Zavedla mě do rohu a pak mě donutila jít za hranice svých možností. Nechala mě čelit absolutnu: lásce, obětování, citlivosti, opuštění. Posunula mě, proměnila mě. Proč mě nikdo nevaroval? Proč o tom nikdo nikdy nemluvil? Radostná událost je intimním pohledem na mateřství, upřímně a bez tabu.(oficiální text distributora)
Príbeh mladého páru, ktorý sa rozhodne z čistej lásky pre dieťa, bez vedomia aké náročné to pre nich môže byť. Myslím, že tento príbeh sa odohral v životoch mnohých ľudí, preto chytí určite mnohých za srdce. V kombinácii s výbornými hereckými výkonmi a so zopár úsmevnými scénami "zo života" možno tento film zaradiť medzi filmy, ktoré človeka naplnia.(3.2.2012)
V 49. minúte, ked' malú ukľudní ťukaním na klávesnicu a zazvoní jej telefén, som si nechtiac všimol chlapíka v okne naproti, tiež telefonujúceho. Boha, ja som stopercentne presvedčený, že to bol ktosi zo štábu! Matka tiež nemala chybu. A vôbec, niektoré momenty boli tak parádne, až som sa stal skoro gayom! ''Lajk'' ak mám pravdu!(15.7.2012)
Melancholický pohľad na tehotenstvo a s tým súvisiace veci, všetko zo strany mladej ženy. Spočiatku je príbeh strhujúci (akoby nebol pri takej krásnej žene), neskôr sa tempo vytráca. Mnohé dialógy sú skvostné, keď sa riešia veci, ktoré človek bežne ani nevysloví. Príjemný pocit z filmu mi síce zostal, ale niečo hlbšie si tu nájdu skôr ženy.(1.7.2014)
Moc příjemná, francouzská komedie. Přirozená, nenucená, skoro jako ze života. Jak to všechno začíná a je to moc pěkný a milý a taky, jak to v dosti případech končívá. Tady je ten konec vlastně otvevřený a asi je na každém z nás, jak to vlastně dopadne. Vlastně na obou, jeden sám na všechno zdaleka nestačí a když jsou potom tři, je to už úplně jiný zážitek. A hlavně závazek. Toho se nezbavíte do konce života.(5.5.2015)
Francouzskou kinematografii miluju hned z několika důvodů a Rémi Bezançon mi na příkladu Un Heureux Événement připomněl minimálně tři zásadní: 1. neokoukaní, přirození, talentovaní herci (to je hlavně Bezançonova výsada - vždy někoho takříkajíc objevit, přizpůsobit mu roli, scénář), 2. francouzské filmy se ještě tolik nevážou na klišé, jakoby jednotvárné publikum, stále se jim daří se tolik nepřizpůsobovat potenciálnímu diváctvu, jsou upřímné (tady je to znát v tom smyslu, že se Bezançon na všechny možné "klasické" problémy spojené s těhotenstvím a mateřstvím dívá buď nejvtipněji, jak může, nebo nejtragičtěji, jak může; fakticky nikdy nevolí nějakou alibistickou střední cestu - proto jde taky o intenzivní, leč v jádru celkem všední zážitek), 3. nebere si servítky, dovede být správně naturalistická, a to způsobem, který nebudí dojem samoúčelnosti (kojení, přebalování, střihání pupeční šňůry v přímym přenosu + drsné narážky na Celine Dion). --- "Oui, la vie ..."(23.12.2012)
Rado-KE
Príbeh mladého páru, ktorý sa rozhodne z čistej lásky pre dieťa, bez vedomia aké náročné to pre nich môže byť. Myslím, že tento príbeh sa odohral v životoch mnohých ľudí, preto chytí určite mnohých za srdce. V kombinácii s výbornými hereckými výkonmi a so zopár úsmevnými scénami "zo života" možno tento film zaradiť medzi filmy, ktoré človeka naplnia.(3.2.2012)
sochoking
V 49. minúte, ked' malú ukľudní ťukaním na klávesnicu a zazvoní jej telefén, som si nechtiac všimol chlapíka v okne naproti, tiež telefonujúceho. Boha, ja som stopercentne presvedčený, že to bol ktosi zo štábu! Matka tiež nemala chybu. A vôbec, niektoré momenty boli tak parádne, až som sa stal skoro gayom! ''Lajk'' ak mám pravdu!(15.7.2012)
Autogram
Melancholický pohľad na tehotenstvo a s tým súvisiace veci, všetko zo strany mladej ženy. Spočiatku je príbeh strhujúci (akoby nebol pri takej krásnej žene), neskôr sa tempo vytráca. Mnohé dialógy sú skvostné, keď sa riešia veci, ktoré človek bežne ani nevysloví. Príjemný pocit z filmu mi síce zostal, ale niečo hlbšie si tu nájdu skôr ženy.(1.7.2014)
DwayneJohnson
Moc příjemná, francouzská komedie. Přirozená, nenucená, skoro jako ze života. Jak to všechno začíná a je to moc pěkný a milý a taky, jak to v dosti případech končívá. Tady je ten konec vlastně otvevřený a asi je na každém z nás, jak to vlastně dopadne. Vlastně na obou, jeden sám na všechno zdaleka nestačí a když jsou potom tři, je to už úplně jiný zážitek. A hlavně závazek. Toho se nezbavíte do konce života.(5.5.2015)
Thomick
Francouzskou kinematografii miluju hned z několika důvodů a Rémi Bezançon mi na příkladu Un Heureux Événement připomněl minimálně tři zásadní: 1. neokoukaní, přirození, talentovaní herci (to je hlavně Bezançonova výsada - vždy někoho takříkajíc objevit, přizpůsobit mu roli, scénář), 2. francouzské filmy se ještě tolik nevážou na klišé, jakoby jednotvárné publikum, stále se jim daří se tolik nepřizpůsobovat potenciálnímu diváctvu, jsou upřímné (tady je to znát v tom smyslu, že se Bezançon na všechny možné "klasické" problémy spojené s těhotenstvím a mateřstvím dívá buď nejvtipněji, jak může, nebo nejtragičtěji, jak může; fakticky nikdy nevolí nějakou alibistickou střední cestu - proto jde taky o intenzivní, leč v jádru celkem všední zážitek), 3. nebere si servítky, dovede být správně naturalistická, a to způsobem, který nebudí dojem samoúčelnosti (kojení, přebalování, střihání pupeční šňůry v přímym přenosu + drsné narážky na Celine Dion). --- "Oui, la vie ..."(23.12.2012)