Jídlo s ručením omezeným

Industrializace potravin zabydlela v naší ledničce stabilizátory, konzervanty, aromata, barviva a další přídatné látky. Již nekonzumujeme obyčejné jídlo, ale produkty chemického průmyslu. Lze se proti tomu vůbec nějak bránit? Většina jídla, které každý den konzumujeme, urazí před tím, než skončí v naší lednici, dlouhou cestu. Od výrobce do skladu, ze skladu do supermarketu, ze supermarketu domů. Potraviny tento dlouhý transport musí vydržet a přitom zůstat čerstvé. Nevyhneme se proto stabilizátorům, konzervantům a dalším přídatným látkám. Častokrát nejíme z hladu, ale protože máme prostě chuť. A naše potěšení z jídla vzrůstá s tím, jak jídlo pěkně vypadá a voní. Množství chemických látek tak v naší kuchyni s aromaty a barvivy dále narůstá. Dokumentaristé nastupující filmařské generace Lukáš Kokeš a Klára Tasovská zkoumají souvislosti filozofického i praktického dopadu vývoje moderní společnosti na naše stravování. Kam se posunula strava v závislosti na lidském pokroku? Proč Středoevropan nikdy nepozná pravou chuť banánu? A proč se do České republiky dováží potraviny, které jsou méně kvalitní, než v jiných zemích, a navíc dražší? Můžeme s tím jako spotřebitelé něco udělat? A chceme to vůbec? (Česká televize)