Most

Uznávaný dánský seriál Zločin, resp. jeho první dvě řady, mě minuly, protože jsem u nich jasně cítil překobinovanost a považoval jsem je za umělý konstrukt. Totéž se dá v podstatě říct o Mostu a přesto právě tento seriál mi nakonec přes počáteční rozpaky sednul na výbornou a s přibývajícími díly jsem si ho čím dál tím víc užíval. Ocenil jsem sociální a psychologický rozměr, stejně jako atraktivní postavy. Je to temné, nekompromisní, stále překvapující, celkově výborná práce o tom, jak jeden zahořklý člověk může svou nenávistí zničit široké okolí. Jeden z vrcholů současné televizní seriálové tvorby, který se přitom obejde bez extra velkého rozpočtu. Stačí jenom kvalitní scénáristická práce, šikovná režie a výborné herecké obsazení. Celkový dojem: 90 %. /// Právě jsem dokoukal druhou sérii a musím přiznat, že je stejně kvalitní jako ta první, uchovává si svůj osobitý styl a šikovně navazuje na předchozí vyprávění. Můžu na ni vztáhnout tudíž i stejnou výtku, že se jedná o umělý konstrukt, ale moc fajnově zpracovaný, napsaný i zrežírovaný. Prostě severská lahůdka. Po druhé sérii mám chuť dát 100 %. (31.12.2014)

Po druhé sérii Mostu, kde vyšetřovatelská dvojice čelila vysoce sofistikovanému spiknutí mezinárodní teroristické organizace, která má celosvětové cíle, se v třetí řadě vrátil seriál ke svým počátkům. Kriminalisté opět stojí tváří v tvář šokující sérii vražd, za kterými stojí makabrózní vyšinutý jedinec, který si vyřizuje účty se světem a všemi, kteří mu domněle či skutečně ublížili. Ten koncept funguje i napotřetí a musím přiznat, že mě samotného překvapuje, jak skvěle seriál šlape. Problémem je překombinovanost a zahlcenost množstvím postav, což je sice jev, který doprovází seriál od počátku, ale právě ve třetí sérii eskaluje. Trošku jsem se ztrácel v tom množství severských jmen. Seriálu pomohla výměna na mužském postu ústřední dvojice. Stejně jako Saga, si i její nový partner nese břímě minulosti a bojuje s vnitřními démony. Ale právě to je kořením, které pomáhá odvádět pozornost od málo pravděpodobných, ba nereálných momentů. Diváka musí fascinovat pachatel, který bez mrknutí oka zvládá roli porodníka, špičkového snipera, svářeče, zápasníka, kutila všeho druhu, umělce i designéra, člověk se potom nemůže divit, proč si severské státy vedou tak úspěšně, když mají mezi sebou takové šikuly. Z reálného života Most určitě není, ale přesto dokáže zachytit spoustu skutečných problémů současného Švédska. Navíc, a to především, seriál prakticky neustále udržuje diváka v napětí a v příhodných chvílích odvádí pozornost jinam. Za sebe bych se nebránil ani čtvrté sérii. Celkový dojem: 90 %. (22.05.2016)

V komentáři ke 3. sérii Mostu jsem napsal, že mám dost sil a chutě zhlédnout ještě 4. návrat k podivínskému kriminalistickému švédsko-dánskému tandemu, ale už po dvou epizodách 4. série jsem cítil, že můj zájem rychle opadá a až na dřeň se odhalují všechny nedostatky projektu, které jsem dřív velkoryse přehlížel. Katalyzátorem ke změně pohledu na tenhle druh severských krimikonstruktů založených na absurditě, náhodě a zcela odtržených od reality bylo seriál Půlnoční slunce, kdy jsem si uvědomil, jak moc hloupé to překročení určité meze může být. Vydržel jsem jen půlku série a vzdal jsem další sledování. Ono se to příliš neliší od předchozích řad, jen se mi tenhle druh produkce přejedl a rozhodl jsem se věnovat svůj zájem realističtější a věcnější linii žánru. Hodnotit hvězdičkami nebudu, bylo by to pro projekt, který jsem měl v počátcích tak rád, dost kruté. Jediné, co mohu ocenit, je motiv pobytu ve vězení u Sagy Norénové, který ale bohužel tvůrci rychle opustili... (27.07.2020)