poster

Devítiocasá kočka

  • italský

    Il gatto a nove code

  • anglický

    Cat o' Nine Tails

  • anglický

    The Cat o' Nine Tails

Mysteriózní / Thriller

Itálie / Francie / Západní Německo, 1971, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tom_Lachtan
    ***

    Tohle má docela zajímavé postavy, v podobě bývalého novináře, dnes slepce a novináře stále praktikujícího( se zrakem nejspíše zdravým). Což je docela fajn sestava, leč okolo nich se odvíjí detektivka spíš nudnější, žánrové prvky gialla tu naštěstí nevítězí nad pátráním, ale jako celek je to takové neslané, nemastné, první půlka filmu je i regulérně nudná a měl jsem co dělat, abych se na film nevykašlal, finále sice trochu napravuje dojem rychlejším tempem, ale hloupoučká pointa to zas srazí do mezí průměrnosti.(10.9.2016)

  • SOLOM.
    ***

    Jedná se o průměrné giallo, které bohužel hodně srazily na kolena nudné pasáže. Jinak kostra celého snímku od kamery, přes hudbu až po Argentův osobitý rukopis stojí za jedničku. Bohužel musím říct, že prostředek filmu je tak uspávající, že mnozí z vás se asi ani nedočkají konce pokud si to potom nepřetočíte(5.5.2010)

  • choze
    ***

    Druhý díl Argentovy zvířecí trilogie je nečekaně průměrné giallo, které neobsahuje tolik hrůzostrašných trademarků (flashbacky-sny-vize-obrazy, dětský ústřední hudební motiv) jako ostatní díly a vyznívá jen jako ošumělá detektivka se sympatickými postavami a nevýraznou hudbou, kde vrah prakticky není vidět a nudně škrtí (s výjimkou krvavého rozmašírování vlakem). Co se vtipných scének týče, po předváděčce rakví ve ČTYŘECH MOUCHÁCH Argento tady servíruje soutěž v nadávání a panteon svých komických figurek rozšiřuje o naštvaného holiče, holícího hrdinu břitvou. Kamera má své momenty, ale ohrané prostřihy na oko vraha mezi ně nepatří.(23.2.2012)

  • PetrPan
    ****

    Maestro Argento popustil uzdu své bezuzdné imaginaci až o něco později. Devítiocasá kočka, jeho druhé giallo, tedy ještě postrádá tu obrazovou útočnost s jakou se do diváka pouští ve svých nejlepších kusech, na druhou stranu překvapuje na Argenta až nezvykle logickou dějovou kostrou a slušně vedenými herci. Jinými slovy tahle detektivka má prostě smysl a řád, zápletka kolem genetického výzkumu se z dnešního pohledu může zdát mírně naivní, ale nějaké další výraznější mouchy stran příběhu a způsobu jeho vyprávění si nevybavuju. Potěšily mne i jak jinak než slušně odvedené vražedné scény, samosebou hudba páně Morricona a překvapivá identita vraha. Spokojenost.(23.9.2014)

  • GodComplex
    ***

    Druhy kousek z Argentovy animalni trilogie, ktery ale pomerne dost klame nazvem a ani se mu nedari vyskocit z prumeru. Je zde kladen jeste vetsi duraz na krimi aspekt, nez v jeho ostatnich Giallo kouscich a pokud pominu 2 sceny, jednalo by se o temer neArgentovske dilo. I Morricone tentokrat jakoby nevedel coby a tak brousi do svych choralovych motivu pouzitych v drivejsich westernech. Plusem je pomerne zajimava a komplexni story, ale i tak je to zrejme nejslabsi ranny Argento. 5/10(30.10.2010)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace