Bezedné moře

Přehnaný romantický kýč, který nezakryje svou inspiraci v teatrálních němých melodramatech, ale to je asi tak všechno, čím si může ospravedlnit tu nesnesitelnou nudu, která ho po celou stopáž doprovází. Milostný trojúhleník, nenaplněná láska, žal a tragické životní osudy - žádná velká romance se ale nekoná. Bezedné moře je stejně nesmyslné jako jeho český název. Časové skoky ve scénáři, na které divák není upozorňován, nekonečné dialogy o ničem, herecké výkony příliš afektované a vývoj celého příběhu přinejmenším směšný. Oproti postavě Rachel Weisz, která se pokusí spáchat sebevraždu kdykoliv, kdy jí přítel oznámí, že je konec, by se i taková Bella ze Stmívání měla ještě hodně co učit. Zkrátka další rádoby poetický a umělecký film, který se vzmůže tak akorát na dramatické kouření cigaret a prázdné hledění z okna. Utrpení. (03.07.2012)

Zcela odsoudit tento film by bylo asi nefér, filmařsky i herecky je vše OK, ale nesedlo mi to a to vůbec. Navíc myslím, že film o ženě, která opustí jednoho muže kvůli druhému a nakonec to neklape tak, jak si vysnila, jsme viděli už mockrát a tady je to ještě k tomu podané tak nudným způsobem. A pak ta příšerná hudba, ta byla místy tak otravná, že divák nemá šanci nějaký příběh ani vnímat. (29.06.2012)

Z melodramaticky ladenej snímky, ktorá vyniká elegantným štýlom, detailne prepracovanými kompozíciami aj štruktúrou rozprávania, pripomínajúcej pamäťové pochody, možno vyčítať režisérov obdiv k filmom Maxa Ophülsa, Douglasa Sirka či Davida Leana. Prostredníctvom uhrančivých obrazov približuje britský tvorca kľúčový deň v živote štyridsaťročnej Hester, ktorú zahrala židovka Rachel Weisz, ktorá podlieha vášni k bývalému pilotovi RAF Freddiemu a v konvenciami zviazanom začiatku 50.rokov minulého storočia opúšťa zabezpečený život po boku staršieho manžela. Hrdinkou filmu je Hester, manželka vplyvného sudcu. Blíži sa jej štyridsiatka a vo svojom manželstve sa cíti neuspokojená. Na rozdiel od svojho manžela je slobodomyseľná a je zúfalá z usadlého manželstva. Proste nuda. (28.10.2019)

Hudba jako jediný útěk před krutou vztahovou realitou zahalenou do melodramatu z padesátých let s poctivou prací se světelem. Tvorba Terence Daviese se prakticky nemění. Pořád je to o charakterech, kteří bojují se svými démony, nejsou schopny lásku opětovat, nebo jí naopak nekontrolovatelně přetékají. Hrát v tom Michael Fassbender, půjde to o level výš. Po projekci ve Varech mě pohladil cizí chlap. (06.07.2012)

Bože můj, tohle byl fakt šílenej úlet. Já chápu, že film je točen od umělců pro umělce, ale musím se přiznat, že kromě hereckých výkonů není nic dalšího, co bych k tomuto filmu chtěl pochválit. A pokud bych si chtěl zahrát na kdejakého odborníka, rozhodl bych se říct, že film mě silně iritoval, ale seru na to a prostě řeknu, že mě hrozně nasral. Ono je těžký, když tu depresi, která je hlavní dominantou filmu, tvoří naprosto nevhodná a šílená muzika, která by donutila snad každýho diváka si vpravit kulku do hlavy. Kvůli té hudbě jsem ten film nedokázal dokoukat do konce. Ale zase jsem si otevřel obzory a uvědomil si, že i takové filmy můžou existovat. Být objektivní, tak dám tak dvě hvězdy alespoň za herecký výkony, ale u tohodle jsem to nedokázal a proto tu je jasnej odpad. (10.12.2012)