Špína Londýna

Po chladnej prvej polovici sa medzi postavami začínajú vytvárať silné väzby, zápletka začína prihorievať a divácke dojmy sa dostávajú do polohy krásneho pôžitku z čistej, inteligentnej a emocionálne vyváženej koláže viacerých žánrov. Tento film sa nehrá na žiadne umenie. Akurát je to temný thriller a romantická dráma v jednom, veľmi originálnom a nie každým divákom stráviteľnom zážitku. (02.04.2004)

Jako milovnici Londýna mi tento film, pravda, vzal trošku iluze, ale na druhé straně myslím, že smutná emigrantská story se mohla, může a jistě odehrává v různých nuancích i v jiných místech na Zemi. Kdyby tak film o lidech, jako jsou Okwe a Senay, rozšířil obzory a obměkčil srdce těch, kteří uvažují jako hoteliér, to jest, že tito lidé jsou dobří jen na podřadnou práci a na rozprodej svých těl. (23.04.2005)

Tváří se to jako chytré umění, ale Frearsovy výjimečné režisérské schopnosti se nemůžou opřít o dostatečně kvalitní scénář. Černobílé postavy a příběh přecpaný klišé. Někdy se mi zdálo, že se dívám na moderní zpracování Robina Hooda - veskrze pozitivní hrdina, kterej pořád dělá dobré skutky s maximálním nasazením, přestože ani občas nemá dobrý důvod. No nic. Ještě bych rád vyzvedl výborného Ejiofora a zatratil nevěrohodnou Tautou. Její romantický kukuč možná funguje v Amélii, ale sem se vůbec nehodí. Někdy jsem se díky ní cítil trapně (pláč v budce, hádka u stolu). Tautou není herečka, jen holka jednoho výrazu. (12.11.2003)

Oscar 1 nominace: Scénář. . . . . . Zlatý Lev - výběr (01.03.2004)

Těžko říct, do jaké míry objektivní, ale rozhodně působivý portrét dvou cizinců v Londýně, kteří se živí prací na černo a žijí podvědomým strachem z imigrační policie. Frears se může opřít o zajímavý scenář a skvělé herecké výkony. Zatímco u Chivetela Ejiofora jsem to čekal (v Amistadu je také výborný), Sergi López je pro mně velmi příjemným překvapením, svojí zápornou roli si střihl evidentně s chutí, skoro by člověk tomu bastardovi i fandil :o) Výtky k "veskrze pozitivnímu hrdinovi" nechápu, naopak je fajn si myslet, že takoví lidé mezi námi také žijí. Anebo vážně musí být všichni aspoň trochu hajzlové....? (08.03.2004)

Stephen Frears nejspíš cítil nejspíš potřebu sdělit světu něco závažného. Ideální téma našel v samotném srdci Anglie, v multikulturním Londýně. Zde se podle scénáře Stevea Knighta odehrává napínavé drama zaměřené sice na dva, ale v širším kontextu uplatitelné na všechny zdejší imigranty. Ať již legální či ilegální. Co všechno je cizí člověk v cizí zemi schopen obětovat pro vlastní přežití? Peníze, orgány, tělo, lidství…? Film tyto zásadní otázky neklade, spíše jenom konstatuje, jak to chodí. Když se hrdinům děje nějaká změna, pak jedině k horšímu, když mají šanci přijít si k balíku peněz, odmítnou ji. O to podivněji potom působí nešikovně naroubovaný konec, kdy jdou všechny morální zábrany stranou. Jako by po peklu a očistci musel nutně přijít ráj. 70% Zajímavé komentáře: Isherwood, Dudek. Cimr (11.08.2006)

Frearsovým záměrem jistě bylo ukázat odvrácenou stranu nablyštěného velkoměsta, jediný problém je v tom, že zpracování, děj a částečně i herecké výkony občas připomínají epizodu z německého detektivního seriálu. (10.05.2007)

Scénáristu Stevenu Knightovi a režiséru Stephenu Frearsovi se podařilo dokonale pošramotit „čistotu turistického“ Londýna. Knight napsal jeden z nejoriginálnějších a nejtemnějších scénářů, ve kterém se velmi ostře pustil do problematiky přistěhovalců a ilegálních imigrantů. Na atypickém příběhu nigerijského uprchlíka a turecké „cestovatelské snářky“ představuje těžký život těchto lidí, kteří stojí nejen proti vlastní minulosti, ale zároveň i krutější přítomnosti a nejasné budoucnosti. Předložit tento materiál vypravěči neveselých příběhů, režiséru Frearsovi, se stalo vynikající volbou. Frears vypráví příběh v rychlém tempu a strhává s sebou diváka do děje. Jenomže tempo a vyprávěný obsah je hlavním bodem režisérova zakopnutí. Frears vypráví „jenom“ příběh, postavy nemají rozměr díky kterému by jsme je mohli plně chápat. Stačí si jenom položit otázku, kde vzal Okwe tolik ochotných přátel a nebo jak se dokázal dostat do takové blízkosti Senay, která je typickou tureckou muslimkou – vůči chlapům téměř „alergická“. K tomu, aby tohle všechno bylo povězeno, by filmu stačila dvacetiminutovka navíc, kterou by každý divák snesl. Jenomže, víte co? Tohle všechno vám bude při sledování jedno. Frears je totiž přesně tím typem vypravěče, který si diváka omotá kolem prostu a dá mu na všechno zapomenout. Za doprovodu nezvyklých syntenzátorů Nathana Larsona vám poví i to, co jste slyšet nemuseli a co jste vidět nechtěli. A i přes kapku skřípající - téměř až pohádkový – závěr, který však má hodně nepohádkovou formu, není jediný důvod, proč film neodměnit plným hodnocením. Oprávněně? Možná? Asi? Ano (30.06.2005)

Vcelku zajímavá sonda do podloudných aktivit temného Londýna. Film je podle mě brán tak trochu s nadhledem přesto, ale zajímavým způsobem natočen. První polovina spíše seznamuje s ústředními postavami, ale jak se film dostane do druhé půlky začne film ubíhat rychlejším a svižnějším tempem. Výborní herci filmu přidávají na kvalitách a je vidět, že se do rolí vžili. (10.08.2006)

║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $8,112,414║Tržby Celosvetovo $13,904,766 ║ veľmi rozpačitý nesúrodý dej, anglicky chladné podanie, herci dobrý /40%/ (21.02.2009)

Film o rozdílech, o problémech a o životě v jiném světě. Dost syrové v některých chvílích, ale vždycky tak akorát. Dobře obsazený film ukazující problémy přistěhovalců a jejich životy v Londýně. Po tomto filmu bych do Londýna nevkročil. (24.08.2005)

Hodně působivá, nepříjemná a syrová výpověď o našem světě. Příběh dvou emigrantů jakoby vypadl z večerních zpráv, mnohé západní velkoměsto (počítám sem i střední a východní Evropu) pod naleštěnou maskou pozlátka přepychu a prosperity skrývá takovéto osudy... Stačí se rozhlédnout... (24.04.2007)

Film který to opravdu nevidí růžovými brýlemi, ale možná tak, jak to v Londýně opravdu chodí. Fakt skvěle se ne ten film kouká, chytne vás to a pohltí. Možná i proto, že to působí tak děsivě reálně, ale nechybí tomu jakási komická odlehčení. Chiwetel Ejiofor válí a Audrey Tautou konečně zase v opravdu dobré roli. (17.12.2006)

Absolutně jsem nebyla schopna cokoli cítit k postavám ve filmu. Herci jsou sice dobří a atmosféra celkem taky, ale prostě... 4* ne. (09.08.2006)

,,JAK TO, ŽE JSEM VÁS LIDI NIKDY NEVIDĚL?“ … ,,PROTOŽE MY JSME TI, KTERÝ NIKDY NEVIDÍTE. ŘÍDÍME VAŠE TAXÍKY, UKLÍZÍME VAŠE POKOJE, KOUŘÍME VAŠE VOCASY“.... /// Amerika – to je samej Mexikánec, ale Londýn… no hodně jich má za sebou Africkou story (a taky Tureckou, Arabskou, Čínskou….). Třeba takovej Okwe – maká jak černej (shoda s barvou pleti čistě náhodná…(?) ), ale stejně ho rozhodí srdce v hajzlu (vopravdovský, živí, člověkovo…). No a co řekl by si našinec, ale Okwe není ledajakej přistěhovalec – byť ilegální – a tak mu to reje v palici. Že by byznys založenej na štěstí? (co je to štěstí? Ledvinka jen lidská…) … Baví mě tyhle ilegální životy lidí, o který se Bůh nezajímá a jejich cesty za hloupými sny. Vždycky chcu zařvat: ,,ZŮSTAŇTE DOMA! Tady všude jsou lidi pěkný parchanti!“ I tady! Ale pak zjišťuju, že vono to vlastně směřuje kapku někam jinam. Nejde ani tak o Audrey, která je dokonalá i jako Turkyně. Vono totiž NIC NENÍ TAK NEBEZPEČNÝ, JAKO CTNOSTNÝ MUŽ. Zajímavej film (nejen) o ilegálech, kterej chce ve finále víc potěšit, než jen nasadit brouka do hlavy (nebo vodebrat ledvinu). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky se vosypu, když šéf zařve ,,pauza na oběd“! 2.) S Eržikou odchazyme do Londina. Mame slibeny pasy sadármo. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (19.08.2012)

Příběh ze života, o kterém upřímně doufám, že ze života není. Špína Londýna totiž dostojí svému názvu a nic příjemného z ní nespadne. Naopak je díky svému syrovému a nepříjemnému ději přesně tím typem filmu, který podruhé vidět nikdy nechci. I přes precizní herecké výkony se ta přílišná tvrdost musí v hodnocení projevit. (01.04.2006)

Anglický režisér Stephen Frears našiel zaujímavý scenár, ktorý sa venuje nielen citlivej otázke ilegálnych prisťahovalcov (bez zbytočného tlačenia na dialógovú pílu) a miestami siahol po hitchcockovskom štýle (mcguffinovské srdce). To všetko podporené kvalitnými hereckými výkonmi v čele s Audrey Tautouovou, Chiwetelom Ejioforom a Sergiom Lópezom. Mimochodom, všimli si podobnosť s Remarqueovým „Víťazným oblúkom“? Ruský vrátnik Ivan, lekár, ktorý nesmie byť v krajine... len ten koniec by takýto nikto zo Stratenej generácie nenapísal. (06.02.2006)

Tak tohle me zklamalo. Jsou tu dva hlavni problemy. Takova syrova realisticka kamera, ktera mi ale moc nesedla a cely to kuli ni pusobi tak nejak chladne a odtazite a ani mi pak nejak zvlast nezalezelo na postavach. Druhej problem je samotnej pribeh. Zacatek se srdcem sice pusobil dojmem, ze tu je pouze na efekt, ale sliboval mnohe. Bohuzel se z toho pak vyklubala takova nemastna neslana romantika, do toho nejaka kritika spolecnosti a jak to maj pristehovalci tezky a do toho jeste thriller o nelegalnim obchodu s organama. Navic je to cely podany takovou dost jednoduchou formou, navic bez nejaky gradace napeti, film nic moc nevysvetluje a proste sem neveril, ze by to takle mohlo v klidu prochazet. No a kuli tomuhle vsemu, i pres to, ze ma film jen 90 minut, jsem se misty docela nudil a hlavne me to proste moc nezajimalo, co se stane dal. Aspon, ze tu jsou kvalitni herci, ktery ale zase nemaj dostatek prostoru neco vetsiho rozehrat, nicmene Chiwetel Ejiofor je fajn, i kdyz jeho postava je dost neverohodna a Audrey Tautou svoji prvni anglicky mluvenou roli zvladla docela solidne, akorat ma fakt srandovni prizvuk a kolikrat si a nutno rict, ze zbytecne, hraje na nejakou roztomilou holcicku. (24.04.2009)

Není to špatný film, příběh je určitě zajímavý, herci nijak neoslňují, ale ani nezklamou, ale mně osobně trochu vadila černobílost postav. Přistěhovalci jsou jen ti kladní a zneužívaní chudáci (tím neříkám, že nejsou) a běžní londýňané jsou zase veskrze špatní. Ale jako zamyšlení nad imigrační politikou a snižováním lidské důstojnosti určitě tojí Špína Londýna za zhlédnutí. Konec mě potěšil.3,5* (30.08.2005)

Tenhle pohled do očí londýnských emigrantů zabolel, ale o to víc byl ve své výpovědi upřímnější. Není to však jenom Londýn, člověk si stejné praktiky dokáže představit i v matičce Praze. Angličané v tom nejsou sami. Bohužel. (26.03.2004)