Tears of Gaza
Tears of Gaza
Obsahy(1)
Norský film Tears of Gaza představuje strohým způsobem, prostřednictvím unikátních záběrů obyvatele pásma Gazy, kteří jsou vystaveni brutálním důsledkům vojenské okupace palestinského území. Záběry dopadajících bomb se střídají se zobrazeními jejich následků v ulicích, v nemocnicích i v ruinách zasažených domů. Film také zachycuje schopnost žen a dětí řešit jejich každodenní život po dramatických zkušenostech z války. Mnozí z nich žijí ve stanech nebo v troskách bez stěn a střech. Všichni jsou v nouzi, bez peněz, jídla, vody a elektřiny. Vše, co se podaří propašovat tunely, je velmi drahé. Mnozí přišli o rodinné příslušníky, nebo jsou ponecháni s těžce zraněnými dětmi. Může taková válka řešit konflikty, či dokonce vytvořit mír? Film sleduje tři děti v době války a v období po příměří. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Na tú vojnu to jednostranný a dosť emotívny pohľad, no útočiť bielym fosforom a bombami podobnými kazetovým sa nedá ospravedlniť. Hlavná vec, že dnes okolo takých vecí je kríza v Sýrii a tu sa všetci prizerali ako sa útočilo na Gazu. Nie je to tak dobrý pohľad na palestínsko-izraelskú krízu ako dokument Occupation 101, no je to aj iný typ filmu, je to skôr pohľad na vojnu a jej dôsledky na bežnom obyvateľstve. ()
"Poznal jsem, že válka nikdy neskončí, nikdy, dokud ještě někde bude krvácet rána, kterou ta válka zasadila." - Heinrich Böll ()
Dokument zpočátku místy připomíná stylizované domácí video. Jakmile ukolíbe diváka první čtvrthodinou a ukáže mu takové celkem obyčejné problémy obyčejných životů, začne peklo. Dokument se vyhýbá hodnocení důvodů vzájemné nevraživosti dvou sousedních národů, jen pohlíží na důsledky válečné agrese. A v tomhle je zatraceně dobrý. ()
Pro většinu z nás, v době silné mediální manipulace, asi naprosto neobvyklý dokument o Palestincích, okupovaných Izraelem. ()
Prach, písek a Arabové. Po tom jaké náboženské vraždění deset let od natočení dokumentu předváděli snad nemůže nikdo s postavami dokumentu sympatizovat. Když dělal nynější prezident Zeman premiéra , řekl na státní návštěvě v Izraeli, že my jsme také vysídlili Sudetské Němce. ()
A my si pořád k*rva na něco stěžujeme! ()
Norský dokumentární film zachycující izraelsko-palestinský konflikt na Blízkém východě v průběhu června 2009. Jedná se sice o jednostranný pohled (= Izraelci jsou ti zlí a Palestinci utiskovaní), přesto přínosný, obzvláště v současné celosvětové atmosféře, kdy média protežují Izrael. ~ Dokument ukazuje tradiční, každodenní život palestinského lidu pod drobnohledem izraelských vrtulníků, bombové útoky a mrtvé v ulicích, v ruinách jejich domů, chaos, zkázu, smutek a slzy v očích dospělých i dětí, kteří ztratili své rodinné příslušníky nebo střechu nad hlavou. Opravdu smutné, zvláště záběry z nemocnice. Dostatečný materiál k odsouzení jakýchkoli válečných konfliktů a zbytečného krveprolévání. ~ ~ Téměř nikoho ve světě nezajímá, co se nám tady děje. Bomby padaly všude kolem nás, potom se na nás zřítil i celý náš dům. ()
OK. Pojďme natočit kolik lidí zemřelo v koncentráku, třeba pádem z hlídací věže, a nebo náhodnou střelou kolegy oficíra. I to je smutné. Vždy když někdo zemře, tak to někoho rozesmutní. Tohle je taky smutné, soudobá propaganda, prostě jednostranný pohled... ()
Nelze hodnotit. ()
Chcete vědět, jak jde lidi opít strouhankou, aby viděli v Hitlerovi Ježíše a ve Šmoulince Gargamela? Tak hoďte očkem po tomhle skvostu... ()
Dokumentu Slzy Gazy bývá někdy vyčítáno, že je neobjektivní, a zobrazuje následky izraelsko-palestinského konfliktu pouze na jedné straně, přičemž ignoruje pozadí konfliktu jako takového. Abychom se však takovým nespravedlivým hodnocením vyhli, je třeba předně definovat, o čem dokument jako takový je. Dokument se zaměřuje na děti v Gaze, jejich příběhy a výpovědi z každodenní reality nekonečného konfliktu, jak jej prožívají na vlastní kůži ony. Autoři dokumentu se pokoušejí o jakousi sondu do duše dítěte, kterému armáda státu, který se tyčí kdesi za ostnatým plotem, zabila příbuzné a kamarády, zbourala jeho rodině dům, a ono kdesi v provizorním uprchlickém táboře v noci při snaze usnout plno strachu poslouchá nedaleké zvuky bombardování. Čím se takové dítě provinilo, že musí každý den trpět v takových podmínkách? Má právo na budoucnost, a leží ta v jeho rukou? Na tyto a další otázky se snaž autoři dokumentu odpovědět záběry z bombardovaných míst a rozhovory s dětmi a jejich rodiči. Dokument se nesnaží být pojednáním o příčinách a dějinách konfliktu jako takového, je jen a pouze syrovým zobrazením života dětí v Gaze, které se nám snaží ukázat, že médii často dehumanizovaní Palestinci jsou taky lidé, kteří cítí a milují. A v tomto ohledu u mě dokument obstál na výbornou. ()
Veľmi bolestné a hrozné svedectvá Palestínčanov o ich likvidácii štátom Izrael. No jediným, kto môže priniesť pokoj, odpustenie, spásu a požehnane pre oba národy je Ježiš, Boží Syn a Spasiteľ. Len Kristus, jediný prostredník medzi Bohom a ľuďmi je skutočnou nádejou pre zaistenie budúceho mieru a vzájomného odpustenia pre ľudí blízkeho východu. ()
Hodnotí se to strašně těžko... Všechno už řekly ostatní komentáře k tomuto filmu - ano, ta nekončící šňůra otřesných záběrů na mrtvé nebo zraněné děti jasně ukazuje, že válka je strašná tragédie a žádný soudný člověk si ji nepřeje. Ale je třeba mít na paměti, že stejný srdceryvný dokument by se dal natočit o malém Hansovi z Berlína roku 1945, kterému spojenecká bomba rozvrátila barák a zabila příbuzné. Ano, děti si to nezaslouží... děti si nezaslouží mít za rodiče vrahy, teroristy a válečné štváče - na jakékoli straně. Obávám se, že z dětí nebudou lékaři a právníci, ale noví zfanatizovaní bojovníci. Jednu hvězdu dávám proto, že je to velmi špatně stravitelný film a aby mě nenapadlo se na to dívat znovu. ()
Není to vůbec pěkná podíváná...naopak je to dost hrozná podívání, ale je to nutný vidět, viz: http://youtu.be/0LgfqLc_Im0 ()
Nechápem ako môže ublížiť človek človeku. Nechápem ako môže ktokoľvek vstúpiť dobrovoľne do armády. Zvuk dopadajúcej rakety je strašiak, ktorý v noci straší deti z Gazy. Tento dokument je silne naturalistický. Sám som mal problém z daktorými scénami(aj napriek tréningu pri fotkách z Líbye). Skrátka malá pauza, a zlá kvalita streamu, mi pomohla udržať obsah žalúdka. Chcem upozorniť, že dokument sa nedá označiť za jednostranný. Nehľadá súvislosti, neutvára závery, nepoučuje a neoznačuje vinníka. Je to zachytenie ala rozprávač oko kamery a záver si môžete urobiť sami. Filmové spracovanie nieje brilantné, ale informovanie o neľudských zverstvách sa musí uskutočňovať. 7/10 MeGab, zvláštne, ale v tvojom komente čítam iba béééékanie??? Choď sa trošku napásť, naočkuj sa šťastím a nezabudni mávať vlajočkou podporujúcou genocídu. ()
Pohled pouze z jedné strany, smutný, tragický ale pořád jen z jedné strany. ()
Vlastně jsem nenašla kriterium, podle kterého bych mohla tenhle dokument zhodnotit. Asi se všichni shodneme, že zabíjení nevinných lidí - Palestinců, ale i Izraelců a kohokoliv jiného- je strašné a mělo by být nepřípustné. Rozhodně nepatřím mezi ovci evropskou, která ze svého relativně bezpečného domova bez špetky zájmu přihlíží tomu, jak se dva národy mordí. Nevidím v každém Arabovi teroristu, ani v každém Židovi věčnou oběť. Proto mi vadí ta strašná jednostrannost a hra na city skrze jako knihy hovořící děti. Jinak dokument je zajímavý autentickým prostředím, záběry na mrtvé děti jsou šokující a srdcervoucí a určitě si teď umím život v okupovaném území mnohem konkrétněji představit. ()
Absolutní propagandistická bullshit sračka! Proč tam neukázali jak Arafat vyhazoval do vzduchu školní autobusy a pak mu akademici se slzou v oku předali Nobelovku za mír? Tady už se snad všichni zbláznili. Být babou Kelišovou tak jdu blejt. ()
Jeden z najlepších dokumentov, čo som videl v poslednom čase... Samozrejme nájdu sa aj židovsko/americký riťolezci, ktorý dajú tomuto dokumentu odpad, napr : Mallinali ! Taký vypatlanci nikdy neuznajú, že Izreal a USA je najväčšia zloba tohto sveta... ()
Tahle oblast byla vždy nestabilní. Věděli to už staří Římané, věděli to Britové a teď to sledujeme i my.... Dal jsem ODPAD a koukám, že ne jediný. Ne proto abych podobně jako verbal na sebe strhl pozornost, nebo proto, že mám vymytou hlavu sdělovacími proizraelskými prostředky, ale proto - že tenhle dokument je neskutečně laciný. Ano, nejprve každým otřese. Z hrůz na obrazovce se vám dělá zle (já to dokonce jednu chvilku musel málem vypnout) a smutek a soucit s oběťmi postupně vystřídá vztek. Vztek na Izrael a na jeho vládu, na armádu, která toto činí... A v tom je ta jeho lacinost. Točit dokument o důsledcích něčeho či dokonce trestu za něcu je velmi jednoduché. Stejným způsobem (pokud by to šlo) by mohl pan norský režisér zajet třeba do Hamburku roku 1942 a natočit dokument o malém třeba Hansovi, kterak mu zlí Britové při náletu zbořili dům a zabili tatínka. I to by mělo svojí vypovídající váhu a možná by jste ty proradné Brity také nenáviděli... Jenže dokument se neptá proč? Není objektivní. Nevysvětluje. Podle něj prostě jednou za čas přiletí izraelské stíhačky a vrtulníky a jen tak rozsekají domy plné civilistů nejlépe plné dětí. Ale tak to není. Dvanáctiletá dívka v dokumentu chce až bude velká být právničkou. Aby obžalovala Izrael ze zločinů na dětech a její zemi... Ale není viník někde jinde? Co Hamás? Militantní oraganizace, která zemi od roku 2007 spravuje a která je ve světě řazena mezi teroristické organizace? Pokud by arabské země respektovali vznik státu Izrael schválený OSN a nesnažili se jej v prohraných válkách zničit, mohla být dnes Gaza palestinská a nemusela tam mít samosprávu Izraele, která ji po Egyptu zabral. Je to Hamás kdo pašuje tunely zbraně a sebevražedné útočníky do Izraele. Je to Hamás kdo odpaluje rakety na Izrael. Izrael vždy chvíli varuje. Nemá zapotřebí čelit mezinárodnímu tlaku kvůli bombardování, které sebou nese možnost civilních obětí a proti kterému vždy začnou protestovat arabské státy. Ale když si Hamás nedá pokoj, zakročí. Zakročil tak v době před vznikem tohoto dokumentu a zakročil tak i tento rok. Je jasné, že když vjedou do Gazy izraelské tanky a přiletí izraelské apače a F16, že budou ztráty. Izrael se i přes to snaží od vojenských objektů civilisty vzdálit ohlašováním náletů. Hamás schválně dává rakety a zbraně do domů s civilisty či na střechy nemocnic a bodov OSN. Zásah takovéhoto zařízení se mu moc hodí stejně jak to ukazuje tento dokument. Podle dokumentu po každém úderu umírají a mrzačeny jsou jen děti. Ty jsou totiž výhradně na záběrech přijíždějících ambulancí. Zranění a mrtví chlapi s ákáčkama a RPG v zelenejch šátcích se do dokumentu nehodili a tak je tam nedali. Asi. Já tu nechci hájit Izrael. Určitě se tam děje v jeho vlivu hromada nepravostí a přešlapů. Určitě má na svědomí i zbytečně zabité civilisty a jistě používá zakázané zbraně... Jenže, pokud prostě na to nemám, tak nemohu takovouhle vojenskou velmoc neustále nasírat. Koleduji si jen o to, že dostanu pořádně na hubu a to se v Gaze děje. Nestačilo jim to minule a nestačilo jim to ani nyní. Rakety dál létají na Izrael.... Palestinci by měli své síly napřímit do diplomacie a ne k výrobě sebevražedných bomb a neřízených raket. Věřím, že pokud Izrael nechají v klidu, on nechá i je a věřím i že Izrael je přístupný jednáním - vždyť řadu židovských osad sám enchal vystěhovat. Pokud tomu ale bude opačně, tak to bude Izrael, kdo vyhraje... Gaza z toho bude mít jen mrtvé a zmrzačené děti a čtvereční míle železobetonových sutin. Je mi líto těch dětí. Na ta mrtvá a po vduchu lapající tělíčka v rukách lékařů, kteří mají můj neskonaklý obdiv jsem se ani nemohl dívat. Je mí líto všech těch zmrzačených dětí a dětí zdravých, které přišli o příbuzné či rodiče a z bombardování si ponesou traumata do smrti. Je mi líto těch plačících rodičů co přišly o děti... Všichni mají smůlu, že se narodili v Gaze. Mají smůlu, že vedení jejich země je militantní. Ale Hamás někdo zvolil! Nebyli to ti tatínkové a maminky? Tak kde je vina? Koho by měla ta dvanáctiletá dívenka po dostudování práv žalovat? Je to hrozné. Uvědomuji si, že z některých dětí totiž určitě budou noví sebvražední atentátníci a když ne, k smrti budou navždy nenávidět Izrael. Kolo násilí a nenávisti se tak může točit dál... () (méně) (více)