Winnetou & Old Shatterhand
Brotherhood - The Legend of Winnetou returns
Winnetou
Režie:
Philipp StölzlKamera:
Sten MendeHrají:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Fahri Yardim, Milan Peschel, Francisco Medina, Blaž Setnikar, Mario Adorf, Amila Terzimehic, Predrag Bjelac (více)Epizody(3)
-
Vinnetou: Nový svět (E01)
-
Vinnetou: Tajemství Stříbrného jezera (E02)
-
Vinnetou: Poslední bitva (E03)
Obsahy(1)
Nejen americké televizní společnosti dnes hledají inspiraci v osvědčených filmových hitech minulého tisíciletí. Také němečtí producenti se rozhodli zajistit si pozornost diváků resuscitací klasických titulů. Vedle plánovaného přepracování legendárního válečného dramatu Ponorka si dle očekávání největší publicitu vysloužila třídílná resuscitace ikonického náčelníka Apačů Vinnetoua. Ten, ačkoli původně pochází z knih Karla Maye, je v mysli německého a východoevropského publika neodmyslitelně spojen s barvotiskovou filmovou sérií z šedesátých let. Filmy v hlavních rolích s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem se mezitím staly pro některé až fanaticky vyznávaným generačním kultem a jakékoli nové zpracování tudíž čelilo výzvě, jak se s touto tradicí popasovat. Tvůrci zaštítění produkční společností RatPack, která pro televizní stanici RTL projekt nových adaptací realizovala, se zaštítili heslem, že každá generace bude mít svého Vinnetoua a rozhodli se pro radikálně odlišné zpracování, které namísto plakátového hrdinství a dobrodružkové naivity upřednostní inspirace stylem moderních amerických westernů. Milovaným filmům minulého tisíciletí vzdali hold několika malými odkazy a poctami, především čestnými party pro některé z dosud žijících představitelů německých indiánek jako Gojka Mitiče, Mario Adorfa či Marii Versini. Poučit se také nechali v tehdejším řešení natáčecích lokací a celkovém tvůrčím přístupu. Nové filmy tedy také fingují krajinu Divokého západu chorvatskými exteriéry a po vzoru starých adaptací přistupují k původním knihám Karla Maye s velkou mírou scenáristické volnosti.
Třídílná televizní minisérie zpracovává nejikoničtější příběhy, přesněji řečeno ty, které patří mezi nejoblíbenější z původní filmové série. Konkrétně tak diváci znovu, ale nanovo uvidí první seznámení syna náčelníka Apačů Vinnetoua a greenhorna, jenž posléze vejde ve známost jako Old Shatterhand, v druhém filmu s nimi budou odhalovat tajemství bájného pokladu na Stříbrném jezeře a v posledním dílu zažijí poslední společný boj legendární dvojice hrdinů. Ačkoli k Mayovým knihám nové adaptace přistupují velmi volně, oproti oblíbené sérii filmů z šedesátých let zachovávají jeden zásadní rys knih, a sice, že ústředním hrdinou, který díky své síle posléze dostane od indiánů jméno Old Shatterhand, je sám Karel May... Do role Vinnetoua byl obsazen uznávaný mladý albánský herec Nik Xhelilaj, který musel před natáčením podstoupit důsledný fyzický trénink, aby roli statného bojovníka dostál. Old Shatterhanda ztvárnil německý herec charakterních rolí Wotan Wilke Möhring, jenž coby zanícený fanda mayovek byl nabídkou role unesen. Part Nšo-či připadl původem mexické herečce Iazue Lariosové a německý komediální herec Milan Peschel se ujal úkolu zosobnit Sama Hawkense. Stranu záporáků v hereckém ansámblu vedou výteční němečtí představitelé Jürgen Vogel coby zlovolný násilník Rattler, Fahri Yardim jako zlatem poblouzněný bandita El Mas Loco a Michael Maertens coby sadistický syn ropného magnáta Santer Jr. (Česká televize)
(více)Diskuze
Tiež si matne spomínam na úvod už neviem ktorej Mayovky že sa tam spomínala občianska vojna a potom že po nej zaplavila západ vlna zločincov... Winnetou II úryvok: SETKANÍ V MATAGORDE
Cestování po jihu Spojených států, a zvláště Texasem, nebylo v těch dobách vůbec nic
jednoduchého. Především proto, že v sousedním Mexiku zuřil krvavý boj mezi
republikou a císařstvím, mezi „indiánským hrdinou“, presidentem Spojených států
mexických Benitem Juarezem a přivandrovalým a Francouzi dosazeným habsburským
císařem Maxmiliánem. Většina obyvatel na jihu Států, zejména v Texasu, přála
Juarezovi, ale podporovala ho také vláda ve
Washingtonu, a to byl pro mnohé, kteří se kdysi postavili za bojů Severu proti Jihu na
stranu secesionistických, odtrhnuvších se otrokářských států, dost pádný důvod, aby se
ve svém nadšení pro hrdého, statečného republikána přinejmenším mírnili. Většina
ovšem cítila, že Maxmiliánův vpád do Montezumovy země, podporovaný francouzským
císařem Napoleonem III., je loupež a násilí, ale bylo i dost lidí, u kterých se ukázala
přece jenom silnější nechuť k člověku, pro něhož se vyslovily nenáviděné severní státy,
odpůrci otroctví. A tak se obyvatelstvo Texasu nečekaně rozdělilo ve dvě skupiny,
přibližně stejně početné; jedni si na každém vynucovali, aby vystupoval proti Juarezovi,
a druzí se stejnou vehemencí vymáhali, aby se naopak vyslovoval pro něho. Je docela
lehké si představit, do jaké kaše se mohl za těchto okolností namočit cestovatel, k tomu
cizinec, který neměl ponětí o tom, kdo právě komu a jak náruživě drží palec.
A ještě jedna recenze: http://kovar.blog.respekt.cz/a-manitou-odvratil-tvar/
Recenze z levicových pozic: http://a2larm.cz/2017/02/vinnetou-verze-2016/
Takže Karl May si svůj kádrový profil v průběhu doby vylepšoval. Nebo tak činili jeho upravovatelé. V tom německém vydání z r. cca 1922, které jsem odcitoval, lze dedukovat, že VŠ absolvoval. KM čestný doktorát prý dostal, takže když u nás J. R. Vilímek vydával ještě před I. světovou válkou Spisy Dra Karla Maye, tak ani nelhal.
Děkuji za pozdrav, Blondybaby. Názory na podobnost či odlišnost filmů od knižních předloh jsem již několikrát řešil tady nebo třeba v komentářích. Obecně lze říct, že se ani filmy z 60. let ani současná trilogie vůbec či skoro vůbec nedrží knižních předloh. Většina lidí tvrdí, že nová trilogie je knižnímu Mayovi ještě mnohem více vzdálenější než filmy ze 60. let. S ohledem na filmy jako např. Vinnetou a míšenka Apanači, Old Firehand či Old Shatterhand s tím nesouhlasím. A třeba třetí díl Vinnetoua se ani v jedné filmové podobě vůbec nepřibližuje knižní předloze, která má úplně jiný děj a Vinnetoua zde zabije siouxský indián. Radikálnější byli současní tvůrci ve ztvárnění postav Vinnetoua a Old Shatterhanda, které velmi polidštili, takže ze supermanských hrdinů toho moc nezbylo. Möhringův Old Shatterhand se knižní předloze podobá zejména tím, že jen málo zabíjí. U Barkera tomu tak až na výjimky (zejména střelba na bandity ve 3. dílu) nebylo.
Das grosse Karl May Figurenlexikon (3. vydání), který vychází z prvních vydání mayovek uvádí údaje k postavě Old Shatterhand na 21 stránkách. Není to zrovna nejpřehlednější. Na začátku se ale zcela jasně uvádí, že vypravěčem myslel May sebe. V prvním dílu Vinnetoua přijíždí mladý Němec (May) do USA, v Saint Louis učí děti v jedné německé rodině. Seznámí se i s puškařem Henrym, s nímž se sblíží. Henry považuje učitele za knihomola a postupně ho prověří třemi zkouškami: střelba z pušky, jízda na koni a zkouška intelektuálního druhu (teoretické a praktické znalosti v oboru zeměměřičství). Učitel samozřejmě uspěje na výbornou ve všech zkouškách. Poté Henry seznámí učitele se zálesákem Samem Hawkensem a cesta na Divoký západ může začít. V textu jsem nenašel zmínku o vysokoškolském vzdělání (v české upravené verzi z roku 1965 tato zmínka je). Mayologové zasazují seznámení Old Shatterhanda s Vinnetouem do průběhu války Severu proti Jihu, např. na českých stránkách k Mayovi do roku 1864. V té době měl May 22 let a těžko mohl mít, byť jen teoreticky, vysokoškolské vzdělání. Proto jsem tohle nikdy neřešil, zvláště v souvislosti s datací seznámení s Vinnetouem. Kdyby sám May uvedl zmínku o vysokoškolském vzdělání, dá se to považovat za další jeho mystifikaci. I v osobním životě si nárokoval titul dr., který nikdy nezískal (možná v pozdějším věku získal pouze čestný doktorát). Jak už jsem uvedl dříve, byl to absolvent učitelského semináře (ve věku 19 let), který rok po složení zkoušek nemohl kvůli drobným prohřeškům učit. V letech 1865-1874 byl skoro pořád ve vězení (a právě v těchto letech literární Old Shatterhand prožil svá dobrodružství s Vinnetouem, vyjma toho seznamovacího). Ani v tom upraveném českém vydání není uvedeno, že by vypravěč byl inženýrem. Z originálního německého textu plyne, že se postava vypravěče (May) dostal v románu Vinnetou 1 k zeměměřičství víceméně náhodně a oklikou. Že měl skvělé znalosti i v oboru zeměměřičství, není u postavy Old Shatterhanda nijak překvapující, poněvadž ten rozuměl všemu, uměl strašnou spoustu jazyků, v Orientu byl (jako KBN) považován za výborného lékaře atd. Tolik tedy k tomu, co jsem některým diskutujícím přislíbil.
na příspěvěk reagoval fragre
Je to možné, já už to dlouho nečetl. Pak mne překvapuje, že se ta válka tam neprojevuje. Pamatuji si, jen tu pasáž v Old Deathovi, kde Vinnetou je agent presidenta Juaréze a Old Shatterhand dá za vyučenou bývalým dozorcům otroků, což by naznačovalo, že již je po válce Severu s JIhem. Ale zde se již oba nějakou dobu zdají, takže k seznámení došlo asi opravdu v době války.
na příspěvěk reagoval Bynk
Pamatuji si z mé opakované četby mayovek v dobách mého mládí (jednalo se o knihy vydávané v 70. a 80. letech, tedy ty upravované a zkrácené překlady, oproštěné od zbytečných popisů - původní, málo upravené překlady v té době vydávali na Slovensku a bylo to paradoxně mnohem méně čtivé) - že Old Shatterhand se opravdu dostal na Divoký západ uprostřed války Severu proti Jihu a pak je tam hned u prvního setkání s Vinnetuem uvedeno, že Vinnetou vypadá zhruba stejně starý, a že jemu samotnému (je to psané v ich-formě) bylo v té době asi 25 let.
na příspěvěk reagoval fragre
U Rudého gentlemana a Posledního výstřelu se drží v kostře v čem? Kromě zastřelení Vinnetoua a výskytu pár postav tam žádnou podobnost nevidím teda.
Myslím přece jen, že aspoň v základní dějové kostře se v 60. letech (míněno Poklad, Vinnetou, Gentlemana a Poslední výstřel) drželi více knihy, i když odchylky taky nebyly malé.
Napadá mě hlavně:
- Objevuje se Klekí Petra a zahyne cca. jako v knize (sice rukou jiného člověka, ale čas a okolnosti jsou takřka stejné)
- Inču-čuna a Nšo-či mají také osud takřka "správný"
- Sam Hawkins je o trochu věrnější knize a aspoň někdy se zjeví i Dick Stone a Will Parker. a neožení se
- Vinnetou má sice trochu pupek a bicepsu nevidět, ale zase má charisma a svým chováním odpovídá více knižní předloze (vzdělaný, spravedlivý atd.) Jeho smrt je ve filmu také o dost odlišná od předlohy, ale aspoň svou smrt předvídá a filosoficky se loučí, což vyznívá na podobnou strunu, jako v knize. Nepadne náhodou kulkou po té, co se jako trouba vysměje šamance, že "Mannitou se mýlil" :D
- Old Shatterhand - V obou filmech je zbytečně starý a Vinnetou zbytečně výrazně mladší. Z knihy jsem měla dojem, že jsou cca stejně staří, ale musela bych se podívat. Stejně, jako na to, zda byl Olda inženýr, nebo "jen" zeměměřič, třeba s maturitou. V 60. letech se aspoň neožení, zůstává civilizovaným bělochem co odjíždí zpátky do Německa (tu a tam). Nestává se náčelníkem indiánů.
- Pokrevní bratrství je, jako v knize, uzavřeno hned v prvním díle, krátce po "božím soudu" a vysvětlením, jak zachránil Vinnetoua. Nejde o obežličku na poslední chvíli, aby se Olda mohl stát náčelníkem, když Vinnetou natáhne bačkory.
- Příběh Ribanny zmrvili asi tak stejně, tady možná byla bližší i nová verze, protože o čem v 60.letech natočili filmaři celý film, to byl v knize flashback asi na stránku, což by zhruba odpovídalo prostoru, jaký dostala v novém filmu.
Zdravím Tmavý Vlas, švagrovou Pidy, syna náčelníka Tanguy ;)
Samotný Karel May absolvoval učitelský seminář, který ukončil v roce 1861. Povolání vykonával jen velmi krátce do roku 1862, kdy měl 20 let (pozn. většinu následujících let strávil ve vězení, jednalo se o dobu, během které imaginární Old Shatterhand alias Kara ben Nemsi prožil většinu svých dobrodružství). Viz např. údaje z http://karel-may.majerco.net/zivotopis/
1856-1861 Studium na učitelském semináři ve Waldenburgu. V listopadu 1859 měl May na starosti osvětlování třídy svíčkami. Šest jich ukryl ve svém kufru. Spolužáci svíčky objevili a informovali ředitele. May byl ze semináře vyloučen. Studia dokončil mezi červnem a zářím 1861 v Plauen.
1861 Počátkem října přijal místo pomocného učitele chudinské školy v Glauchau a v prvním listopadovém týdnu tovární školy v Altchemnitz. O vánočních prázdninách byl zatčen za údajnou krádež hodinek svého spolubydlícího.
1862 Za neoprávněné užívání cizích věcí byl potrestán šesti týdny vězení. Trest si odpykal od 8. září do 20. října 1862 v Chemnitz. Navždy skončila jeho učitelská kariéra. Po návratu k rodičům do Ernstthalu příležitostně vystupoval jako recitátor a hudebník.
Karel May každopádně nepotřeboval mít k vykonávání učitelského povolání vysokoškolské vzdělání. Učitelský seminář byl středoškolským stupněm vzdělání - vzhledem k Mayovu nízkému věku při jeho absolvování (19 let věku života).
http://karel-may.majerco.net/pribeh/cestopisne-romany/vinnetou/ Na tomto odkazu je snaha o dataci jednotlivých příběhů. Seznámení Vinnetoua a Old Shatterhanda se odehrálo v průběhu války Severu proti Jihu, novela Old Death se odehrává v roce 1865, Vinnetou zemřel 2. 9. 1874. Zase pokud si postavu Old Shatterhanda ztotožníme s Mayem, tak ten měl v této době 22-23 let. Titul Ing. May nikdy neměl (nepravdivě uváděl titul dr., později snad získal čestný doktorát). K Figurenlexikonu se bohužel dostanu zřejmě až příští víkend.
na příspěvěk reagoval fragre
Opisuji z německého vydání (Karl Mays Gesammelte Werke) I. dílu Vinnetoua, I. kapitoly, str. 9, vydaného Karl May Verlag v Radebeulu u Drážďan bez udání roku,leč dle reklamy na Karl May - Jahrbuch 1922 vydanou asi v tomto roce: "Ich glaubte ganz im Gegenteile, ein außerordentlich kluger und erfahrene Mensch zu sein; hatte ich doch, so was man zu sagen pflegt, studiert und nie vor einem Examen Angst gehabt! Daß dann das Leben die eingentliche und richtige Hochschule ist, deren Schüler täglich un stündlich geprüft werden und vor der Vorsehung zu bestehen haben, daran wollte mein jugendlicher Sinn damals nicht denken." Tedy zde Old Shatterhand sám tvrdí, že na vysokou školu chodil. A vzhledem k tomu, že netvrdí, že ji zvládl předčasně, mohl ji ukončil v 24. či 25. roce svého života. Ledaže by školu nedokončil, vypadl po 1. ročníku, pak by se mohl v Americe objevit jako dvacetiletý. Ale když se považoval za výjimečně chytrého a zkušeného člověka, tak asi netrpěl syndromem selhání z nedokončeného vysokoškolského studia. Dá se tedy tvrdit, že školu dokončil. Tedy se na Divoký západ se dostal nejdříve tak v pětadvaceti.
na příspěvěk reagoval Callysto
Uživatel fragre smazal svůj příspěvek.
"Jsem inženýr, sám jsem trať vyměřoval", říká Lex Barker ve filmu Vinnetou I. Filmy se podle knih většinou neřídí a tohle je taky ten příklad. Knižní Old Shatterhand byl zeměměřič, ale taky si nevybavuji, že by v knize bylo napsáno něco o vysokoškolském inženýrském vzdělání (četl jsem dva různé české překlady Vinnetoua - Toužimský a Moravec, Albatros - KOD). V původním Mayově textu by to být nemělo, musel bych si prostudovat heslo Old Shatterhand v Karl May Figurenlexikonu, který by se měl řídit prvními vydáními mayovek (nach den Erstausgaben). Ano, May některé své příběhy zpětně upravoval (zejména Old Firehanda). Totéž dělaly různým způsobem četná nakladatelství v Německu i u nás. Časová osa všech vinnetouovek se ani nedá spolehlivě vytvořit, poněvadž May chronologii či dokonce dataci moc neřešil. I ta data k Vinnetouovi neuvedl v knihách, ale v dopise určeném zapálené čtenářce, jak se uvádí v literatuře o Mayovi.
Inženýr by to být neměl, podle toho co se píše ve Vinnetouovi, to byl jen velmi studovaný člověk. Dlouho jsem ale Vinnetoua nečel. Na stránkách http://karel-may.majerco.net, kde jsou i přehledy postav, není uvedeno, že by šlo o inženýra.
Zeměměřičem byl z vlastní iniciativy, měl to jako zálibu a pomáhal při vyměřování. To padne v rozhovoru s puškařem Henrym.
Jestli vystudoval vysokou, tak asi pedagogickou fakultu, nebo nějakou obdobu. OS totiž přijel do Ameriky, kde dělal domácího učitele a hned na začátku Vinnetoua zmiňuje, že studoval a žádné zkoušky se nebál, ale tou pravou vysokou školou je život.
Takhle do detailu se Mayovy moc pitvat nedají, psal na přeskáčku, něco přepisoval, upravoval, posty se různě vyvíjeli, v některých stejných knížkách se postavy jmenují jinak. V Duchovi Llana Estacada jsou původně místo Davyho a Jemmyho bratři Čmuchálkové, které Old Shatterhand potká na začátku románu V říši stříbrného lva a seznamuje se s nimi znovu. Je v tom dost guláš a při vytvoření časové osy v tom bude zákonitě guláš a dost toho nebude sedět.
Z mayovek jsem četl pouze Syna lovce medvědů, Duch Llana Estacada a Old Surehanda, tak se chci zeptat v závislosti na ten věk hrdinů, co uvádíš, zda je v knihách Old Shatterhand také inženýrem jako je to řečeno v prvním filmovém Vinnetouovi ("Jsem inženýr, sám jsem trať vyměřoval.")? Protože kdyby ano, předpokládalo by se vysokoškolské studium, což by v nějakých 20 letech mít za sebou nemohl. Každopádně zeměměřičem v knihách dozajista je, že?
Pokud ztotožním Maye s Old Shatterhandem, pak má Old Shatterhand v době smrti Vinnetoua (2. 9. 1874 - uvedl sám May) 32 let. Barker měl v době natáčení Pokladu na stříbrném jezeře 43 let a Möhring v době natáčení nové trilogie (srpen - prosinec 2015) 48 let. V době seznámení měli knižní Vinnetou a Old Shatterhand okolo 20 let.
na příspěvěk reagoval cheyene
Když našinci vadí, že ten nový filmový OS je starý. Já vím, že Lex Barker taky už nebyl mlaďoch, ale o pár let mladší byl v letech svého oldshatterhandování. A vypadal nějak zachovaleji. Ale v knihách je OS asi tak maximálně třicetiletý, ne?
na příspěvěk reagoval Kakho-oto
A já jsem snad napsal, že knižní Old Shatterhand někde fňuká nebo se opíjí do němoty? Včera jsem uvedl: "V jiných rysech je Möhringův Shatterhand zcela jiný než knižní Old Shatterhand." Žádný konkrétní jsem sice neuvedl, ale měl jsem na mysli na příklad právě tento. A to jsem četl úplně všechna díla od Maye, v nichž vystupuje Old Shatterhand.
na příspěvěk reagoval fragre
May se ke svým kolportážním románům moc nehlásil - to je pravda. Bylo to dáno i tím, že některé z nich napsal pod pseudonymy (např. zrovna Lesní růžičku) a po nějakých letech vyšlo najevo, kdo je pravým autorem. Stalo se tak na začátku 20. století a zasloužila se o to vdova po nakladateli Münchmeierovi. Mayovi kritici v té době často poukazovali na tyto romány jako na závadný brak, proto se nelze divit Mayovu stanovisku z jeho autobiografie (1910). Někteří mayologové jsou v tomto s Mayem zajedno, např. Karel Deniš (Jordán) kritizuje vydávání kolportážních románů. Německé vydavatelství Karl May Verlag vydalo romány v upravených a zkrácených verzích, z některých učinilo několik kratších a dějově uzavřených románů (např. z cyklu Ztracený syn - česky vyšly dvě tyto knihy: Cizinec přichází a Přízrak, Olympia 1994-1995). V češtině byly vydány všechny kolportážní romány Karla Maye. Dle mého názoru (i jiných fanoušků Karla Maye) se jedná o literárně slabší díla než většina děl z Divokého západu či Orientu. I mezi těmi kolportážními romány jsou rozdíly v kvalitě, nejvíce se mi líbila Hulánova láska a celkem i Ztracený syn. Třemi díly světa (česky vyšla značně upravená a zkrácená verze, ale vyšla i nezkrácená verze) se taky dá celkem číst (většina děje se odehrává v těch pro Maye nejklasičtějších prostředích - Divoký západ a Orient, a končí na Sibiři). Do cyklu Cesta za štěstím jsem se nedovedl začíst. Ti, co to četli, považují tento cyklus za snad to nejslabší od Maye. Kolportážní romány jiných autorů jsem zase já nečetl, takže s nimi nemohu srovnávat.
Ty kolportážní cykly se ke mně nedostaly. V době, kdy jsem Maye náruživě četl, nebyly k mání, a když jsou k mání, tak už se asi do toho nezačtu. Ale pokud si pamatuji, tak ve Zpovědi se k této části své tvorby May moc nadšeně nehlásil. Asi bude i literárně slabší. Asi blíže krvavým senzačním románům, a u tohoto druhu čtiva už mám po přečtení už ani nevím kolika tlustých dílů Lipse Tuliana splněno.
na příspěvěk reagoval Kakho-oto
OK, já si Maye občas pořád čtu, nyní poprvé v životě kolportážní cyklus Tajemství starého rodu (Lesní růžička) - na jeho motivy byly natočeny filmy Poklad Aztéků, Pyramida boha Slunce, Prérijní lovci v Mexiku (NDR - 2 díly). Má to celkem osm dílů, jsem na konci třetího. Co se týče knižních mayovek, tak mám neocenitelnou pomůcku: třetí vydání Karl May Figurenlexikonu, kde jsou uvedeny všechny postavy z knižních mayovek (kniha se řídí prvními vydáními mayovek a pokud možno Mayovými původními texty), od těch nejdrobnějších postav včetně několika bezejmenných až po ty nejdůležitější postavy. Kniha uvádí popis postav a také jejich důležité jednání v knihách.
na příspěvěk reagoval fragre
Já už ty Mayovy knihy vlastně neznám, já už je jen vzpomínám. Sice to byl můj asi ten nejintenzivnější čtenářský zážitek, ale dávno již tomu, dlouhá léta jsem je nečetl. A v knihovně jich mám jen pár kvůli ilustracím Burianovým či Ulrichovým.
na příspěvěk reagoval Kakho-oto
A mnozí z těch kritiků neberou na zřetel Mayovo dílo:-D
Tvůrci možná nevěděli, co chtějí točit. Jestli dobrodružnou mayovku, nebo realistický film s motivy z díla K. Maye. Pak z toho vznikla taková bramboračka, která není ani ryba, ani rak.
na příspěvěk reagoval fragre
V tomto bodu souhlasím. Nicméně některé rysy Möhringova Shatterhanda jsou bližší knize než Barkerovo ztvárnění téže postavy - zejména to, že ten knižní a Möhringův zabíjí jen výjimečně. Ale to už jsme psali včera. V jiných rysech je Möhringův Shatterhand zcela jiný než knižní Old Shatterhand. Jinak samozřejmě registruji, že znáš nejen filmy, ale i Mayovy knižní předlohy. V mém posledním příspěvku (výtky lidí...) jsem rozhodně neměl na mysli tebe. To, že se v něčem neshodneme, je normální.
na příspěvěk reagoval fragre
Nová trilogie i filmy z šedesátých let mají s Mayem společného jen něco málo, moc toho není (ano - jména, prostředí a pár motivů). V tom jsou si obě filmové "řady" podobné. Výtky lidí, co neznají literárního Maye, a považují za jedinou správnou adaptaci filmy z 60. let ,rovněž neberu na zřetel.
na příspěvěk reagoval fragre, Blondybaby
Taky mi mayovsky nový Vinnetou nepřipadá. Líbilo se mi ztvárnění víc realistické, po odeznění euforie ale nového Vinnetoua vnímám spíš negativně než pozitivně.
Nicméně kritiky a výtky od lidí, co Mayovo dílo evidentně neznají, neberu vůbec na zřetel a stále si stojím za svým, že tvůrci nového Vinnetouta se předlohy nedrželi přibližně stejně, jako se jí nedrželi tvůrci filmů z 60. let.
na příspěvěk reagoval kkarx
Uživatel Kakho-oto smazal svůj příspěvek.
Ano, tvůj výklad je správný, např. i takový Old Wabble - Old Shatterhand ho propustí a Wabble mu poté o to více usiluje o život. Když se vrátím ještě k duchu knižních mayovek: Old Shatterhanda hrubě podceňovali, chodil pěkně a čistě oblečený (jen občas během dlouhého pobytu v divočině vypadal zanedbale). Často mu nějací rabiáti chtěli uštědřit nakládačku, jenže pak došlo k scéně obdobné jako ve filmu Vinnetou - Nový svět ("souboj" mezi Karlem Mayem a Ošklivým Joe). Jedna z několika mayovských věcí z tohoto filmu. I ve filmu Old Shatterhand, i když je děj zcela vyfabulován několika scénáristy, se objevuje scéna jako vystřižená z Mayových knih: Old Shatterhand upozorní bandity na svou více ranou ručnici, což stačí k tomu, aby vyklidili pole. Zrovna tyto scény mohou leckomu přijít naivní a úsměvné. Mně tak nepřipadají, poněvadž mi připomenou, že sleduji něco, co má s Mayem alespoň něco společného. Svázaný Old Shatterhand a vedle něho jsou masakrováni indiáni, aniž by mohl cokoliv udělat. Taková scéna v knihách s Vinnetouem není, ale obdobnou lze nalézt v cyklu V zemi Mahdího. Otrokáři vraždí černochy, kteří by byli neprodejní. Kara ben Nemsi to vše sleduje z pozice zajatce.
Hmm, tak jsem viděl první díl a byl jsem hodně zklamán. Je mi jedno, že to je odlišné od zpracování 60. let. Já se i těšil na jiný rozměr. Vadí mi, jak je to totálně "over the top". Záporák, který má znetvořený obličej a hrdinové modelové či modelky. Tohle se nedá už brát nijak vážně, tohle je to komix a ne dobrodružný film. Jen OS mě zčásti potěšil, ale nelíbilo se mi, že z něho udělali do jisté míry slabocha.
na příspěvěk reagoval Kakho-oto
Tak v knihách OS opravdu moc nezabíjí, ovšem dělá to za něho Karl May, když nechá působit trestající Osud (/či pravici Boží) a bídák zahyne nějakou (ne)šťastnou náhodou, rukou jiných bídáků etc. jen aby měl OS čisté ruce a svědomí. Naopak OS dost často nechá bídáka jít a ten spáchá do konce románu několik dalších zločinů, za které by OS měl nést spoluzodpovědnost. Tím mne OS v dětství dost prudil. Oč lepší byl Bloody Fox, který trestal bídáky kulkou doprostřed čela. ---- Jinak jasně, filmový OS není důsledný. Odmítne zapálení saloonu plného lumpů s tím, že jsou tam také ženy, a pak do něho nechá napálit rozjetou lokomotivu.
na příspěvěk reagoval Kakho-oto
Není to špatné, paní má v Mayovi (alespoň ve Vinnetouovkách určitě) přehled. Nicméně i ty staré filmy často nerespektovaly knižní předlohy (dějově skoro vždy), někdy i v tom "duchu". Old Shatterhand vyzývající k ničení budov dynamitem (Apanači) a vůbec byla tato postava v Barkerově pojetí takovou mašinou na zabíjení. Ten Möhringův chce vyhodit do vzduchu most, což se i podaří. Ten Barkerův se na Divokém západě uveden tvrdým bojem proti Kiowům (napřed řekl "střílejte do koní" a poté nechá mezi indiány vybuchnout dynamit). Knižní Old Shatterhand zabije v řadě dobrodružství max. 20 osob (spíše méně) a většinou jde o indiány. Vůbec záporné indiánské postavy ve filmech skoro nejsou, v těch nových vlastně vůbec žádní (ani Tangua a vlastně ani Komančové). V případě mayovek jdou filmaři téměř vždy svou a od Maye hodně odlišnou cestou. Dle mého bohužel.
na příspěvěk reagoval fragre
Mně se na nové trilogii líbí to jasné odlišení, zcela jiné pojetí, a zároveň jemná, nenásilná návaznost na filmové mayovky 60. let. (veteráni Mitic a Adorf, krajina, hudba). To se podle mého názoru povedlo; jinak asi největší slabinou je dle mého názoru značná rozvleklost, upovídanost a hlavně: velmi málo ROMANTIKY....
Uživatel Mariin smazal svůj příspěvek.
Taky hezky formulovaný názor na nového Vinnetoua: http://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=580765
na příspěvěk reagoval Kakho-oto
http://karel-may.majerco.net/diskuze/tema/126-Nov%C3%A1-%C5%99ada-film%C5%AF
Na jejich diskuze nechodím, tam diskutují pořád stejní lidé a je tam málokdy něco nového, ale teď díky seriálů se tam disktuje čile, včetně návštěvní knihy.
http://karel-may.majerco.net/kniha-navstev/
2. díl nejlepší, to mě překvapuje. Aspoň někomu to nepřijde jako fraška.
Video jsem neviděl, ale po zkušenosti s dikuze jiné sem přeposílám reakci:
Podíval jsem se na první video a vidím tam člověka, který má obvod přes biceps třikrát větší než průměrný člověk, který neposiluje. O latissimech nemluvě. Informace o jeho síle taky chybí. Jakou zátěž je schopen zvednout v silových cvicích?
"Argumentovat" nějakou výjimkou (na tom videu ale výjimka není, je to potvrzení toho, co píšu) a na základě toho zevšeobecňovat, to svědčí o neschopnoti myšlení a usuzování.
"Argumentovat" v diskuzi o síle činností, která je založena primárně na síle bicepsu a předloktí a sekundárně na síle latisimů a prsních svalů zase svědčí o neznalosti diskutované problematiky.
Sem zapadneš, takových jako jsi ty, co nevědí, o čem je řeč, je tu hodně. Jednoho takového dokonce uctívají jako svého boha.
Největší sílu mají lidé, co cvičí na hrazdách a zmenšují se jim svaly. Ti mají sílu jako kůň, jsou šlachovití a prostě to tak je a vůbec, tady máte pět videí kde ten z hrazdy dál dočůrá a z těch je možné dělat obecné závěry o síle, kterou lidé z hrazd ani nejsou schopni definovat a nevědí, co to je. Tož tak.
Ale píše. Jeden nesmysl vedle druhého.
Jestli si někdo myslí, že bude zvyšovat sílu a nebudou mu při tom růst svaly, nebo že bude zvětšovat objemy a nebude při tom zvyšovat sílu, ať si to myslí (a v diskuzích argumentuje svou zkušenost z hrazdy a rozhovoru se známými:-D), dělá to skoro každý hubeňour, kdo o skutečné síle nemá ponětí, a snaží se tak namluvit ostatní i sám sobě, že je tuze velkým silákem, který strčí do kapsy svalouše z posilovny. Nic není vzdálené realitě více.
S objemy roste síla, se silou objemy. Lze se zaměřit na jedno, nebo na druhé, ale že by nějaký takzvaně šlachovitý člověk měl sílu větší než někdo, kdo má objemné svaly, to je největší zhovadilost, kterou může někdo z pusy (klávesice) vypustit.
Tu postavu hlavního protagonisty lze vybudovat prací v přírodě dříve než za deset let, to jsem dost přestřelil, beru to podle sebe, nejsem nejmladší. U indiána, který se pohybuje celý život v přírodě a musí se ohánět už od děství a během dospívání, by šlo tak o pět let a ve dvaceti by mohl indián vypadat tak, jak vypadá představitel Vinnetoua. Až na ten hrudník, ten bez cvícků cílených speciálně na jeho rozvoj normální cestou lze vybudovat velmi těžko.
Už jsem ti to napsal, třeba v 2.56.
Objemný sval je silný, to není mýtus, to je fakt, pokud sval sílí, zvyšuje i objem, to je taky fakt, nikoliv mýtus.
Šlachy máme stejné, ve smyslu síly a v kontextu diskuze šlachy jsou v zásadě stejné, na rozdíl od svalů, jejichž objem a sílu lze měnit.
Kulturisté mají sílu, mají sílu obrovskou, předčí je jen vzpěrači a powerlifteři (vzpěrači i powerlifteři mají velké svaly, tedy objem), a to jen ve cvicích, které vzpěrači a powerlifteři trénují, tedy základní cviky jako trh, nadhoz, přemístění činky, benčpres, dřep, mrtvý tah a pár dalších.
Diskutuješ o síle a pak napíšeš, že má někdo sílu jako kůň. Co to jako má být, síla jako kůň?
V posilovnách se svaly posilují, zatěžují, aby rostly. Pokud rostou, sílí. Cvičení na vzhled je výraz někoho, kdo neví, která bije.
Diskutovat můžeme, až budeš znát aspoň základy silového tréninku, princip svalového růstu. A ne tady, tady je diskuze o filmu.
Zkus to třeba tady: http://www.csfd.cz/diskuze/766508-grznar/
na příspěvěk reagoval kkarx
Tak mi řekni jaké nesmysly píšu a můžeme o tom diskutovat. Souhlasím, že nehraje roli koho potkám, já to psal jen pro zajímavost. Skutečně nejsem expert, nevidím na výrazu šlachovitost nic špatného, nevím jak lépe popsat tento druh vzhledu. Šlachy rozhodně nemáme všichni stejné... Objem se nerovná síle, to je mýtus. Kdyby to byla pravda, pak by kulturisté měli i největší sílu, ale tak to není. Co já potkal lidí, kteří nijak extra nevypadali, ale měli sílu jak kůň. Jinak rozhodně netvrdím, že v posilovně nemůžeš získat i sílu, jenom narážím na to, že většina lidí tam na sílu necvičí, ale cvičí na vzhled a objem svalů. Já proti tomu absolutně nic nemám, ale jsou to dvě rozdílné věci.
na příspěvěk reagoval Castrator, AlistairMir
Gymnastika jsou jen hrazdy?
Není mezi tím příliš rozdílu. Tvé zkušenosti z hrazdy a to, že jsi někoho potkal, nehraje vůbec roli, zjisti si fakta, pak přijď poučovat. Do té doby tu píšeš z velké části nesmysly.
"Šlachovitý" je výraz laiků, šlachy máme všichni stejné, až na ty největší, jako je achillovka, a šlachy na nártech a na zápěstí, nejsou vůbec vidět.
Objem = síla.
na příspěvěk reagoval kkarx
Cvičil jsi gymnastiku a nebyl nikdy na hrázdách? :-o Ty jsi fakt vtipálek. :-D On je velký rozdíl mezi objemem a sílou. Já potkal jednoho gymnastu a ten tvrdil, že do posilovny vůbec nechodí. Ono na hrazdy si svaly nevypracuješ jinak než cvičením na hrazdách... Pro výbušnost je objem kontraproduktivní, zeptej se třeba v nejbližším okolním karate klubu. Ale zpátky k Vinnetouovi. Měl by být spíše šlachovitý než mít velký objem, když už ho chtěli udělat namakaného. Ale chápu to, ono se snadněji docílí objemu než skutečné síly, takže bych jim to tolik nezazlíval. :-))
na příspěvěk reagoval Castrator