvencí klasické narace doplnění chybějících informací. Mnohaminutové záběry jdou nejen proti očekáváním, ale i proti podstatě soutěží typu Miss Baja (Bala ve „zkomoleném“ titulu znamená „kulka“) – rozhodně nejsou pěkné a povrchní krása ani není jejich cílem. Záběry svou délkou, bez možnosti útěku/uhnutí, z diváka dělají podobnou oběť, jakou je Laura. Současně vytvářejí zdání nepřetržitosti událostí. Jedna takřka v reálném čase navazuje na další, vše se seběhne nesmírně rychle, nezbývá čas pro důmyslnější akci. Částečně je tím ozřejměna Lauřina sebezničující pasivita, resp. nepromyšlenost jejích prvotních snah změnit svůj úděl, jež předcházejí úplnému poddání se. Až těsně před koncem projeví určitý odpor, když dá nakrátko průchod svému nastřádanému zoufalství. Zda jde o náznak povahové změny, nebo poslední záchvěv před tušeným koncem, se již nedozvíme. Prolongaci hrdinčina martýria umožňuje nápadně vysoké zastoupení náhod. Laura jako ve spirále zas a znovu padá zpět do role nemohoucí oběti, které nikdo nedokáže pomoct. Ti, kdo by mohli, jsou buďto zkorumpovaní, nebo mrtví. Tato beznaděj udržuje vyprávění v neustálém chodu a zřejmě odpovídá současné náladě – zároveň filmu ubírá na věrohodnosti a byť za inspiraci posloužily skutečné události, nelze se ubránit pocitu vykonstruovaného hraní na efekt. Přesto chci Miss Bala vidět opakovaně a vychutnávat si, kolik nám toho choreograficky úchvatné kamerové tance sdělují, nebo (spíše) zatajují. 80% (13.05.2012)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,479,000▐ Samotný dej nie je zlý ale je to v takom neurvalom prevedení, či s občasným "ako že umeleckými" prázdnými zábermi, že to nemôže nijak zvlášť nadchnúť, pozrieť sa to dá ale nič navrch to nedá. /45%/ (07.05.2013)

Už dlouho jsem neviděl hrdinku tak viktimizovanou, film tak zmatený (místy mučivá absence logického spojení událostí i činů postav) a režii tak promyšlenou. Naranjo má problém, že režíruje naprostou změť nesmyslu, ale režíruje ji s obdivuhodnou bravurou a nadhledem... bohužel prázdnota charakterů, prostoru i děje se nedá překrýt jen řemeslnou brilancí, a tak je Miss Bala bolestivě promrhaným pokusem o naléhavý sociální thriller, v němž se dobrý záměr vytratil v přemíře snahy o "arthousovou" úspornost a drsnost. Miss Hala Bala. (26.03.2012)

FEBIOFEST 2012 -- bala: španělsky kulka, projektil. -- Mexický vyslanec na Oscary 2012. Oslnivý koncept nekompromisně dodržovaný po celou dobu filmu. Miss Bala je protipólem jiných slavných snímků o drogové problematice (všimněte si, že ve filmu není jediný záběr na drogu v jakékoli formě) jako je např. Soderberghův Traffic, které objektivně ukazují, jak funguje celá struktura, případně filmů o silných charakterech, drogových baronech, kteří řídí situaci a ovládají svůj osud. Miss Bala je silně subjektivní trip, taková Alenka v říši divů, kdy se celou stopáž držíme hlavní postavy, která ve svých rukou nemá nic a je jen loutkou pohybující se z bodu A do bodu B a plnící příkazy drogového gangu v zájmu svého přežití. Nikdy nepoznáme celkový obraz, tomu se podřizuje i promyšlená a zneklidňující vizuální stránka, kdy často vidíme jen část prostoru, ve kterém se scéna odehrává , okolní dění si musíme domýšlet na základě zvukové stránky a celkový obraz důležitý k pochopení je nám podán až na konci scény. Stephanie Sigman prakticky nezmizí ze záběru a je naprosto přesvědčivá i v několikaminutových emocionálně vypjatých sekvencích, často protahované až do fyzicky neříjemné podívané (přitom otevřeného násilí ve filmu není moc). Film díky výše zmíněnému může připomenout třeba Cuarónovy Potomky lidí. Šílené situace, ve kterých se hlavní postava pohybuje místy nabývají až surreálného rozměru (neskutečná desetiminutovka začínající divokou pouliční přestřelkou a končící ve finále místní soutěže královny krásy). Je jasné, že Miss Bala zanechá dost diváků odpadlíků, protože jde hodně proti tomu, co vyhovuje většinovému vkusu – filmy, které vysvětlují , charaktery, které ovládají a rozumí. Tohle je poněkud kafkovská záležitost. Linie mezi otupujícím/ohromujícím je v tomhle případě dost tenká a je potřeba výrazná spoluúčast diváka, každopádně vyčítat „nepřehlednost“ (jeden z komentářů) je naprosté nepochopení režisérova záměru. Skvělý film. Jen škoda, že ve filmu do závěrečných titulků nezazní tahle hypnotická píseň z traileru, byla by to krásná tečka http://www.youtube.com/watch?v=ErHsvajtxzg P.P.S. Gerardo Naranjo bude mít možná v dalším filmu Michaela Fassbendera. Už teď se těším, pokud to vyjde. (25.03.2012)

,,LAURO POVĚZTE MI, CO VÁS VÍC VÁBÍ? BOHATSTVÍ, NEBO SLÁVA?“..... /// Mexickej návod na Miss....nebo spíš návod na to, jak se stát královnou krásy v Mexiku? Taky a taky, ale děj (solidně rozehraná partie!) má k molu plnýmu nablejskanejch kozatek s číslama na plavkách daleko stejně jako já s body ke ,,golfistovi“. Vono se řekne – Miss. Což voto, Lau je blbá obstojně (přiznávám, je to jen předsudek) - páč jinak by se asi nezapletla s největším a nejhorším banditou, ze kterýho se navíc snaží neustále dělat idiota. Syrovej děj přináší zajímavý situace, při kterejch vobčas zůstává rozum stát, ale nuda to není. První hodina je rozhodně za strong>4*, ale pak....Milá Lauro, každej má takovej osud, jakej si zaslouží...(a ty seš vobčas pěkná kráva!). Umně skloubená mexická realita, soutěž Miss a drogová mafie. Jen jsem z tý dějový ,,změti“ volaký zmetený. 3a½!, ale dát ,,jen" 3*, by bylo nespravedlivý... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistíš, proč nechcu bej miss v Mexiku. 2.) Jsem generál a rád šoustám missky. 3.) Thx za titule ,,playboxquest“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (22.04.2012)

Jak to tak vidím, Gerardo Naranjo nedává nic zadarmo a podané jak na lopatě. Těžce jsem se prokousávala tímhle snímkem, kde se Laura ocitla v nesprávnou dobu a na nesprávném místě. Mnoho se tam nemluví a je opravdu na divákovi, aby zapojil fantazii a spoustu jiných tykadel, aby se v tom občas vyznal. Nicméně i když jsem se potácela od dvojky ke čtyřce, tak dnes dám vyšší ohodnocení, snad právě proto, že celé podání bylo opravdu zvláštní a na Lauru myslím ještě druhý den. Jsem moc zvědavá na remake Miss Bala 2019. (02.10.2018)

Fajn, na jednu stranu by se mi chtělo debatovat o tom, jestli film není až příliš naivní, a jestli mělo jednání hlavní hrdinky vůbec dostatečné opodstatnění. Na druhou stranu musím říct, že mě hlavní představitelka velmi bavila a ve scéně, kdy jede přes hranice, jsem byla totálně s ní. Jinak jsem neměla žádný větší problém s pochopením děje, který tu někteří popisují, všechno mi přišlo naprosto jasné. No a rozhodující u mě samozřejmě je, že mě film fakt hodně bavil a slupla jsem ho jedním dechem. 3,5* (04.05.2019)

Když první polovinu naprosto nechápete, co se děje, kdo je kdo a jaké jsou spojitosti, a není to výsledkem nějaké brutální hry s divákem, ale neschopnosti, něco je sakra špatně! Ne tedy že by druhá půlka byla lepší, ale alespoň začínáme tušit motivace. Jinak hrdinku, která dělala bůhvíjak dlouho, co se jí řeklo, ať to bylo cokoliv, aniž by jakkoli naznačila odpor, odmítám litovat. že nám ji Naranjo předhazuje jako oběť, mě naprosto nezajímá - ona není oběť, je viník. (26.03.2012)

Nevím, jestli jsem někdy viděl film, který by tak vytrvale a okázale pracoval s vytvářením nejrůznějších druhů mezer (narativních, prostorových...). Téměř každý záběr nám cosi odpírá, skoro nikdy nemáme úplný přehled o tom, co se na scéně děje. Miss Bala k tomu přitom využívá řadu různých prostředků - během vypjatého dialogu odmítá přeostřit z tváře hlavní hrdinky na padoucha, kamerou zabírá pouze část scény/detail a zbytek nás nechává si domýšlet, Lauru nechává zabloudit do tmy, kde se neorientujeme ani my diváci (práce s nasvícením mizanscény) atd. V mnoha případech jsou navíc tato rozhodnutí významotvorná. Když například v dlouhém záběru sledujeme pouze břicho Laury, které terorista sešněrovává lepicí páskou a schovává do ní bankovky (viz poster), posiluje se naše vnímání hrdinky jako pouhé věci, které je využíváno pro pašování peněz. Je to dost ironické, protože sama Laura se v úvodu touží stát misskou, tedy pouhým objektem, který je během promenády v plavkách redukován na "90-60-90". Film nás navíc zcela záměrně nechává se plácat ve změti propletených vztahů mezi policií, gangy a jejich nejrůznějšími frakcemi, protože chce demonstrovat jejich vzájemnou provázanost a navíc evokovat bezmoc, kterou zažívá Laura. Snímek ale skutečně testuje hranice omezené narace tak důkladným způsobem, až se podle mého tyto taktiky stávají lehce kontraproduktivní - je v určitých momentech/po určité době nesmírně těžké stoprocentně se soustředit na dění, které tuhle soustředěnost dostatečně neodměňuje. To je v podstatě můj jediný závažnější problém s Miss Bala, která je jinak celkem pozoruhodným a poměrně radikálním artovým snímkem. A ten závěrečný sociálně-uvědomělý a částečně vysvětlující titulek tomu taky trochu škodí, protože mnohovrstevnatost snímku redukuje na jediné téma. (10.07.2012)

Tihle policajti jsou s náma, můžeme jet.. Naivní kroky mexické dívky rozpoutají její soukromé peklo, ocitá se ve hře bez (pro ni i diváka) jasně stanovených pravidel, když se pokusí udělat krok jiným směrem, než si přejí bossové drogového gangu, je bez trestu vrácená zpět do hry. Úkoly z bodu A do bodu B se ale začínají po čase poměrně zajídat, moc nepomůže ani zneklidňující vizuální stránka (málokdy vidíme celek) nebo velmi přesvědčivá (i v emocionálně vypjatých momentech) představitelka ústřední role. Režisér, sic má podle všeho solidní talent, pracuje s až překvapivě velkou dávkou poloprázdných momentů, situací i charakterů. Asi jsem čekal trochu jiný šálek.. (01.05.2012)

Někde mezi dvěma a čtyřmi. Dokonale zvolený pohled, skvělá kamera, hlavní postava loutka a nevysvětlitelné scény. Film, který vylučuje Švýcarsko. P.S.: mají opravdu všechny španělky předkus? PS2: Den poté se spíš kloním ke čtyřem. (25.03.2012)

Královna krásy. Typická figurka na šachovnici, která se akorát řídí pevně danejma pravidlama. Nic zvláštního. Fascinující je, když se Laura pokusí pravidla porušit (útěky, mlčení ..) ačkoliv přitom polovědomě riskuje život. Tyhle porušení pravidel totiž nejsou nijak potrestaný, figurka je prostě vrácena zpět na šachovnici, bez trestu, bez velkýho vyhrožování a emocí. Její vůle (co je bytí bez vůle) je totálně potlačená. Jako polámaný kolečko ve stroji. Když nemáme náhradní, prostě ho opravíme, nenařežeme mu za to. Za zmínku stojí i ten totální pocit penetrace dobra zlem (tyhle policajti jsou naši, cesta je volná) a naopak (myslím, že ten a ten může být donašeč)... Tenhle pocit frustrace z neschopnosti rozlišit mezi oficiální reprezentací a mafií je nám přece dobře známej, ještě před čtyřma lety vedl Pavel Bém žebříčky popularity (a to to byl prosím člověk u vlády, nikoliv v opozici, což je kritická, vděčnější role, taky se toho míň dá posrat) a dnes je z něj největší gauner pod sluncem. Frustrace pramení z toho, že nejsme schopni se smířit s tím, že nedisponujeme schopností odlišit dobro a zlo a tak v posledku na nás zůstává špína viny. (30.03.2012)

Upřímně? Trailer i plakáty mě navnadili na něco úplně jiného. Dalo by se říct, že jsem si od toho slibovala jakousi Brutální Nikitu po mexicku. Ale ono prd, tenhle film mi na to, že je veden jako akční, vůbec akční nepřipadal. Naopak se v něm častěji neděje skoro nic, než něco. Jakoby ten film tlačil na vážnější notu, aniž by věděl jak to říct, díky čemuž vyzněl do ztracena, podobně jako Sket. Ale herečka v hlavní roli rozhodně zajímavá, stejně tak její výkon. Asi to nejlepší na celém tomhle filmu, ikdyž ono tu na hraní zas tolik taky nebylo. Rozhodně, jak už uvedl Rob Roy, zamrzí nepřítomnost výborného songu od Saint Saviour, doprovázejícího trailer. Za tři to nebude už z toho důvodu, že mě nijak zvlášť nebavilo koukat na film podruhé, takže jen slušné dvě, ale jak říkám, možná jsem prostě jen čekala jiný film... (16.04.2012)

K tomu nemám moc co říct. Trochu zajímavý se mi zdá název - snad to nepřekombinuji. "Bala" je skutečně v pravém smyslu "náboj, kulka, střela", i Louis Borges píše "el révolver con una bala..", ale v podstatě jde o soutěž krásy Dolní Kalifornie (Baja California, tedy Dolní Kalifornie, jeden z 31 mexických států). Možná jde o zvukovou podobu bala/baja, mně Miss Bala zase zní jako Hizballáh. Laura sice soutěž krásy vyhrála, ale moc chytrá nebyla, a také neuměla chodit, což je v soutěži krásy asi větším handikepem. Pokud chce být Gerardo Naranjo skutečně dobrým režisérem, měl by si vybrat ne takové téma, v němž se hlavní hrdinka jen plete každému pod nohama a policejní kontroly nesjou schopny se ani zeptat: No tak, děvenko, kdes vzala takový bourák? V jakém businessu sis na něj vydělala? Nebo který zazobaný kamarád ti ho půjčil? A Proč? Nic než průměr! (27.07.2022)

Bohužel, ani kráska v hlavní roli nezachrání obsahovou prázdnotu, přesto se jedná o zajímavý snímek z prostředí mexických kriminálních gangů. Mírně nadprůměrnou záležitost dělá z Miss Bala schopný režisér a kamera, která se často zaměřuje pouze na detail nebo vybranou část prostoru, přičemž zbytek si divák domýšlí dle diegetické zvukové stopy. Tento tvůrčí přístup násobí napětí a zároveň podtrhuje nepřehlednou situaci prostředí, jež nám je ukazováno. Ukazováno očima postavy, která se do začarovaného kruhu, z něhož není úniku, dostane vlastně náhodou… (04.09.2014)

Velmi napínavé, dokkonale natočené a jen tak z hlavy nevymizí. Co by na to řekly naše missky lehkoživky? (14.10.2012)

Ocitla se ve špatný čas na špatném místě a její sen rázem nabral úplně jiný směr, než jaký si představovala. Mexické vystřízlivění do reality s nechtěnou korunkou v ruce. Zajímavá herečka v hlavní roli. (12.07.2015)

Jo někdy splnění snu nemusí vůbec znamenat pocity štěstí a naplnění, ale naopak velkou noční můru. Život je někdy pěkná potvora a stačí být v nesprávnou dobu na nesprávném místě a vše se začne hroutit jako domeček z karet. A když se to stane mladý kočce v Baja California, v doupěti drogových gangů a uprostřed zuřícího boje, kde nikdo neví kdo je ten hodný a kdo zlý, je z toho průser opravdu kardinální. Další mexické film na ohrané téma boje mezi policií a drogovými gangy, ovšem podaný sakra zajímavým způsobem. Udržovalo mě to v neustálým napětí a zmatenosti a to bylo na tom vůbec nejlepší, i když mnozí to tady kritizují. Já si to díky tomu užil náramně a se zaujetím čekal jak to nakonec dopadne. Hodně netradiční missácké filmek :-))) (10.08.2015)

Umělecké ambice jsou v tomto snímku více než patrné. Snímek má osobitý vizuál a zřetelný tvůrčí rukopis - můžeme jej zpozorovat hlavně u kamery a způsobu vyprávění - to se totiž soustředí jen a pouze na hlavní hrdinku, respektive: celý příběh prožíváme jejíma očima - místy to může působit zmateně, jelikož motivaci ostatních postav se člověk nedozví a vychází se pak pouze z toho, jak se ten či onen parchant hlavní hrdince prezentoval, nicméně, nejspíš to byl záměr a jsem si jist, že ani Laura vlastně ani pořádně nevěděla, co se kolem ní děje... To vtažení diváka do děje zde funguje naprosto skvěle, navíc Stephanie Sigman byla v roli Lau více než kvalitní herečkou... Trochu to pak kazí délka a místy slabší scénář, ale rozhodně bylo na co koukat. Zajímavý počin. (19.07.2018)

Dalsi z filmov, ktorych dej smeruje odnikial nikam a tvari sa, ze je to mexicky Tarantino. Pridem na diskoteku, vezmem si do parady jedno dievca a ta ma bude na slovo vo vsetkom pocuvat, lebo ja som chramajuci gangster s fuzami! Fuck nuda! (12.03.2013)