Reklama

Reklama

Britský film režiséra Petera Yatese je fiktivním zpracováním skutečné události, jedné z nejznámějších loupeží dvacátého století, která vstoupila do povědomí veřejnosti jako Velká vlaková loupež. 8. srpna 1963 přepadla skupina patnácti lupičů poštovní vlak z Glasgow do Londýna a během necelé půl hodiny si odnesla přes dva a půl milionu liber. O čtyři roky později si filmaři ze skutečného případu vypůjčili samotný průběh loupeže, který v ústřední sekvenci filmu sledujeme takřka v reálném čase krok za krokem, zatímco jednotlivé postavy jsou plodem scenáristické licence. Precizně vystavěný kriminální thriller sází při popisu pečlivých příprav akce, jejího provedení a následného policejního pátrání na vysokou míru realističnosti a autenticity. Vůdce lupičské bandy ztvárnil jeden z předních herců své generace Stanley Baker, který se na filmu podílel i produkčně. Pro Petera Yatese se snímek stal vstupenkou do Hollywoodu. Automobilová honička v jeho úvodní pasáži totiž udělala takový dojem na Stevea McQueena, že si Yatese osobně vyžádal jako režiséra připravovaného kriminálního thrilleru Bullittův případ (1968), který je dodnes považován za žánrovou klasiku, zejména díky proslulé automobilové honičce, jež je mnohými kritiky hodnocena jako nejlépe natočená automobilová akční scéna v historii kinematografie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (38)

klukluka 

všechny recenze uživatele

Precizní, vychytaná, k dokonalosti dotažená záležitost. Bohužel poněkud archaická, dnes už by všechno probíhalo zejména s ohledem na mobilní technologie zcela jinak. A jinak se dnes i točí, tady mohly trvat jednotlivé záběry nekonečně dlouho. Podobně dokumentárně pojatý film z vlakové loupeže model 2017 bych zkouknul mile rád. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

O rok později Yates natočí nejpamátnější automobilovou honičku kinematografie. Přitom ta z úvodu tohoto filmu si s ní v ničem a ničím nezadá; stejný styl, jen s jinou ikonickou károu. A ono vůbec vše co zdobí Bullittův případ, zdobí i Robbery. Akorát v hávu týmové heist žánrovky a nikoli drsné policejní kriminálky. Čili se i zde se kamera dlouhé minuty opájí zarytě mlčícími profesionály, kteří s ledovým klidem krok za krokem pečlivě vykonávají svou práci a jsou v ní sakra dobří. Což ústí v jednu z vůbec nejlepších (a rozhodně nejstylovějších) žánrovek, které ovšem částečně podkopává nohy délka. Úvodní loupeži diamantů i ikonické akci na železnici není naprosto co vytknout. Dokonce natolik, že zdejší procedurálně a až realisticky dokumentárně zachycená "greengrassovská" akce, by pro svou intenzivní podprahovou nervy drásající tenzi a dynamiku, mohla sloužit jako vzor pro veškeré žánrovky podobného ražení. Bohužel jsou tu i pasáže "mezi akcemi a po nich", které jsou přeci jen o chlup standardnější a zdlouhavější než by se na podobně výjimečný film slušelo. Každopádně i tak (nejen) žánrová povinnost, o tom žádná. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Milovníci heist movies a starej britskej filmárskej školy by mali spozornieť a doplniť si tento napínavý, štýlový film do svojej zbierky. Už začiatok je veľmi svižný, kedy sledujeme veľkú automobilovú naháňačku ulicami Londýna, a to sa začne tá hlavná akcia ešte len plánovať. Navštívime aj typický anglický futbal, zrejme nejakú druhú ligu, prípadne nižšiu súťaž, podstatné je, akú atmosféru to celému filmu dodáva. Ani nemám čo vyčítať, možno by si Lúpež zaslúžila aj plné hodnotenie, len som si nedokázal medzi banditami nájsť nejakého toho favorita a akosi mi títo chlapíci splývali. Konečne som po dlhom čase videl film, ku ktorému sa budem rád vracať. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Řekl bych, že Robbery se od klasického filmu popisujícího přípravy a vyžívajícího se v provedení nějaké náročně a vždy napínavé akce líší tím, že s partou zločinců se seznáme už prostřednictvím činu předcházejícího přepadení vlaku. Uloupení cenného kufříku i s člověkem, který ho má na ruce připoután, je precizní a vděčnou filmovou podívanou. Akce se sanitkou v ulicích města připomene atmosféru ze seriálu Profesionálové, následná honička aut je, troufnu si tvrdit, ještě promakanější a na svou dobu zcela ojedinělá. Moc se mi líbil okamžik, kdy prchající auto narazí před školou a sklo předníh okna se vysype, je vidět absence triků. Trochu zklamání vyvolá strohé vyřešení případu, kdy nesledujeme práci policie v detailech, až jejich zásah. Takový konec je zřejmě věrnější skutečnosti, filmově však nedostatečný. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Proces zcela upozaďuje postavy, ty jsou tady jen od toho, aby ho svou nedokonalostí zdramatizovaly.. Heistová klasika s typicky britským spiritem, které sice trošku schází důraznější finále, ale jsou tam jiné aspekty, co to vynahradí. Třeba práce kameramana série Indiany Jonese (záběr ze šachty na pátrací vrtulník), neobvyklá policejní rekognice či úvodní automobilová honička, která navnadila detektiva Bullitta. Samozřejmě nechybí ani žánrové pravidlo sociální nerovnosti. Zatímco zločinecký mastermind, ač vypadá jako nehezký bratr Johna Cleeseho, má největší kočku Londýna a přilehlého okolí, inspektor, co mu jde pracně po krku, žádný milostný život nemá. Není se co divit, když musí dělat i po nocích a jezdí autem Mr.Beana.. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Filmový dům Paula (Stanley Baker) a Kate (Joanna Pettet) Cliftonových , který se objevuje na konci filmu, ve skutečnosti tehdy patřil Bakerovi a nacházel se na adrese 7 Queensmere Road, Wimbledon Park. Baker ho později prodal a na jeho místě dnes najdeme novou výstavbu Thursley Gardens. (J.F.B.)
  • Přestože byla většina pachatelů do dvou měsíců zadržena, z částky 2 600 000,- se našlo pouze 330 000,-. (sator)
  • Ve scéně, kdy inspektor Langdon (James Booth) vyslýchá řidiče Jacka (Clinton Greyn), má v ruce složku (criminal record) šéfa bandy Paula Cliftona (Stanley Baker), u kterého je uvedeno narození 4/7/1930 Londýn; ke konci filmu ale Langdon vyhlašuje vysílačkou pátrání po Cliftonovi, narozeném 14. března 1929 v Birminghamu. (Ruda.neck)

Reklama

Reklama