Radostná událost

V 49. minúte, ked' malú ukľudní ťukaním na klávesnicu a zazvoní jej telefén, som si nechtiac všimol chlapíka v okne naproti, tiež telefonujúceho. Boha, ja som stopercentne presvedčený, že to bol ktosi zo štábu! Matka tiež nemala chybu. A vôbec, niektoré momenty boli tak parádne, až som sa stal skoro gayom! ''Lajk'' ak mám pravdu! (15.07.2012)

Tak předně, tenhle film je spíše pro ženy a také je více drama než komedie. Pár vtipných míst tam je, ale spíše je film k zamyšlení. Celkem přesně trasuje cestu dvou zamilovaných lidí, kteří nejprve žijí jen jeden pro druhého. Zamilovanost jim těla dopuje endorfíny a není nic co by mezi ně mohlo vstoupit. Vztah dojde nakonec do fáze, kdy se rozhodnou pro potomka. Ti kdo už děti mají jistě si při dalším ději vzpomenou na těch 9 měsíců štěstí, lásky, očekávání, bolesti i strachu. Strachu nejen ze samotného porodu, ale jak to všechno bude dál, jak se vše zvládne a zda se to s miminkem bude umět... V poslední fázi film mapuje ohromnou radost z děťátka, které dělá den za dnem pokroky, ale i postupné odcizování manželů. On dře v práci, ona je izolována doma s miminem. On si jde domů odpočinout, ale tam čeká žena na manžela s tím samým přáním... V nejedné situaci se divák najde. Ti co děti zatím nemají ať se neděsí a nenechají odradit. Není to vždy jednoduché, ale je to to nejkrásnější co můžete ve svém životě zažít ! * * * (23.08.2012)

Moc příjemná, francouzská komedie. Přirozená, nenucená, skoro jako ze života. Jak to všechno začíná a je to moc pěkný a milý a taky, jak to v dosti případech končívá. Tady je ten konec vlastně otvevřený a asi je na každém z nás, jak to vlastně dopadne. Vlastně na obou, jeden sám na všechno zdaleka nestačí a když jsou potom tři, je to už úplně jiný zážitek. A hlavně závazek. Toho se nezbavíte do konce života. (05.05.2015)

Ak by som dopredu vedel, o čom to je, nepustil by som si to. Ak by som mal bližšie ovládač, tak by som to možno behom prvej polovice vypol. Lenže poznáte to, najskôr brblete a potom sa nejako vplíživo dostanete do príbehu a začne vás baviť. Neviem síce, k čomu je dobré točiť filmy o predmaterských a materských problémoch mladej ženy, chápem ale zase, prečo sa točia filmy o krehkosti moderných vzťahov a neudržateľnosti rodiny vo svete, v ktorom chce byť každý free a zároveň niekoho milovať. Asi nejak takto to môže prebiehať v skutočnosti, musím sa ale priznať, že ma to nijako zvlášť nezaujíma a budem rád, ak sa v takejto situácii budem učiť z vlastných chýb. (02.07.2014)

Myslím, že toto je film, jehož kvality je pro muže opravdu těžké docenit. Schválně, jak po dokoukání rozumíte titulu filmu? Je zde porod podán skutečně jako "radostná událost", nebo je v tom titulu spíše nenápadně skryt určitý sarkasmus, s nímž snímek suverénně demaskuje pokrytectví skryté v tomto tradičním eufemismu pro porod? Osobně mi třeba přijde zajímavé, že postava Barbary mi byla nesmírně blízká a sympatická, zatímco Nicolas mi přišel jako naprostý idiot. Ale to mohlo být zapříčiněno i způsobem vyprávění, které bylo realizováno (voiceoverem) z ženina pohledu, coby subjektivní náhled na fenomény sexuality, gravidity, porodu, výchovy dítěte, partnerských problémů apod. A v této přiznané subjektivitě a příklonu k osobní výpovědi spatřuji největší klad tohoto snímku. Takhle nějak si představuji, že by měla vypadat moderní evropská kinematografie, s ambicemi přinášet uměleckou reflexi naší současnosti - žádné bezpečné útěky do historie, žádná provinční omezenost či kopírování hollywoodských blockbusterů, žádné komerční podbízení většinovému vkusu či manýristické prodlévání ve slonovinové věži odtržené od reality. Toto je civilní filmařská reflexe velkých - a bytostně závažných - témat, která nedělá kompromisy a která podává možná neradostnou, ale o to cennější zprávu o životě, jíž nemohu nic vytknout. Při sledování jsem se mimochodem neubránil srovnání s podobným snímkem Sexuální praktiky pozemšťanů - oba filmy pojí celá řada dějových podobností, včetně citelného odstupu od popisovaných událostí (tento odstup je v obou filmech realizován odlišně, ale ve výsledku to působí velmi podobně). S tím, že zmiňovaný americký snímek je čistokrevná komedie, která zpracovává stejný námět s typicky americkou bezstarostnou lehkostí. Radostná událost je naproti tomu téměř prosta všeho vtipu a na rozdíl od svého amerického protějšku na to jde výrazně intelektuálnější cestou - říkejme té estetizované kameře a četným zmínkám o filosofech třeba... artové pozlátko, ale u mě to zafungovalo skvěle. Radostná událost je výborný film, který směle doporučím všem vnímavým očím a otevřeným myslím. (03.02.2013)