Voyage of Time : Au fil de la vie
Voyage of Time: Life’s Journey
Voyage of Time: Life's Journey
Cesta času
Voyage of Time
VOD (2)
Obsahy(2)
Bezmála čtyřicet let se ve vizionářské mysli jednoho z nejvýznamnějších amerických režisérů Terrence Malicka rodila myšlenka na ambiciózní esej, která nakonec dostala tvar filmu Cesta času. Snímek se nezabývá ničím menším vznikem, vývojem a zánikem známého vesmíru, životním cyklem sluneční soustavy. V centru Malickovy pozornosti pochopitelně leží evoluce různých živých forem, jejich rozmanité podoby, proměny od jednobuněčných organismů až po formování lidské civilizace. (Film Europe)
(více)Recenze (62)
Malick vlastní dílo popsal přesně— "Forever shifting shapeless cloud." ()
Dlouhodobě uvažuji nad tím, zda má smysl filmy vůbec bodovat. Zvláště nějakými 5-ti hvězdičkami, které neříkají, v takovýchto případech, zhola nic. Naštěstí je tu komentář, kde můžeme vysvětlit jak, proč a kde jsme to tak mysleli a nebo cítili. První věc, kterou musím poznamenat a také se k ní přiznat - Ano, měl jsem velká očekávání a byl jsem natěšený s čím Terrence Malick přijde. Po shlédnutí Stromu života v roce 2011 jsem byl v kině dojat, oslněn a zároveň mě film opravdu mnohé dal na zamyšlení a k prožití. Čekal jsem gradaci tvorby ANO, šíři na úrovni Rona Fricka ANO, transcendentní finále jako u Fontány ANO, kanonádu rozdílných emocí slévající se do ohniska metafyzické jednoty ANO...Čekal jsem příliš. Jak to tedy v kině bylo tentokrát ? Zpočátku mne film převapil kontrastní stylizací, kde se střetává vymazlený obraz Imaxové kvality s dokumentráními snímky vypálené sítnice lidské malosti rozpadající se v zapomnění minulosti. Překvapivé, syrové, zajímavé, ale byl jsem to schopen pochopit. Naproti tomu pompéznost a velikost záběrů od velkého třesku, inteligentní saomoorganizace přes pestrost života mne pohlcovala, dokud jsem nezjistil, že film má v sobě implementovanou techniku kalkulovaných střihů navozující pocit přerušovaného postupování hlouběji. Střídání lidských strastí, žabomyších válek, tupého utrpení s monotónním projevem přednesu egyptské kněžky Cate Blanchett, mne začala nejdříve vytrhávat z potřeby jít hlouběji, později otravovat a nakonci obtěžovat tak, že jsem z kina odcházel hluboce zklamán. Uvědomil jsem si že došlo k zajímavé věci. Terrence Malick invertoval situaci, která podobně, ale né tak tragicky nastala u Stromu Života. Ve Stromu života docházelo k hlubinnému proniknutí do psychologie vztahů malého mikro-kosmu jedné rodiny. Matka - Otec-Syn-bratr. Z nějakého důvodu se nás Mallick snažil dostat i do makrokosmu planety, dinosaurů a dávné minulosti, která zde byla našroubovaná tak, že byla až zbytečná. To samé nastalo v "dokumentu" Cesta času, ale obráceně . Dokument je možná špatné slovo. Spíše v poetické básni, modlidbě k Matce - Zdroji všeho. Makroponoření do Lůna Všehomíra a samotný transcendentní finiš prostě nemohl nastat, protože zde bylo píliš řečí a do toho ostré řezy záběrů lidí, (!spoiler ) kteří například mučí nějaké býky vykrvacením (!spoiler ), v kontextu toho makrovesmíru mě nezajímali. Meditační běh přes překážky... ()
Salieri, nikoliv Mozart. https://www.youtube.com/watch?v=KrSIV1jyyN4 ()
Nádherný záběry a skvělej, leč neuvěřitelně pomalej audio-vizuální zážitek, kterej tenhle přeceňovanej režisér, co si myslí, že mu projde všechno, dokurvil nějakejma stoletejma záběrama z výletu někde v Bangladéži. Za pravé - nikoho nezajímaj, za druhý - ta nesoudržnost se zbytkem je o to horší, že jsou natočený v úplně jinym rozlišení a poměru stran. Vystříhat! ()
Bezesporu obrazově vynikající! Pro mne daleko přijatelnější a srozumitelnější, než byl Strom života. Sice jsem ne vždy tomu filozofickému komentáři rozuměl, ale nebylo to potřeba. Nic převratného jsme se o vzniku života na naší Zemi nedozvěděli, protože o mnohém z tohoto filmu pojednávají všelijaké přírodovědné a vědecké dokumenty. Moc se mi líbilo, jak umně byla natočena nahota "prachlapů", u kterých při pohledu zepředu nebylo nic (nemravného) vidět. P.S. Jen ti dinosauři mi připoměli Cestu do pravěku. ()
Další střípek do audiovizuální mozaiky Malicka bez začátku a konce. Film, který jde za hranici myšlení a souzení. Moc vysoké hodnocení tady nemá a ani ho asi nevidělo mnoho lidí. A přesto možná jednou bude patřit k tomu nejhodnotnějšímu, co vůbec může audiovize předat a ovlivnit. Jelikož se nesoustředí primárně na člověka, ale tentokrát na Celek, který se také dívá a vnímá. A právě proto může změnit mnohem více, než si člověk dokáže vůbec představit. Protože nezneužívá prázdných slov a pojmů, ale soustředí se jen na ty nejpodstatnější. Zkrátka dokonalost, kterou ale nelze posuzovat myšlením, ale jen vlastním nitrem. A to jde jen s Bohem, Přírodou, Vesmírem, Celkem, Pravdou, atd. přestože To označujeme různými jmény a žádná filozofie ani náboženství to nemůže plně obsáhnout. Nebyl to zážitek, ale zkrátka pohlazení, jako když se člověk dotkne buku, zaposlouchá se do větru, nebo pohladí zvíře :-). Protože v takových chvílích je jedno s pravdou. ()
Kolko mega že Terrence poslal hore komínom za tento screen saver? Už dlho som sa v kine tak intenzívne nenudil, ešte aj Blanchetka lezie na nervy s jej mocno precíteným komentárom. Našžastie z toho aj technika mala taký záhul, že sa rozhodla klaknúť a projekcia skončila 20 min pred koncom. Oh Mother, NO ! ()
Melancholické leporelo míst, času a abstrakce, na které člověk musí mít náladu. Někteří tady píšou, jak si u toho člověk uvědomí svoji bezvýznamnost, ale mě se to nijak nedotklo. Díval jsem se na pěkné obrázky, které mě nechaly chladným. ()
Relaxační a dost pohodový film o příběhu naší planety, který nemá začátek-prostředek ani vlastně pořádný konec. Prostě si žije vlastním životem a to k takovému filmu asi patří. Ačkoliv promluvy vedly k zamyšlení, mozek tolik nezatížily. ()
Mám rád dokumenty o přírodě či o vesmíru. Zde se na jedné straně díváme na unikátní dokument, který je vskutku originální, což je ale na stranu druhou klad i zápor zároveň. Film přeskakuje od dinosaurů k mikroorganismům, z moře k lidem a obráceně. Možná by mu více prospěla ucelenost či určitá posloupnost. Dále mi vadil text o matce a neustálé dotazování a rádoby filozofické úvahy. Jistě, opět originální, ale na druhé straně po čase již dost stereotypní a hlavně se opakující, ač jinými slovy řečeno, prostě opakující se. Takže ano, na pohled vynikající dokument - pastva pro oči. Ať už pohled na lidstvo kruté i zajímavé či úchvatnou přírodu, sílu živlů či organismy a živočichy o nichž jsem netušil, že existují. Ale je potřeba také dodat, že - a už to tady někdo zmínil, dokumenty BBC mají větší propracovanost v tom o čem vlastně pojednávají. ()
Mother, tell me... mother...ooh mother...A to je asi tak všetko. A tak som sa tešil. V podstate všetky tie úžasné zábery na vesmír a Zem sú degradované tupým ''filozofovaním'' z úst Cate Blanchett. Malick opäť dokazuje, že je lepšie sa vyhýbať kombináciám tvrdých drog. ()
Co bylo driv - tohle nebo Lynchuv prulet nekonecnem vesmiru? Vizuální onanie. #MustBeHigh ()
Videne v IMAX (45 minutova verzia). Velmi pekna vizualna stranka, lenze tam to aj konci.. nehovoriac o tom, ze je vo filme recyklovanych mnoho (ak nie vacsina) zaberov dokumentarneho filmu Oceans (https://www.csfd.cz/film/257649-oceany), ktory je mimochodom omnoho leps a vsetkym ho vrelo odporucam zhiladnut. Obsahovo velmi plytke az nepochopene, vyrazne skoky medzi jednotlivymi etapami vyvoja zivota na zemi. Pomerne nezmyselne sprievodne slovo, ktore obcas akoby ani nemalo hlavu a patu a iba sa chce tvarit nadcasovo a zaujimavo. Vlastne z celeho filmu som mal dojem, ze sa velmi chce tvarit ako nieco vynimocne uchvatne, ale v konecnom dosledku, opak je pravdou. Takze ked si to zhrnieme, nadherne zabery a vizual recyklovany z ineho dokumentu, obsah a sprievodne slovo v podstate 0 bodov, ak nie menej, kedze sa este snazi tvarit ako nieco vynimocne. Co sa snazi tvarit ako nieco, cim to nie je, mozme nazvat s kludnym svedomim Gýčom. ()
Chaoticky poprepájané, kamera nie najlepšej kvality, počítačová animácia tiež na neveľkej úrovni (dinosaury a podobne). Niekoľko pekných obrazov, úkazov a záberov (napríklad podmorské sledovanie medúz) z tohto počinu kvalitný dokument určite nespravilo. ()
Voyage of Time je typicka Mallickova praca, v skutocnosti ho odlisuje od jeho bezneho filmu iba absencia narativneho pribehu ci pritomnost hercov. Zabery prirody su beznou sucastou Mallickovej tvorby aj ked sa nejedna o dokumentarny film. Miesanie farieb pre vytvorenie iluzie hlbokeho vesmiru je tiez jeho osvedcena metoda. Kedze som mal moznost nedavno vzhliadnut seriu Blue Planet II, zial akykolvek Mallickov/Atkinsov zaber straca na sile v porovnani s tym, co priniesol britsky dokumentaristicky tym z roznych kutov sveta (niektore zabery sa javia ako CGI produkcia za miliardu). Samozrejme Mallick chce obsiahnut sirsie spektrum ako len oceany a moria a chce nahliadnut aj hlbsie do ludskej duse, ale to je vlastne standard aj pri jeho regulernych filmoch a ako dokument Voyage of Time neobstoji, lebo vam v skutocnosti nic nepovie. Je to len dalsi Mallickov film v ktorom chyba pribeh a herci. Mozno zaner "poeticky film" by v tomto pripade mal vacsi zmysel. ()
Umelecká hodnota tohto dokumentu je iste vysoká a vkusne zobrazuje zákonitosti života na Zemi, pričom je umocnená nádhernými prírodnými zábermi. Rušivo ale pôsobia tie filozofické komenty autora, čím chcel možno pretaviť svoje názory na plátno, avšak mne to tam proste nesedelo a bolo to na mňa až príliš mdlé a pomalé. Jeden z dokumentov, kde si nie ste istý, čo chcel autor povedať, ale zároveň sa unášate jeho ľahkosťou a tajomnosťou. 60 % ()
Ako napisal pouzivatel Dadel. Prilis malo hudby i prilis malo slov = kopec obrazov, z ktorych kazdy jeden vas ma ohromit. ()
pěkné obrázky,ale nějak mě to nebavilo ()
Celý dokument se zdá být rozkouskovaný na "milion" dílků a na divákovi je, udělat si obrázek. Popravdě, vytvořeno bylo mnoho takových a v porovnání s nimi se tento pokus nezdá být úplně vydařený. Ovšem nelze kritizovat kompletně. Třeba záběry a animace vytvořily opravdu intenzivní zážitek. K skvělým záběrům, které se jentak nevidí, patří například podmořská sopka, pád meteoru či medúzí kreace. Na druhou stranu, bez nich by dnes už snad ani nešlo uvažovat o kvalitním dokumentu. Zároveň některé animace (terapsidní dinosauři,..) zdařilé nebyly, ale to teď zmiňuju jen vyjímky. Bohužel to, co snímek rozhodně sráží, je unylá hudba (chce se vám fááákt moc spát), čtené komentáře (které jsou někdy tak hluboké, že v nich snad ani autor nemůže vidět smysl) a již zmiňovaná necelistvost. Musíte být zkrátka hodně ve střehu a zároveň mít značnou fantazii, aby vám vše dávalo smysl a spojilo se. Trochu mě tedy výsledek mrzí. Myšlenka byla totiž určitě lepší. ()
Matko, kdyby ty prachy co dali Terrence Malickovi dali BBC tak to by bylo pokoukáníčko. Nuda a tlachy sem tam dobrý záběr. ()
Související novinky
Malick workoholikem
Legendární filmař Terrence Malick nikdy netočil závratným tempem. Mezi Nebeskými dny a Tenkou červenou linií třeba nechal díru 20 let, od roku 2011 se ale podivuhodně rozjel. Po šestileté pauze… (více)