MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Mindhunter je seriál přesně pro mě. Ještě když jsem chodil na základní školu, dostala se mi do ruky kniha Století detektivů, která posloužila jako základ pro seriál Dobrodružství kriminalistiky, a já jsem zjistil, že sice nemám vražedné sklony (až na výjimečné případy), ale převelice mě zajímá literatura faktu s podobnou tématikou. No, je pravda, že osudy kasařů a defraudantů mě nechávaly vcelku chladným, vrahové (zvláště ti sérioví) mě ale zaujali velice velmi. Kniha Lovec duší Johna Douglase a Marka Olshakera se ke mně dostala pochopitelně mnohem později, ale za tu dobu, co ji vlastním, už jsem si ji několikrát přečetl a na seriál vytvořený na jejím základě jsem se těšil. Můžu říct, že mě tvůrci nezklamali... No, trochu ano. Druhá polovina sezóny byla od té první pocitově dost odlišná, byla i zřetelně slabší, ale já doufám ve zlepšení. Pokud bude seriál popisovat i činy Dennise Radera, měli by mít tvůrci ke zlepšení dost času, vždyť by měli sledovat děj v letech 1974-91, takže jim věřím a těším se. (09.09.2020)

Ze všech knih Johna Douglase a Marka Olshakera jsem četl zrovna Mindhuntera (Lovce duší), takže jsem tentokrát věděl, do čeho jdu. Tím pádem jsem neočekával žádnou akční smršť, a proto jsem nemohl být zklamán. Už z první epizody je mi jasné, že se seriál o knižní předlohu jen občas jemně otře, ale pokud bude pokračovat v podobném duchu, nebudu si stěžovat. (07.09.2020)

Druhá epizoda byla ještě o chlup lepší než předchozí díl. Cameron Britton byl pro roli Eda Kempera skvělou volbou, když se poprvé objevil, okamžitě jsem si vzpomněl na tu směs pocitů, kterou ve své knize popisoval John Douglas po jejich prvním setkání. Zajímavá epizoda, tuším, že mě bude seriál opravdu bavit. 4*+ (07.09.2020)

Tedy, jestli se tvůrcům něco od začátku daří na plný počet hvězdiček, je to určitě ta parádní atmosféra sedmdesátek. Sledovat Billa, jak si zapálí v letadle cigaretu, to byl fakt zážitek. Při tempu, ve kterém probíhá děj v jednotlivých epizodách, bych očekával, že si i zdřímnu, ale je to přesně naopak, vůbec se od toho nemůžu odtrhnout. (07.09.2020)

Tentokrát už jsem musel přihodit i pátou hvězdičku, protože pokračující rozhovory s vrahy jsou působivé i v seriálu, určitě bych nechtěl být v kůži Johna Douglase, když tohle absolvoval naživo. Myslím, že i po sprše musel mít neustále pocit, že je špinavý. Místy je to až mrazivě dobré. (08.09.2020)

U páté epizody jsem se vrátil k čtyřhvězdičkovému hodnocení, protože mi v dílu, který se celý věnoval Altoonské vraždě, něco chybělo. Později mi docvaklo, že jsem byl ochuzen o mrazení v zádech, protože jsem nedostal možnost nahlédnout do mysli některého sériového vraha. (08.09.2020)

Už jsem ve svých komentářích nejednou psal o svém kladném vztahu k lesbičkám, ale už mi fakt leze krkem to stupidní udržování politické korektnosti. Prostě tady musí být, protože kvóty. Navíc, to úžasné odhalení, které Dr. Carr předvedla, mě příliš neohromilo, poznámku o stříkající krvi jsem nepřehlédl už v páté epizodě, a taky mě zarazila, a to nejsem kriminalista ani psycholog. Za mě zatím nejslabší díl. No, ale Dennis Rader už si trénuje uzly... (08.09.2020)

Jsem rád, že se tvůrci vrátili k tomu, čím mě seriál zaujal nejvíc. Rozhovory se sériovými vrahy mě totiž velice baví, zároveň umožňují náhled do jejich pokřivené mysli, což je vrcholně nepříjemný zážitek. Američani mě v mnoha ohledech ser... štvou, ale jednu věc jim musím přiznat- sledovat jejich auta ze sedmdesátek je čirá radost. (08.09.2020)

Osmá epizoda mi tedy na náladě dvakrát nepřidala a nezachránila to ani další návštěva u Jerryho Brudose. Zatímco jiné díly u mě vyvolávaly mrazení v zádech, tady se řešilo placené lechtání, což byla sice záležitost krajně podivná, ale v závěru už to na mě působilo jako nějaká MěTakyLechtal akce. Místy jsem se docela nudil. Poprvé. (09.09.2020)

Ve výsledku šlo o podobně vystavěnou epizodu, jak tomu bylo v případě předchozího dílu. Opravdu zajímavých záležitostí tady mnoho nebylo, spíše se řešily věci, které mi hlava nebrala (např. agent FBI použil při rozhovoru s odsouzeným několikanásobným vrahem nevhodná slova). Typické USA, kdejaký blb smí vlastnit střelnou zbraň, ale když řeknete něco nevhodného, jste vyvrhel. Jo, a abych nezapomněl- podruhé jsem se nudil. (09.09.2020)

Ne, že by ze sebe tvůrci ve finální epizodě první sezóny dostali to nejlepší, ale přece jen to nebylo tak špatné jako oba předchozí díly. Ocenil jsem jak z Douglasovy knihy téměř přesně okopírovali jeho postup při usvědčení Darrela Deviera a dokázali (ač v notně upravené verzi) do příběhu dostat i kolaps J. D. (09.09.2020)

Ani druhou řadou mě tvůrci seriálu nedokázali zklamat (i když jsem několikrát takovou snahu zaznamenal). Vzhledem k tomu, že celá záležitost vychází ze skutečných událostí, nemohl jsem ani tentokrát počítat s momentem překvapení, přesto mě každé vyšetřování okamžitě vtáhlo do děje, a rušivé momenty přicházely jen s pohledy do soukromí Dr. Carr, které mě na rozdíl od návštěv u rodiny Tenchových, ničím nezaujaly. Doufám, že přijde i třetí série a že přijde brzy. (10.09.2020)

Start do druhé sezóny hodnotím v podstatě neutrálně. Nedočkal jsem se ničeho, co by mě nadchlo, nepřišlo ale taky nic, co by mě přímo zklamalo, jen to na mě všechno působilo jaksi nevýrazně. Asi bych to přirovnal k potenciálně skvělému jídlu, které by nebylo dostatečně okořeněno. (09.09.2020)

Rozdíl mezi druhou epizodou a úvodním dílem sezóny mi dal vzpomenout na Pythony a častou větu Johna Cleese: "A teď něco úplně jiného." Tohle bylo hodně odlišné, místo nevýrazného děje přišel další rozhovor s "celebritou" a pátrání po Dennisi Raderovi, navíc mě bavila i omáčka okolo, takže jsem byl plně spokojen. (09.09.2020)

Další z řady vydařených epizod. Nebyl to sice žádný top díl, ale šlo o poctivý standard tvůrců seriálu. Rozhovory s vězni byly jako obvykle podnětné, jen situace v Atlantě byla poněkud poplatná dnešní době. Trio spravedlivě rozhořčených černošek se marně dovolává spravedlnosti, fajn, to bych ještě v klidu překousl, ale syn, který uměl už ve čtyřech nazpaměť řeč Martina Luthera Kinga, to už bylo vážně otravné. No, alespoň se nevzpomínalo na předky na plantážích. (10.09.2020)

Čtvrtá epizoda hezky předvedla, že politika neovlivňuje negativně jen sporty (např. krasobruslení), ale i nejedno vyšetřování vražd. Vyšetřování Wayna Williamse se potýkalo s nepřízní starosty a od chvíle, kdy se policie na základě profilu FBI zaměřila na černochy, ztratilo i podporu černošského obyvatelstva. Zajímavý námět k zamyšlení. (10.09.2020)

Dlouhodobě si myslím, že je Charles Manson jen sebestředný nařvaný kokot a pátá epizoda mě v mém názoru jen utvrdila. Mnohem zajímavější a depresívnější než rozhovor s ním mi přišla kontrola ze sociálky v Billově domácnosti. To byl teprve maras. (10.09.2020)

Už jenom čekám, až malý Brian rozdělá první oheň a umučí nějaké zvíře, aby zkompletoval "vražednou triádu". Situaci v Atlantě se tvůrcům podařilo natočit výborně, ten chaos poměrně přesně odpovídá všemu, co jsem si o případu Waynea Williamse přečetl. (10.09.2020)

Chaos v Atlantě se zdárně šířil i v této epizodě, všechny ostatní záležitosti tvořily jen nedůležitý šum v pozadí. Původně jsem uvažoval jen o tříhvězdičkovém hodnocení, ale kříže rozhodly ve prospěch čtvrtého kousku. Nejtragikomičtější na celé situaci bylo to, že byla z větší části pravdivá (až na drobné úpravy tvůrců). 4*- (10.09.2020)

Ani osmá epizoda nebyla žádným majstrštykem, znovu šlo ale o solidní standard tvůrců tohoto seriálu. V žádném případě bych nemohl říct, že jsem se nudil, i když je pravda, že pohled do soukromí Dr. Carr není zrovna tím, bez čeho bych nemohl žít. (10.09.2020)