Inferno

Argento po Suspirii šel ještě více dopředu. Vylepšil gore, atmosféru a i hudbu, takže Inferno podle mého gusta je jeho nejlepší dílo, které vytvořil. Příběh jde sice stranou, ale o to tu tolik nejde. Po několika letech jsem si Inferno zase pustil a musím zvýšit hodnocení. Já si nemůžu pomoci, ale tohle je jeden z nejlepších hororů vůbec. Skvělá atmosféra plná tajemna a skvělého hudebního doprovodu. Škoda, že se něco takového mu už nikdy nepodařilo zopakovat. 90% (18.06.2012)

SUSPIRIA bola obrazovo-hudobný hororový skvost, ale INFERNO je skutočný architektonický snový horor, so všetkými tými surrealistickými priestormi dokonale úchvatný a dezorientujúci. Peklo je farebný labyrint dokonale nazvučený nabúšeným progresívnym rockom a ja sa ho nedokážem nabažiť! (26.07.2019)

Příběhově žádná sláva, prostý námět je jasně na vedlejší koleji tak aby nerušil atmosférickou režii, která dle očekávání zaujme svou snovou barevností. 9/10 (29.10.2017)

Moje oblíbená argentovka (i když v ní nehraje režisérova nádherná dcera) a taky jeden z nejoblíbenějších horrorů. Skvělá (a vážně červenomodrá) atmosféra beznadějného surrealistického strachu, na giallo hodně promyšlený děj a přesně padnoucí hudba (která kupodivu sama o sobě moc nevyzní, ale k filmu je úžasná). Argento is my master. ||| Po druhém shlédnutí potvrzuji pět hvězdiček. Nejlepší, nejpromyšlenější, příběhově nejpropracovanější, nejsurrealističtější, nejatmosféričtější Argentův film. Má pár nevýhod (hudba není tak dobrá jako u jiných argentovek, mimo to tam není Asia Argento ;) aj.), ale i tak si nedokážu představit člověka, kterého by nepohltila a nevsála do sebe jeho nepopsatelně úžasná atmosféra, taková deštivá, šedočervená, temná. Film je spíš strašidelný a atmosférický, než brutální. Trilogie matek patří k nejlepším horrorům všech dob a tohle je její úžasná prostřední část. A Daria Nicolodi tu kupodivu hraje i vypadá úžasně. ... a tady bych ocitoval úžasný závěr, jenže to by bylo spoilerování... (04.06.2009)

už jen za scénu s vraždícíma kočičkama si inferno zaslouží 10/10. kromě toho ale taky za kolorování, kameru, režii, celkový vizuál, hudbu... a vlastně i všechno ostatní, i když... scénář je jen sociální konstrukt. tohle droplo jako dar(gento) z nebes, a i když sureálná - místy více vtipná než strašidelná - atmosféra není pro každého, jakožto antifajnšmekr si ji nemohu vynachválit. (17.03.2022)

Mně to připadá jako nevydařený remake SUSPIRIE. Atmosféra je slušná jen v sekvenci v Itálii, a jinak děj žádný, herecké výkony slabé, hudba hrozná, vizuální stránka hezká, ale jednotvárná. Béčko každým coulem. (09.09.2010)

Kompozice jednotlivých scén, práce s kamerou, nasvícení a vizual - to vše bylo zpracováno na výbornou. Snímek je doslova pastvou pro oči, zaujal mne také i svou „snovou" atmosférou - tolik absurdit, nečekaných rozuzlení a situací, které naprosto odporovaly zdravé logice, nebylo snad ani v Divokých snech Maxipsa Fíka. Skoro až umělecky nafilmované záběry jsou však spolu s originálními mordy (gilotina neměla chybu) to jediné, čím snímek disponuje - sympatické postavy nebo snad nedejbože nějaký ten  děj zde totiž opravdu nenajdeme. Neuškodilo by ani zkrátit dělku alespoň o dvacet minut. Možná ale kvality snímku v budoucnu docením, prozatím bych ohodnotil za 50% (11.10.2023)

Druhý díl "mateřské" trilogie navazuje na vynikající Suspirii jen velmi volně a jejich kvalit už bohužel ani zdaleka nedosahuje. Hlavní slabinou Inferna je rozháraný a nesourodý děj, který skáče z místa na místo a nedrží se kupy. Taky hudební doprovod – což byl jeden z největších klenotů prvního dílu – tentokráte není tolik libozvučný a v některých pasážích je vyloženě na obtíž. I přesto film nabídne celou řadu zdařile nasnímaných scén a může se pochlubit hned několika výborně natočenými mordy (okenní gilotina, kočky, krysy), takže z hororového hlediska je na co koukat. Jenomže celé se to utápí v neschopnosti odvyprávět smysluplný příběh, protože byť je snové zabarvení filmu z uměleckého hlediska jistě zajímavé, pro moderního diváka to může být úskalí... (21.10.2012)

Hyperbarevna podivana s dobrou muzikou a rozumnym, ducharskym dejem. Giallo prvky jsou obsazeny, vyslovene horor to asi neni...pokud se vam Argentuv styl libi, nebudete zklamani. Veronica Lazar a Alida Valli potesily. 4- (31.10.2014)

Pokračování trilogie o Třech matkách (v pořadí Suspiria, Inferno, Armáda démonů: Matka slz). Červeno-modrým snovým prostředím velmi podobné o tři roky starší Suspirii, avšak ještě o něco bizarnější. V Infernu Argento rád pracuje s hudbou (často je to skladba Va Pensiero od Verdiho) a silně omezenou, doslova vyprázdněnou narací, která jakékoliv spojitosti mezi událostmi omezuje na pár opakujících se symbolů (žena s kočkou, měsíc, kniha Tři matky). Mrtvých je tentokrát o mnoho více a umírají hrůznějšími způsoby (smrt pana Kazaniana je opravdu odporná). Jinak Argento své postupy uměleckého hororu nezměnil - stále sází vše na mizanscénu, šokující zvukové efekty, a hypnotickou (někdy však až metalově zavánějící) hudbu od skupiny Goblin. Spolu se Suspirií řadím Inferno mezi nejlepší hororové argentovky. Skoro je mi až líto, že při poslechu Verdiho hudby nevidím Dámu s kočkou v náručí. 80% (31.05.2010)

Vizuálně vyšperkovaný a podmanivý horor, nesoucí klasické Argentovy trademarky a vlastně poslední film z jeho "prime time" (1975-1985), který jsem ještě neviděl. Náhodou jsem nedávno narazil na 'Inferno' zmíněné jako "Best Horror Movie You Probably Never Seen" a po traileru se konečně odhodlal k tomu si po dlouhé době zase něco z Argentovy rané tvorby pustit. Několikrát jsem už na film během lat narazil a přemýšlel nad projekcí, ale vzhledem k tomu, že mě i některé lépe hodnocené Argentovy snímky zklamaly, jsem se tomuhle vyhýbal. Není to špatné, ale scénář je děravej jako ementál, tápe se odnikud nikam, žádné rozuzlení, žádná kostra, jen se to tak nějak motá okolo vlastní stylizace. I tak se na to ale pořád pěkně dívá - jako takové stylistické cvičení pro filmové školy by to samo o sobě fungovalo, k regulérnímu filmu by to ale potřebovalo jistější scénář. Na druhou stranu je to pořád jen horor a svého času byl zkrátka určitě působivější. (28.10.2019)

Naprosto skvěle vizuálně udělaný horor. Celý film má strašně zajímavou atmosféru a to, že se v něm vlasně nic neděje, jenom umocňuje to, že si připadáte jako v noční můře. (17.06.2004)

Pokračování Argentovi hororové trilogie "o třech matkách", pokračování filmu Suspiria (1977). Vyvrcholení je potom v novém filmu Terza madre, La (2007). Zajímavá hororová italská série, plná nezapomenutelných scén. (01.03.2007)

Fantastická atmosféra, vizuálně naprosto úchvatné, slabší děj, skvělá hudba. (26.01.2007)

Na scénu se zatopenou místností nikdy nezapomenu. Tohle opravdu nebralo konce a tep se mi zrychloval a zrychloval. I kdyby nic jiného, tahle scéna pro mne znamenala jeden z vůbec nejděsivějších okamžiků ve společnosti Daria Argenta. Celé je to jeden velký sen - Lynchovská rudá opona s černobílou podlahou zde mají spoustu starších bratříčků a sester. Absence logického vysvětlení mi zde opravdu nechyběla. Podobné vize si pamatuji z dětství, kdy se člověku mlelo ve snech všechno z pohádek a různých vyprávění příbuzných a stmelilo se to v jeden obrovský obraz a člověk se budil s hrůzou. Beru ten film jako velmi vydařenou vizualizaci zlého snu přenesenou na plátna kin. Nic míň - nic víc. (03.06.2010)

Zatím jsem od pana Argenta viděl jenom klasickou Suspirii (2x) a napínavý Deep Red a proti těmto filmům Inferno hrozně zaostává. Celý film je jenom o zaměnitelných slečnách, které pomalu postupují efektně nasvícenými ztemnělými prostory, dokud je někdo nepodřízne apod. Příběh nikde a odhalení na konci úplně bez dopadu. Kladný body právě za u Argenta zřejmě obvyklé efektní osvětlení, za krev z červený barvy namísto kečupu, za ještěrku, která papká krysičku a za množsví krysiček, který ohlodávají zlostného antikváře. Celkem třeba 60 %. (12.10.2009)

Původně jsem pouhými dvěma hvězdami Argenta trochu zaříznul, teprve teď po letech oceňuji, že ten film není vůbec šablonovitý jako většina hororů z oné doby a má svůj vlastní styl. Je to jak kdybyste vstoupili do surealistického snu. Ba Argento se nebojí ani ne příliš akčního finále a přitom to nijak neboří vybudovanou démonickou atmosférou a excelentní vizuální stránku. Jen bych snad vytkl špatnou masku smrti na konci a též jako Mariin jsem nepochopil k čemu tam byla ona postava knihovníka... (19.11.2015)

Druhy diel trilogie a opat neskutocna nuda,len o chlpok lepsie ako jednotka,nemozem si pomoct,ale Dario Argento ma vobec neoslovil,dufam,ze aspon trojka bude lepsia po tych rokoch...:-) (13.02.2018)

Pravdepodobne najlepší film Daria Argenta, áno, dokonca ešte o kúsok kvalitnejší ako Suspiria. Inferno totiž neustále ako kyvadlo osciluje medzi akousi fulciovskou drsnosťou a klasickou starobylou vznešenosťou. Scenár a postavy sú, ako to už občas u Talianov chodí, absolútne nepodstatné a všetka sila snímku je sústredená do detailne premyslených a vyšperkovaných obrazových a zvukových kompozícií. Nepochybne ide o vizuálne najpodmanivejší Argentov film - je až neuveriteľné, čo dokázal vyčarovať s pomocou dvojkombinácie červenej a sýto-modrej farby, jedného vekovito sa javiaceho sídla a značne originálneho hudobného sprievodu. Nervy drásajúce napätie nepoľavuje ani na minútu, postavy sú stínané rýchlejšie ako pšeničné klasy a Argento neúnavne sype jeden nápad za druhým. Takmer sa ani nečudujem, že trilógiu o troch Matkách neukončil ešte v osemdesiatych rokoch - vymyslieť a zrealizovať rovnakú porciu originálnych režisérskych nápadov by vyžadovalo nadľudský výkon! V každom prípade, je zaujímavé, že ako filmovú destináciu si tento rýdzo taliansky režisér zvolil USA, konkrétne moderné veľkomesto New York, z ktorého v tomto filme neuvidíte nič (s výnimkou zlovestne vykukujúcich mrakodrapov, ukrývajúcich sa za tajomným nočným oparom z hmly). Ide pravdepodobne o jediný film odohrávajúci sa v USA bez akéhokoľvek pokusu o prejav americkej atmosféry...:) (15.12.2020)

Můj první film Daria Argenta a jsem naprosto uchvácen. Inferno má hodně fajn jumpscary a úžasnou atmosféru. Jediné co mě mrzí tak je děj, který je někdy tak zvláštně nevyplněný, že to až trošku bolí. To mě ale neodradí od toho, abych dal plné hodnocení. Úžasná atmoška, působivé prostředí a mnoho scén, které velmi příjemně překvapily. Možná jsem si to užil hodně kvůli tomu, že to byla moje první Argentovka, ale to je jedno. 5/5 (12.08.2022)