poster

Děs v opeře

  • Itálie

    Opera

  • USA

    Opera

  • USA

    Terror at the Opera

Horor / Krimi / Mysteriózní / Thriller

Itálie, 1987, 88 min (Director's cut: 107 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MM_Ramone
    ****

    Opera je umelecká forma, ktorá v sebe spája dramatické divadelné predstavenie s inštrumentálnym hudobným doprovodom. Herci svoje texty spievajú. Opera vznikla koncom šestnásteho storočia v Taliansku. Preto je celkom prirodzené, že kultový taliansky režisér Dario Argento využil operné prostredie pre jeden zo svojich autorských filmov. Ja ako starý punk rocker len ťažko plne ocením zložité árie Giuseppe Verdiho, ale ako seriózny obdivovateľ talianskej giallo horrorovej filmovej tvorby som bol so snímkom "Teror v opere" veľmi spokojný. ****(10.3.2016)

  • Niktorius
    *****

    Argento tentokrát tematizuje samotný proces pozorování a voyerství - to se dá ostatně od snímku, mezi jehož hlavní lokace patří divadelní jeviště (a jehož prvním záběrem je detail havraního oka), docela očekávat. Motiv pozorování se však objevuje v několika dalších variacích: vrah sleduje hrdinku Betty na televizních záznamech a používá dalekohled; Betty sama je pak nucena pozorovat vrahovo řádění; malá dívka slídí skrze větrací šachty; postavy používají kukátko na dveřích; dále uvidíme i vyklovnuté oko a samozřejmě spoustu virtuózních hlediskových záběrů, při jejichž natáčení Argento bravurně vytěžil možnosti steadicamu._____________ Film zároveň chytře poukazuje na ambivalenci s jakou nahlížíme na (filmové) násilí: Na jednu stranu náš děsí a šokuje, ale na stranu druhou jsme jím fascinováni - jinak bychom si přece ani nepouštěli filmy z žánru giallo, že ano. K tomuto rozporu se Děs v opeře dostává nejen skrze vyprávění (vztah mezi hrdinkou a její matkou), ale i přes stylistické prostředky: Vzpomeňme například na metalovou hudbu podkreslující samotné vraždy: Rychlé agresivní skladby v majestátním prostředí opery podtrhují surovost vraha, ovšem zároveň nám divákům zrychlují tep a nabíjí nás energií. ______________Co se týče kontroverzního závěru, nejprve jsem měl pochopení pro amerického distributora, který jej chtěl nemilosrdně vystřihnout; nicméně pozdější dumání nad jeho smyslem mě dovedlo k myšlence, že jde o završení vnitřního boje Betty, která následkem traumatu z dětství odmítá dospět (má nakonec dětský vzhled; ačkoli pilně trénuje, svého debutu na jevišti se bojí; dělá jí potíže sexuální styk; do bezpečí ji nezavede mačistický režisér, ale křehká holčička atd.) Infantilní závěrečnou tečku tak můžeme vnímat jako její definitivní únik do bezstarostného dětského světa (prostřednictvím přímého odkazu na dětskou hrdinku Phenomeny) nebo její popření sebe samé a pokus o zoufalý únik před temnými stránkami vlastní osobnosti (podle toho, nakolik jí věříme tvrzení, že se nepodobá své matce). ___ (Viděna původní, delší a necenzurovaná verze)(1.4.2013)

  • darkrobyk
    ****

    Atmosférický snímek s báječným gore, tak jak to Argento umí. Havrani, červená, nájezdy. Havrani jsou výbornou volbou a zde museli být pěkně vycvičení. Jejich útok na člověka je mrazivý, vytržené oko v zobáku odporné. Kamerové nájezdy beze slov za doprovodu hudby jsou mimořádně působivé, jedno zda jejím okem sledujeme dlouhou chodbu, rozlehlý byt, větrací šachtu či točité schodiště. Oblíbená červená je doslova na každém kroku - světlo, šaty, koberce, závěsy a samozřejmě krev. Zajímavým nápadem je vystřídání klasické hudby v momentě vraždění hudbou metalovou. Vrah v černé masce s černými koženými rukavicemi se zdá být snad všude, není před ním úniku. Herci sice za moc nestojí, dialogy jsou spíše vatou a napětí k zadušení se nedostaví, ale to už by režisérovi fanoušci měli očekávat. Silnou stránkou je divnost v zajímavém obrazovém vyjádření ( Argento se pomalu oprošťuje od rozbitých obrazových kompozic). Pozor, než se podíváte skrze kukátko dveří, dobře si zvažte, zda není lepší zůstat v nevědomosti...(10.1.2012)

  • J*A*S*M
    ****

    Opera, narozdíl od mnoha jiných italských hororů 70. a 80. let, měla něco do sebe. Scénář a především pak logické jednání postav jsou opět výrazně podprůměrné, herecké výkony taky za moc nestály, ale dalo se to vydržet. Přesto si snímek dokázal udržet obstojnou atmosféru a od starších Argentových filmů jsem cítil docela výrazný režisérský posun kupředu, dočkal jsem se několika dobrých nápadů a i působivých záběrů. Úplný závěr na mne sice zapůsobil jako hodně špatný vtip, takže jsem chvíli uvažoval o odhození jedné hvězdičky, ale nakonec na čtyřech zůstanu, poněvadž celkově filmem zklamán nejsem.(4.6.2008)

  • Flipnic
    ****

    Myslím, že v případě tvorby tohoto filmu byl Argento ve vrcholné formě. Ovšem film se zmítá mezi velkými rozpory, kde na jedné straně stojí výborná dusná atmosféra, napětí, velice dráždivé gore scény, operní hudba střídaná při "nástupu" zabijáka metalovou, naprosto úžasná kamera a velmi dobrá výtvarná stránka celého filmu. Na druhé straně ovšem stojí občas pokulhávající scénař a nelogičnosti, špatné herecké výkony, které by snad ani tolik nevadily, nebýt i dosti chabého hereckého výkonu hlavní postavy, herečky, i když velmi pěkné. Ta to prostě kazí od začátku do konce, hraje jen "jako by", nedokáže prožít svoji roli, vzhledem k tomu, co se jí celý film děje, je jako by pořád tak nějak v pohodě ... To mi vadilo asi nejvíc. Pár výborných nápadů a podle mě téměř nadčasově zvládnutá scéna průstřelu revolverem směr klíčová dírka - oko oběti - z hlavy oběti ven a do telefonu na zemi, kterým se hlavní hrdinka snaží přivolat pomoc. S přimhouřenýma očima ty 4 * ale dám ...(20.12.2007)

  • - Při natáčení bylo použito kolem 140 vran a jen 60 se jich podařilo odchytit zpátky. Zbytek z budovy opery uletěl. (Chatterer)

  • - Vanessa Redgrave měla původně hrát jednu z hlavních rolí, ale krátce před natáčením odmítla. (Chatterer)

  • - Americký distributor filmu chtěl, aby Argento vystřihl z filmu závěrečné scény na venkově ve Švýcarsku. Dario odmítl. (Chatterer)