O pokladech

Moderní pohádka zasazená do století někdy málo horké páry a myších pastiček, čerpající ze svého pohádkového času, krásy české krajiny a krásy našich historických staveb. Pavel Liška sice od své první role stále hraje Idiota a pořád se to vrací, ale za jeho čarodějnici budiž mu pro tentokrát idiocie odpuštěna. Vládce pokladů je mocný a impozantní, jako svého času vládce pekel. Bořivoj, ač záporák, je fešák, pryč s padouchy, o které by si člověk neutřel ani dřeváky do chlíva. Lehce zmatený klaďas Ignác jde ve stopách svých předchůdců (třeba princ inženýr Horáček) a je vynálezcem. Sestra hlavní hrdinky je krátkozraká a z toho důvodu evidentně zmatená jak netopýr na rockovém koncertu. Tři úkoly (tradice) správně na hlavu postavené (ten poslední se úplně nepovedl, kde tam byla ta pomoc? na druhou stranu, daný zásah deus ex machina byl vzhledem k okolnostem pochopitelný). Velmi se mi nelíbily prsteny, které dostala Barborka, myslím ty velké. Takhle nevkusně zapracovaný ametyst a rubín by ani na prstu příslušného kardinála či arcibiskupa nepolíbila ani ta nejpověrčivější svíčková bába. Není to klasická pohádka, klasika už byla natočena dávno, ale je to svižný, vtipný příběh, ze kterého si svoje vezmou děti i dospělí, kteří ještě neutopili, neupálili nebo neprochlastali svůj smysl pro humor a nadsázku, měli-li kdy jaký. (04.01.2014)

Pohádka, ve které vyčnívá hluboký výstřih hlavní hrdinky, roztomilý vědátor Dyk a tři sudičky... teda pardon, tři strážci pokladu alias Liška + Budař + Polášek. Stejně jako nedávno zhlédnutým "Kouzlům králů" ale musím vytknout výběr herce do jedné z hlavních mužských rolí. Ještě, že se Kraus v druhé polovině téměř nevyskytoval. (24.12.2018)

Chtě nechtě je třeba uznat, že z trojlístku letošních nových pohádek naší veřejnoprávní televize uveřejněných v době vánoční (Dvanáct měsíčků, Šťastný smolař) je tato zřejmě nejlepší, byť dle prvních minut to vypadalo přesně naopak. ~ Autorská pohádka, jež nepostrádá vtip ani jistou dávku invence, jen to zpracování by mi sedlo o něco málo (spíš o něco dost) umírněnější a míň uřvané. Stejně jako u ostatních pohádek scénář trpí nevyvážeností a neujasněností… Vivat Liška (i výstřih Pidrmanové), naopak Kraus mladší palec dolů. (30.12.2012)

Už to tak vypadá, že včerejší silvestrovská oslava, nezůstala bez následků a připravila mě i o ten poslední zbytek mozkových buněk. Osobní tip je, že poslední vzala za své někde na Karlově mostu, při (po)půlnočním svařáku a šáňu. Nedovedu si totiž jinak (rozumně) vysvětlit, následující řádky....že se budu, takhle nepokrytě, bavit zrovna u české pohádky, přičemž nepůjde o Bočanovy „ S čerty nejsou žerty“, na to bych nevsadil ani halíř. Ano, má to svoje mouchy, ale kdo z nás je nemá. Pohádková atmosféra se sice vytratila jak pera při oficiálních návštěvách profesora euroskeptika, ale přesní herci (pravda, až na toporného A. Krause, který by si měl vzít k srdci slova resp. motto otcova pořadu), to zvedají nad všední (nudný) průměr. Ať už je to sympaticky roztěkaný osvícenec V. Dyk , správně namyšlený D. Švehlík, či povedená trojka trancek pardon strážců, Budař-Liška-Polášek. Plnokrevná, v rudých šatech a střevíčkách, šplhající Barborka resp. J. Pidrmanová, se vám pro změnu postará o (bezalkoholové) rozproudění krevního oběhu resp. odkrvení mozku. Mám silný pocit, že i samotný R. Jaroš by, ve světle skutečnosti, nad její netradiční obuví pouze mávnul rukou. Pokud by ho vůbec zaznamenal :-) Když se k tomu přidá vydatná porce zdravého nadhledu, povedený výběr lokací, líbivý vizuál a muziku tvrdící Čechomor, vychází mi z toho jedno z nejpříjemnějších (ne)žánrových osvěžení za poslední roky. 75% [Děti bych k této moderní osvětové pohádce však asi přecejenom nepřizval. Sledovat totiž Poláškovu lesní žínku volných mravů, hrající na harfu, by v nich mohlo zanechat trvalé nedozírné následky. A pokud by to čirou náhodou ustály, jemnoúdá vodní víla J. Budař, by je stoprocentně dorazil(a)]. (01.01.2014)

Koncesionářský poplatek opět nenávratně opustil komín. Steampunk pohádka? Spíš jen punková, protože pohádková atmosféra mizí jak steam nad hrncem a zůstávají jen afektované herectví a retardované blábolení - věci, které jsou v současných českých TV báchorkách známkou punku.. Pokud si odmyslíte dobrý výběr exteriérů a Karasův moderně vypadající styl, zůstanou jen scény, repliky a příběh z pera nadprůměrně inteligentní améby - tímto přeji panu režisérovi po předchozím fiasku s Mucimutr, aby byl autor scénáře u jeho vysněného Lips Tulliana hladce oholen a dobře naladěn.. (31.12.2012)