MINDHUNTER: Lovci myšlenek - Série 2

„Mám pro vás Mansona.“ Po devíti hodinách strávených s druhou řadou Mindhuntera bych potřeboval dlouhou procházku, skleničku tvrdého alkoholu nebo - jako Holden Ford - pár tabletek valia. Přestože explicitního násilí vidíme snad ještě méně než v první řadě, atmosféra některých scén je díky schopnosti tvůrců probudit naši imaginaci až nesnesitelně intenzivní. Opět jde o dokonale antiklimatickou detektivku a mistrovskou lekci v režírování dlouhých klaustrofobních, minuciózně sestříhaných rozhovorů (jeden z nejlepších, s obětí útoku, nabízí hned druhá epizoda), jejichž dynamika se proměňuje na základě vědomostí a zkušeností jednotlivých mluvčích (černošský detektiv rozumí společenskému vyděděnci líp než privilegovaný Ford, Wendy Carr využívá při výslechu pachatele homofobních vražd skutečnosti, že je lesba...). Škoda určité mechaničnosti těchto dialogů, opakovaně pracujících s tím, že určitá znalost jednoho z vyslýchajících, vyplývající z jeho charakteru/osobní situace, zvrátí vývoj hovoru. ___ Vyprávění se zároveň postupně stále více koncentruje na jeden konkrétní případ (pro který ale jiné rozebírané kauzy poskytují cenný „studijní“ materiál), propojující několik klíčových motivů celého seriálu (z nichž všechny mají zároveň návaznost na zločiny Mansonova klanu, na něž taky dojde řeč) - pronikání násilí do amerických domácností (vraždění dětí/vraždící děti), rasově motivované vraždy, média vytvářející mytologii sériových vrahů a přispívající k tomu, že se jimi pak inspirují další (v tomhle směru je seriál poněkud rozporuplný - na jednu stranu nám jakoby mimoděk předhazuje fakta o BTK a naši touhu dozvědět se o něm podrobnosti záměrně neuspokojuje, současně ale věnuje skoro celou epizodu Mansonovi a Texu Watsonovi, kteří nejsou pro hlavní příběh tak důležití). ___ Vtahující je druhá řady i díky komplikovanějším vztahům mezi hrdiny, kteří mají stále větší problém oddělit své pracovní a osobní životy a vést obyčejné dialogy, během kterých se toho druhého (jako při výsleších) nesnaží přechytračit a potvrdit si tak svou intelektuální převahu. Přestože se ve druhé části seriálu častěji než ve stísněných interiérech pohybují ve volném prostranství a za bílého dne, jejich možnosti, kam v životě pokračovat, jsou naopak stále limitovanější. Pocit uvěznění se zásluhou důkladnější (psycho)analýzy ústřední trojice prohlubuje. ___ Řemeslně a vypravěčsky zatím bez debat kvalitativně nejvyzrálejší a nejvyrovnanější hraný seriál roku... i když kvůli němu zřejmě nějaký čas nebudete schopni poslouchat Petera Gabriela a nemyslet při tom na autoerotickou asfyxii. (18.08.2019)

9/10 Precizní, ponuré a silné. Druhá série tlačí na osobní rovině a předvádí perfektně zrežírovaný scénář s charaktery, které se vám dostanou pod kůži. Jen škoda toho rozvleklého finále, kde se zbytečně točíme v kruhu. (30.09.2019)

,,DŮLEŽITÉ JE, ŽE ODTEĎ JSME NA VÝSLUNÍ. ATLANTA VŠE ZMĚNILA. UDĚLALI JSME SVOU PRÁCI. TO OSTATNÍ NEOVLIVNÍME.…“ /// Hodně dobrý! Tvůrci ví, že nejde jen o výslechy, ale zajímá nás celková práce jednotky. Podíleli se totiž na řešení skutečně zajímavých případů. Tahle série se nese ve znamení dětských vražd v Atlantě v letech 1979 – 1981. Dostaneme taky slíbenýho Charlese Mansona a navrch třeba Davida Berkowitze. Hodně prostoru dostává osobní život Billa, protože řeší nepříjemný rodinný situace. Tahle série je dokonalou filmařinou Davida Finchera, kterej si z Lovců myšlenek udělal svoje „teplý místečko“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Čtu si knihy o terapii pro sexuální deviaci. 2.) Jak to tenkrát bylo u Palanských… 3.) Znám frajera co sbírá řidičáky. 4.) Thx za titule "K4rm4d0n". /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (17.01.2020)

„Všetko, čo viete o sériových vrahoch, ste sa dozvedeli len od tých, ktorých ste chytili.“ Druhá séria ma nechytila až tak, ako prvá. Napriek tomu je to stále Fincher. To je poznávacie znamenie. Hoci má séria len (treba dodať, že rozumných) 9 epizód, niekedy tempo uvädá. Je mi jasné, že toto nie je akčný seriál, lež seriál pozostávajúci prevažne z rozhovorov, ale proste na môj vkus to bolo príliš pomalé. Ako v prvej sérii, aj v druhej sú do popredia postavené nápady, ktoré sa nedočkajú uspokojivého konca (Holdenove záchvaty, kontrola sociálky, zbytočné cameo Eda Kempera, ktorý je tu len preto, lebo si ho diváci obľúbili počas prvej sezóny). Takisto sa neviem zbaviť dojmu, že scenáristi nevedeli, či chcú rozprávať epizódne diely, alebo jednoliaty príbeh. Takže v niektorých častiach sa „len“ vedú debaty s chytenými šialencami a potom nasledujú časti venované neslávne slávnej sérii takmer tridsiatich (!) vrážd detí v Atlante (o čom pojednával napr. tento film). Ten prípad je dodnes neuspokojivo (ne)vyriešený a myslím si, že detailistovi Fincherovi a jeho tímu sa podarilo presne zachytiť atmosféru zmaru, šialenej byrokracie a množstva teórií a podozrivých. Ako niečo, kde staré policajné zložky nie sú príliš schopné (a najmä ochotné) reagovať na nové postupy FBI ohľadom profilovania sériových vrahov, pričom ale aj jednotliví agenti na vec majú sem-tam odlišný názor, Holden si až príliš trvá na svojom, kým Tench pochybuje a pýta sa, či to celé nakoniec nemôže byť inak. Proste to je natočené tak, ako to vtedy aj naozaj bolo: ako neskutočný bordel, z ktorého nikto nebol múdry. Najväčšou atrakciou je kráľ mončičákov, pošuk Charles Manson. Je tu realisticky líčený presne tak, než aký bol v skutočnosti a totiž ako... ako to napísať slušne... zmagorená nímandská nula, ktorá sa nikdy nemala narodiť. (16.09.2020)

// Tak druhá série nakonec ještě o chlup lepší jak ta první. Teda ne, že by mi snad nechyběl méďa a chladnokrevnej šílenec v jednom Ed Kemper (kam se na něj hrabe mánička Manson), ale jakmile se to ve druhé půlce přesune do Atlanty, tak člověk v podstatě nemá šanci odlepit se od obrazovky. Některé věci kvůli tomu byly zazděny (Anna Torv, panický záchvaty), jiné zase dostaly překvapivě dost prostoru (dětský trauma), ale těch 28+ (!!!) dětskejch vražd, který už agenti ke konci sotva počítali (!!!), to bylo tak vyčerpávající/skličující a přitom napínavý sledování, že mám chuť zalézt si pod peřinu, obejmout polštář a zbytek víkendu strávit poslechem Taylor Swift. Což samozřejmě neudělám, protože si místo toho musím pročítat Wiki o BTK a poslouchat s husinou na zádech ten hrozivej/hrozivě skvělej soundtrack první řady. Anyway, poslední dva díly naprosto top, už aby tady byla třetí série. (17.08.2019)

Velmi kvalitní sezona ve znamení stíhání "Atlanta Monstera". Zase pár skvělých rozhovorů (Manson - Herriman), znepokojení a zajímavých vyšetřovacích momentů. Stejně mi nedá si nefňuknout, že mi závěr nedal správný pocit uspokojení (těžko vinit seriál), a že celá vedlejška s Billovou domácí idylkou byla trošku delší, otravnější a tedy lehce zbytečná (pokud se to ještě nějak geniálně nevyvine). Na příště beru i tvrdší materiál. 80% (20.08.2019)

Druhá série je dramaturgicky až děsive rozkolísaná záležitost, které buď měla mít 6 dílů anebo alespoň 10. Prvních pět epizod je neskutečně napumpovaných, ve zbylých čtyřech se pak materiál na jeden díl roztahuje ad absurdum a nakonec vyšumí do ztracena. Je tu několik osobnostních dějových linií, které v druhé půlce začnou pomalu mizet, nebo vjedou do slepé uličky, případně se zde nárazově vytrácí důležité postavy atd. Řemeslně pořád slušně udělaná show, ale zároveň docela nečekaná nuda. (19.02.2020)

Velice specifický typ strachu je divákovi servírován na sříbrném podnose. Děs zde vychází z běžných, pochopitelných situací, které se mohou stát hned ve vedlejsím domě, nebo právě vám (pozdě vystavený procesní příkaz). Minulá řada byla především o Kemperových rozhovorech s Fordem, zde se dostává do popředí McCallanyho Tench. Linie o miminku na kříži, podbarvená Hillovým rozpadajícím se hludebním tématem, místy zpomalí tep za únosnou míru. Je až nepříjemně hmatatelná a často zastiňuje pro úřad klíčové pátrání po černých dětech v Atlantě. Pohovory jsou tentokrát mírně stranou hlavního dění, o to jsou ale ty opravdu důležité hutnější. Mansonovo sólo je samozřejmě vynikající, ale rozhodně není jediné. Nejlepší kriminálka za několik posledních let, navíc v dokonalém fincherovském kabátku. (24.08.2019)

Po skončení druhé řady nemůžu jinak než naléhat na Netflix, aby co nejdříve potvrdil následující řadu(y). David Fincher totiž zkrátka tuhle pachuť na jazyku po skončení seriálu umí...a to se musím přiznat, že mě paradoxně jeho první tři díly bavily nejméně. Jenom on však takhle dobře umí nastavit dílo, které skvěle vygraduje a po jehož skončení se vám chce jen čučet do blba. Samozřejmě to není pouze jeho zásluha, ostatní režiséři jsou svým rukopisem taktéž k nerozeznání odlišnosti feelingu celého seriálu. Dějem se zaobírat nechci, oba hlavní herci jsou opět výborní, tentokrát se o dost víc sází na jejich problémy v soukromí a o to víc se museli Jonathan Groff a Holt McCallany snažit...neumím si moc představit sehranější dvojku. Už jsem mluvil o tom, že chci hned teď další sezónu? (28.08.2019)

Dvojka má velmi podobnou koncepci a dynamiku jako jednička. Tedy stejně tak své neduhy v podobě několika zbytečných epizod, které pouze slepují širší souvislosti celého příběhu bez nějakého většího impactu. I tak se ale jedná o setsakramentsky pečlivou procedurálku o ohromně zajímavém tématu s několika dnes snad již kultovními scénami (Manson). Závěr inklinuje k tomu, že se dočkáme další série, ale zatím to tak nevypadá. (27.02.2022)

Parada pokracuje...nudila ma vsak ta lgbt dejova linka... (12.09.2019)

Nejchladnokrevnější televizní thriller široko daleko, z jehož postupně se rozvíjející kriminální zápletky střídavě mrazí, tají se dech, a ve finále pak i roní slzy nad smůlou, provázející zarputilou ústřední trojici vyšetřovatelů. Ta beznaděj a faleš, do kterých se to v posledních dvou hodinách překlopí, nemá v depresivních seriálech (teda kromě Chernobylu) obdoby. HBO má True Detective, Amazon Prime Bosche, no a Netflix válí s Mindhunterem. Zlatá éra chytrých, komplexních krimi na pokračování je tady. Nenechte si ji proklouznout mezi očima. (17.08.2019)

Ma to hromadu vybornych scen, 3-4 epizody su naozaj spickove a skutocne udalosti, o ktorych to pojednava su fakt sila. Bohuzial sa tu uz vsak nabehlo na (pre mna otravnu a nudnu) serialovu strukturu plnu vaty (vztahove zalezitosti) a niektore motivy mali rozhodne na viac a idu do stratena (syn). Niekde medzi 7-8/10 (29.01.2020)

očekával jsem psychologickou sondu do duše Charlese Mansona, ale skutek utek. (29.08.2019)

Majstrovsky vygradované. V závere som mal toho vyšetrovania už úplne dosť a šiel som sa skrčiť do vane a plakať. Pecka. (04.09.2019)

Druhá séria akoby sa chvíľu hľadala, o čom vlastne bude, nakoniec sa ale pekne usadí a prebieha až do konca veľmi plynule. Máme tu ústredný prípad cez cca dve tretiny série, čo je oproti prvej sérii zmena. Ono to znie ako príklon k detektívnym konvenciám krimi minisérií, ale skôr opak je pravdou, čo potvrdzuje aj samotné finále. Pribudli ďalšie súkromné dejové linky, v prípade Wendy by som ale jej súkromiu venoval menej priestoru, pretože na rozdiel od Billa nijako nesúvisí s prácou. Ale zase tu máme pri nej aspoň priestor na oddych od sériových vrahov a Anna Torv je sympatická žena, čo už vieme od čias Fringe. (22.09.2022)

Pro mě o malý chloupek lepší a kvalitnější, než první série. Ubylo sice trošku rozhovorů, zato přibylo víc normální, policejní práce, kde ta hlavní se odehrává v Atlantě, kde začíná řadit vrah černošských, malých chlapců a jen sem, tam se odskočí si s nějakým známým vrahem natočit rozhovor. Když pominu Mansona a již z první série známého Kempera, je to většinou pro mě ta nudnější část, kterou však zachrání samotná Atlanta, která mě poslední dva, tři díly úplně přikovala k židli. A vůbec se dívím, že jsem o tomhle případu nikdy neslyšel, protože i po těch čtyřiceti letech neustále přitahuje pozornost a to hlavně z otázky viny, či neviny. Pokud budete chtít, není problém se o něm dočíst a pokud budete tak šikovní, jako já, podaří se Vám odhalit i identitu toho úchyla, co se skoro v každém dílu objeví s maskou, nebo šňůrou kolem krku. Nápověda-pokud bude natáčení téhle výtečné série pokračovat stejným tempem, dočkáme se ho tak v sedmnácté, nebo osmnácté řadě:) (19.08.2019)

Proč 4 hvězdy tomuhle geniálnímu seriálu? Protože Atlanta murders byl sakra nudný a rozvleklý případ, který doteď nedává smysl, takže postavit na něm celou řadu byl risk, který se pochopitelně nevyplatil. Stejně jsem 2. řadu slupla během tří dní a to jen proto, že jsem si těch 9 dílů co nejvíc šetřila. Asi mi nějak chyběli ti psychopati z první řady. Manson, SM vrah, Tex, BTK, Billův malý antikrist... proto všechno je nutné tuhle řadu vidět. Fincher a Andrew Dominik jsou lahůdka. (18.09.2019)

Druhá řada byla o dost zajímavější, ale hlavně proto, že se děj přesunul do terénu. Upozadila se práce na postupu, jak proniknout do mysli sériového vraha a více se řeší osobní vztahy. Ale přítomnost idiota agenta Gregga Smitha v tomto dějí a potom co provedl je mi záhadou. To úvodní intro mě příšerně sere. (25.09.2019)

Ani druhou řadou mě tvůrci seriálu nedokázali zklamat (i když jsem několikrát takovou snahu zaznamenal). Vzhledem k tomu, že celá záležitost vychází ze skutečných událostí, nemohl jsem ani tentokrát počítat s momentem překvapení, přesto mě každé vyšetřování okamžitě vtáhlo do děje, a rušivé momenty přicházely jen s pohledy do soukromí Dr. Carr, které mě na rozdíl od návštěv u rodiny Tenchových, ničím nezaujaly. Doufám, že přijde i třetí série a že přijde brzy. (10.09.2020)