Soudkyně Barbara

Óda na Barboru: Byla jednou jedna Bára, spory ráda řešila. Spravedlnost tímto jejím počínáním střežila. Peníze, ty vždycky chtěla, prahla po nich od mala. Tak aby je navždy měla, soudit lidi začala. Že jí to jde od ruky, je v tom, pravda, zběhlá, občas mi však trochu přijde, že bych to zvládl i já. Když tuhle Máňa a Toník hodně rozvést se chtěli, tak k velkému překvapení, nakonec se rozvedli. Nebo Franta Novák přišel, Colou triko si pokecal, a aniž by zapřemýšlel, Colu hned zažaloval. Co mu na to Bára řekla, jak se jenom rozhodla? Ze židle se vážně zvedla, verdikt svůj číst začala: Stane li se nehoda, Cola na triku přistane, pak se tato limonáda vyráběti přestane. Téhle holce ušaté jestli odpad nedáte, tak je více než jasné, brzy na to skonáte. Tak ten odpad radši dejte a život si zachovejte. Věnováno televizi Barrandov za to, že brouzdání televizním programem dnes působí jako chůze minový polem. :-) (11.07.2017)

Nápad a námět je dobrý, totéž se ovšem nedá povědět o zpracování. Nejdřív k prvně zmíněnému: České pravní prostředí je jiné, než známe hlavně z amerických seriálů, takže si o zpracování říkala. Dále případy jsou zajímavé a vcelku spletité někdy až se šokujícími zvraty, ale prý vše podle skutečných případů. Každý díl je jeden případ a je ukončen i dovětkem co se s stranami sporu dělo potom. A nyní k tomu zpracování: Co to jako má kurva být?! Soud v "obýváku"?! Když něco takového točím, tak udělám soudní síň podle skutečnosti, ne jako něco ve stylu studia talk show starého pořadu Áčko (posezení pro přítomné diváky či již vyslechnuté svědky) doplněné knihovnami za zády "soudkyně, obhajoby a obžaloby". Taky takové to "svědek" mluví se štábem o něčem co případ posune dál nebo zkomplikuje a pak až přijde a výslechem se dovídáme vše, bych dal pryč. Soudkyně je taky na "přes držku", kde jen suše vyhrožuje pokutou pro pohrdání soudem atp. a dělá, že si něco zapisuje. Buťo to měli natočit jako klasický seriál v běžné soudní siní nebo jako dokudrama nebo pozvání pravých účastníků těchto sporů do pořadu, kde by vyprávěli jak to bylo. Tyhle vcelku zajímavé případy by si to zasloužily. (14.11.2015)

Boha jeho. Shodou náhod se přimotám k televizi, zrovna ve chvíli, když tam hraje Barrandov. Následujících 10 minut konsternovaně zírám na obrazovku a v hlavě mám velké a prázdné „nic“. Je to tak mimózní a mimo skutečnou realitu, že se to nedá snad ani slovy popsat. Se skutečným soudem to nemá nic společného. Je to zhmotnělá představa člověka, který u soudu nikdy nebyl, právu nerozumí a má o něm jenom letmé povědomí (získané ze seriálu Perry Mason). Smutné je, že někteří lidé (kteří Barborou berou vážně), tak až budou předvolání ke skutečnému českému soudu, tak budou velmi zklamáni a budou se velmi divit, že se spor nerozhodne za barrandovských 45 minut… Ultimátní bizár! (19.04.2016)

Já tedy nevím, jak ostatní, ale docela se bavím u některých replik, konkrétně většinou hlášek nadrženě agresivních protagonistek. Tenhle vyseriál je totální propadák ať už důvěryhodností, tak propracovaností, hereckými výkony a hlavně reálností některých pasáží. Mně tedy nezbývá, než prohlásit, že jako komedie je to nepřekonatelné. 99% (29.01.2016)

Už Súdná sieň je obšlehnutý formát ze zahraničí, a protože většina těch občansko-právních sporů je na jedno brdo, i jednotlivé díly jsou na jedno brdo. Jde vlastně o hranou rekonstrukci za účasti nějakých herců lokálních divadel, bez jakékoliv přidané hodnoty, u níž ženské hýkají radostí, že mohou komentovat, fandit ženám proti chlapům, odsuzovat ty divné kreatury, a to jim stačí. Jenže já nejsem ženská. (18.08.2015)