Queen: Days of Our Lives
Queen: Dni nášho života
Režie:
Matt O'CaseyHrají:
Brian May, Roger Taylor, John Deacon, Freddie Mercury (a.z.), Morgan Fisher (a.z.), Reinhold Mack, Paul Prenter (a.z.), David RichardsObsahy(1)
Kořeny hudební inspirace skupiny Queen vycházejí ze stylu Led Zeppelin, s níž mají společné preferování vokálů a sólové kytary při vytváření kompozice hutného soundu. Postupně se Queeni propracovali k osobitému hudebnímu projevu, když s potřebným vkusem spojili hardrockové tiffy s komerčními melodiemi, nad nimiž dominoval velký hlas Freddie Mercuryho.
Farookh Bulsara se narodil na ostrově Zanzibar a v roce 1954 začal chodit na misijní školu, kterou vedly řádové sestry. Protože jeho otec byl státním zaměstnancem (pracoval pro britskou vládu) a často cestoval, dostal se Freddie do Indie, kde ještě týž rok studoval na anglické internátní škole St. Peter's v Panghani blízko Bomnbaje. Tady mu spolužáci začali říkat Freddie. Začal se věnovat sportu (box a stolní tenis, ve kterém zvítězil ve školním přeboru) a na škole založil skupinu The Hectics, která mohla hrát jen na školních akcích. Dalším jeho koníčkem bylo výtvarné umění. Začal se učit na klavír a vystupoval ve školních divadelních představeních.
Roku 1964 se Bulsarovi odstěhovali do anglického Kensingtonu, kde se dal Freddie zapsat na Isleworth Polytechnics, kde chtěl studovat výtvarné umění. Nakonec vystudoval Ealing College of Art, kde roku 1969 dostal diplom v oblasti grafiky. Jeho hudebním idolem se stal tehdy Jimi Hendrix, a protože se na škole přátelil s Timem Staffelem, brzy se stal členem Timovy formace Smile. Po absolvování školy krátce působil v londýnské skupině Ibex (textař, zpěvák), kde hráli mimo Tima Staffella také Roger Taylor a Brian May. Živil se prodejem díla studentů školy a později oblečení na tržišti v Kensingtonu.
Pro nepochopení jeho záměrů ostatními členy odešel roku 1970 ze skupiny a začal používat jméno Mercury, což byl mytologický božský posel. Krátce zpíval ve skupině Sourk Milk Sea. Protože jeho výtvarná díla se špatně prodávala, založil vlastní formaci Wreckage, ale formace neměla úspěch, a proto brzy zanikla. V dubnu 1970 společně s Brianem Mayem a Rogerem Taylorem založil Queen. Baskytarista John Deacon byl do souboru vybrán až jako 4. v pořadí. První koncert skupiny se uskutečnil v Londýně 19. února 1971 a 13. července 1973 vyšlo první LP pojmenované jen názvem skupiny.
(oficiální text distributora)
Recenze (65)
Asi najlepší dokument o Queene. Nejde zbytočne do hĺbky osobného života, ale rieši tvorbu a život skupiny, vzťahy, vznik pesničiek a čo je za nimi. Zábery z klipov aj koncertov a informácie z prvej ruky od členov kapely. Človek by si želal, aby to malo nie dve, ale desať hodín. A to ani nemusí byť fanúšikom. Naozaj nadupaný hudobný dokument. ()
Všetko o Freddiem a Queene pre ich dlhoročných obdivovateľov, aj pre tých, čo o nich nič nevedia, ale chceli by. Teda aj pre budúce generácie, lebo neviem si dnes predstaviť dospelého človeka, ktorý by Queen nepoznal. –––– Naspieval tie veci a pritom zomieral. Vedel, že keď budú dokončené, už bude mŕtvy. Nemohol čakať, kým sa k nim zloží hudba. ()
Bylo to velmi patetické, ale patos (emotivní apelování na posluchače nebo čtenáře) k této hudbě, a k této skupině zvlášť, rozhodně patří (účast rodičů Briana Maye na koncertu, statečný prožitek nemoci a smrti Freddie Mercuryho,...). Z hudební stránky mi však fúze rockuového rytmu a operních melodií nepřišla moc podnětná. I když se brutálním popovým ušákům (lidový název pro škvora, který údajně leze do uší a působí tam nepříjemnosti) skupiny Queen nelze vyhnout, zní všude, kde se schází větší množství lidí (třeba na sportovních utkáních), je třeba se o to alespoň pokusit. Přestože jejich písničky neposlouchám, znám je skoro všechny, řekl bych ke své škodě. I když musím přiznat: "Another One Bites the Dust" se mi svého času také líbila. ()
Pro tuhle kapelu není komentář...snad jen jedno slovo - Fantastické. A co se týče tohoto dokumentu, můžu říct jen to samé. Byly zde zmíněny velké úspěchy, ale taktéž existenční problémy této rockové kapely. Krásně zde bylo prolínané rozhovory ze současnosti i z minulosti. Povedlo se to a já jsem rád, že jsem to mohl vidět. Nemám už co jiného dodat, snad už jen PARÁDA. 100% ()
O tejto legendárnej skupine existuje toľko materiálu, že prakticky ani nie je možné o nej nakrútiť zlý alebo nudný dokument. Tie dve hodinovky utiekli ako voda a ani som pri nich neriešil, či som sa dozvedel niečo nové, pretože aj v prípade, že by išlo iba o stretnutie s obľúbencami, sa to oplatilo. ()
Reklama