Was tun, wenn's brennt?
Čo robiť, keď horí?
What to Do in Case of Fire
Režie:
Gregor SchnitzlerKamera:
Andreas BergerHrají:
Til Schweiger, Martin Feifel, Sebastian Blomberg, Nadja Uhl, Matthias Matschke, Doris Schretzmayer, Klaus Löwitsch, Devid Striesow, Aykut Kayacik (více)Obsahy(1)
Na opuštěném sídle v současném Berlíně exploduje dvacet let stará bomba. Důkazy usvědčují známou, dnes již zaniklou, anarchistickou skupinu z 80. let. Policie začne pátrat po jejích členech a šest bývalých rebelů se znovu spojí, poprvé po 12 letech, aby vymysleli plán na záchranu před spravedlností. Znovu si připomenou své ideály z mládí a musí je porovnávat se svým nynějším životem. Nový oheň a náboj zapálí nejen téměř zapomenutá přátelství. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Tady někdo nevěděl jakou přísadu divákovi navařit. Neříkám, že mě nezajímal konec nebo že příběh nudil nebo že by snad Til zahrál na kreténa, to neříkám, jenže neříkám ani nic navíc. ()
Když tenhle film vzniknul, v České republice kdejakej odborník, nadodborník a pododborník, zkráceně nedodělek, tvrdil, že německá kinematografie stojí za hovno. Jenže to se nedostal k takovému filmu, jako je třeba tohle. Zajímavý nápad a návrat Německa do blízké minulosti mě totiž dost zaujal, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že to všecko mohlo být daleko zajímavější. Mimochodem, Til Schweiger byl dycky pekelnej bourák. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $33,545║Tržby Celosvetovo $2,013,000║ ()
Je všeobecně známo, že Německo má ve své moderní historii skříň plnou kostlivců, a to nejen kostlivců oblečených v hnědých a černých košilích, ale i kostlivců oděných rudě (dnes navíc navlečených do zelených rozlišováků), vždyť třeba takový ex-ministr zahraničí Joschka Fischer měl hodně kontroverzní vazby na teroristické buňky kolem tzv. ,,Frakce Rudé armády", ale vrátíme-li se k našemu filmu, tohle nejsou kostlivci, tohle jsou rebelové z umělé hmoty a komedie z plastiku... ()
Vyvedená anarchistická komedie s dobrými výkony a sednoucím vizuálním pojetím skvěle podpořeným songy od Radiohead. Celkový velmi pozitivní dojem (z německé komedie - sám bych tomu nevěřil) kazí závěr, kde se vše rozdrobí v trapných zakončeních o ničem. ()
Průhledně líbivý midcultek pro rebely s kravatami, ale jelikož je výtečně udělaný, tak funguje bezchybně. ()
Černá fronta! Tý jo, tak to jo... ;o) . . . Škoda jen, že se tvůrci tolik tahali za buřtíky. Pak nic nenaděláte, když po skvěle nažhaveném černohumorném úvodu se vaří stále víc a víc uklohněný ajntopf, rozvařený postupně ve vší podbízivosti až do pitomoučkého vystydlého bleděšedého finále... Protože po zúčtování zbyl ve výsledku jen další v laciné zábavnosti potopený skvělý námět, namyšlený a odehraný a vyrobený v >nojedojčevurstnštyl< , ideální pro televizní pasážové revoltanty, tahající se dnes už jen tak leda za své impotentní kdoví co... Tahle bomba tedy jenom pšoukla. Škoda. - - - - - (Poprvé viděno 25.9.2011 /žel s jalovým trendy současnosti poplatným televizáckým dabingem - možná si dám někdy repete na dvd s původní zvukovou stopou a titulky/ na >pohaslém prostoru< , hodnocení 157., komentář zde vlídně zúčtující jako devatenáctý - 25.9.2011) ()
Hezký případ filmu, kde scénárista a režisér zjevně předpokládají, že mám mít sympatie s jejich hrdiny, kdežto mě je tak nějak sympatičtější ta druhá strana barikády v podobě policejního komisaře, který je líčen málem jako poloviční fašista. Můžu mít - a tím neříkám, že mám - sympatie se squattery nebo profesionálními demonstranty za lepší svět, ale když někdo nastraží nálož, není to už skutek, který bych označoval za přijatelný. To už je zkrátka zločin se vším všudy, zvlášť, když je nastražená tak zákeřně jako v tomto filmu. To totiž není demonstrační záležitost, ale vyloženě likvidační podlý útok. Stejně tak ta atmosféra příjemné nostalgie je veskrze falešná, do jedné vody v řece se zkrátka vrátit nedá. V tom je daleko upřímnější s velkými rozpaky přijímaný kousek Sněženky a machři po 25 letech. Neuráží mě to sice, protože jde konec konců o komedii, které se dá leccos odpustit (ale i tak by scénář mohl být trochu chytřejší a líp ošetřit lehkost, s jakou partička bývalých anarchistů obehrává policii ve stylu kde se vzali, tu se vzali, pronikli do nejstřeženější policejní centrály v zemi). Navíc je to obsazené v celku charismatickými a kvalitními herci, kteří se podílejí na úspěchu německé nové vlny. A do třetice, tahle bolavá historie není součástí našich dějin, takže mě ty logické a morální kotrmelce nebolí tak jako v případě některých českých filmů. S tímhle kouskem by se mohl bez problémů ztotožnit vysloužilý člen Frakce Rudé armády nebo rudých brigád v Itálii a tvrdit, že přesně takhle to cítil. Anebo ještě spíš nějaký salónní levičák, který v pohodlí spřádá sny o světové revoluci a budování pozemského ráje. Přitom problém není v tom, o čem film pojednává, jako spíš v povrchnosti přístupu. Takový Klub rváčů dokázal anarchistické představy a ideály revolty, opovrhování autoritou a neohraničené svobody podat nepoměrně provokativněji a chytřeji. Celkový dojem: 50 %. ()
Problém vidím v tom, že tento film podsúva formou komédie tézu, že rebelovať sa dnes neoplatí a squateri sú len dinosaurím pozostatkom buričskej vlny minulosti, prežívajúci v mŕtvych ideáloch, pričom svet už je úplne inde. Údernou päsťou protestu voči vyvlastňovateľom má byť dupotanie po kapotách o čosi majetnejších otrokov, odtŕhanie znakov luxusu z ich vozidiel, či vlámanie sa do policajnej stanice slabo platenej silovej zložky štátu. Podnetom k akcii môže byť dnes výlučne uchránenie sa pred vlastným prúserom. Film týmto podporuje zacyklenie sa v práci výlučne pre vlastné ego (ja) a odpor voči nímandom, v skutočnosti len posluhujúcim naozajstným elitám. Pozitívne ale vyzdvihuje silu kolektívneho kamarátstva a možnosť užiť si život ak sa porazení rôznych strán boja spoja. Celkove mi však naivno - šľahnuto - rozvoľnené spracovanie filmu s pesničkami sprevádzajúcimi laškovanie hrdinov trochu vadilo, a tak idem s hodnotením nadol. Obligátna záverečná poznámka: Sociálne nepokoje v Grécku, Španielsku, protesty v Rusku či rôzne moslimské protestné zhromaždenia nevyzerajú, žeby obdobie rebelantsva voči vláde a jej politike bolo - na rozdiel od vyznenia filmu - pasé. ()
Takové anarchistické "Jójó" povzdechnutí po starých dobrých časech, které mě první půlhodinu bavilo, druhou půlhodinu už tolik ne, no a v závěru zklamalo tím, jak vyznělo - nijak. Dvojka Schweiger - Feifel byla ovšem skvělá. ()
Po delším čase jsem viděla veselý film, tak možná z euforie 5*. ()
Když to vezmu s nadhledem, přidám za hudbu, za Tila a mou maximálně pozitivní náladu, je to za plný počet. Občas je prostě nutné a očistné zúčtovat s minulostí, která vám brání v rozhledu, i se současným životem...a nadechnout se do budoucna, a je naprosto jedno, na které straně barikády se právě nacházíte. ()
Komedie plná nostalgie a bilancování, která má tak dobrou atmosféru, spád a obsazení, že jsem jí její nemnohé slabiny rád odpustil. ()
No jééééje. Kéž by to bylo všechno tak lehké i v reálu. Ale co už, sem tam jsem se u toho bavil. :) 50% (13.02.2011) ()
4* za film, pátá za Radiohead. ()
Komedie nebo psychologická studie? 1) Zajímavý scénář se rozplizl ve snaze o psychologické sondy, aby to bylo zábavné a současně akční. No, není to ani zábavné, ani akční. Tito rebelové z umělé hmoty (Radek99) mě fakt nenadchli. 2) Na zblonďatlého Tila Schweigera je sice navzdory jeho věku (38) hezké pokoukání, ale tato třešnička na dortu sama o sobě nezasytí. ()
1099. hodnocený film: Bláznivá německé komedie, kde se banda pankáčů bouří proti režimu. Til Schweiger mě vážně baví a je zde spouta jiných vtipných rolí. Není to jen hloupá komedie, kde jde o to, jak zabít čas, ale tahle komedie myslí i na diváka. Ukazuje mu spoustu vtipných momentů, dobré herecké výkony, vtipnou zápletku i povedené rozuzlení. 5* si tenhle film ode mě zaslouží. 5* ()
6/10 ()
Vtipné, soudržné, odlehčené... ()
Po vybuchu stare bomby se patra po skupine lidi, ktera ji tam nastrazila, coz divaky zavede az do 80. let minuleho stoleti, kdy v Berline radila anarchisticka skupina slozena z rebelu a despotu. Druha strana pribehu je nynejsi zivot a situace zminenych clenu jiz rozpadle skupiny. Zajimava sonda do zivota dlouho nevidenych pratel na prahu nevyresene otazky, jak se hajit pred spravedlnosti kypici z nove naskytle udalosti. 65% ()