Zimnice

Tento film je tak trochu reklama na Island. Ukazuje krajinu a typické islandské zvyky bez ladu a skladu, ale spíš jen takové pozlátko, než reálné situace. Kdybych o Islandu nic nevěděla, budu ho hodnotit asi lépe, ale v porovnání s filmem Stuttur frakki, který byl natočen o pár let dříve, a stejně tak představuje zmateného cizince v neznámé zemi, jsem nemohla dát lepší hodnocení. Film mě spíš rozčiloval, než bavil. (01.05.2008)

Máte i vy utkvělou představu, že z Islandu pocházejí téměř samé zvláštní, prapodivné a leckdy až tajemné a mystické věci? Vzpomeňme například jen islandskou divu Björk (TANEC V TEMNOTÁCH) či neméně nestandardní band Sigur Rós. Pokud tedy i vy trpíte touto utkvělou představou, pak tato road-movie vás v tomto pocitu ještě více utvrdí. Hlavní postava příběhu - Acuši Hirata - se chystá na svou krátkou dovolenku. Sám by si tento čas přál strávit někde v teple, ale okolnosti jej nakonec dovedou na studený a mrazivý Island. A právě zde se odehrává série bizarních, neobvyklých, vtipných a groteskních situací, které se pro Acušiho samotného - a zprostředkovaně i pro filmového diváka - stávají cennou životní zkušeností. Fridrik Thor Fridriksson natočil skvělou road-movie. Navíc o to poutavější, že se odehrává na krásném a v mnohém tajemném Islandu. (11.09.2003)

Japonský úradník, makajúci vo firme obchodujúcej s rybami sa nevie dočkať dovolenky na Havaji. Študujúc materiály cestoviek sa už už vidí ako si to v lone prírody rozdá na trávnatých plochách s golfovou palicou, uniknúc tak aspoň na chvíľu vlezlej tokijskej zime, stresu z práce a hlukovému smradu. Miesto toho ho však úcta k tradíciám a vnútorná potreba spraviť niečo pre rodičov privedú na Island uprostred zimy. Relax na Havaji vystrieda povinnosť dostať sa do odľahlého kúta studeného ostrova, plného bublajúcich gejzírov, mystických skalísk a duchov. Zábery nehostinnej, no uhrančivo krásnej prírody, plnej uletených, či poletujúcich Islanďanov, bizarný humor, dobré herecké výkony a skvelá hudba sú hlavnými devízami tohto oči, uši i dušehladiaceho filmu. (03.06.2005)

Zvláštní a zajímavá road movie, kde se Hirato setkával s různými situacemi od sběratelky pohřbů, které objíždí fotit, country zastávky až třeba k poznání toho, co je Brennivin. Nezáviděla jsem mu jeho dlouhou cestu v té třeskuté zimě přes Island, ale jeho odhodlání splnit slib daný dědečkovi, pohřbít své rodiče tradičním japonským způsobem. Mrazivý, studený, ale lidsky teplý Island, kde je víc ovcí než lidí. Já bych to pak osobně vzala zkratkou na tu Havaj. (16.11.2015)

Vlastně bych tomu neměl moc co vytýkat. Je to pohodové, pobaví to, jednotlivé postavy které Hirato po cestě potká mě zaujaly a celý ten příběh má své kouzlo a závěr pak i svoji sílu. Jenže i tak mě tahle road movie úplně nepohltila a i přes svou krátkou stopáž místy nudila. A i ten začátek mi přijde hrozně nahodile udělaný. Ale i tak, čím víc nad tím filmem přemýšlím, tím víc se mi líbí, takže si podle mě ty čtyři hvězdy zaslouží. Navíc jsem konečně viděl nějaký islandský film, který se mi fakt líbil. 4* (23.05.2021)